Přípravy dotazníku pro slovanský jazykový atlas

Slavomír Utěšený

[Kronika]

(pdf)

Подготовка вопросника для составления славянского языкового атласа / Préparation du questionnaire pour l’atlas linquistique slave

[*]Po zasedáních pléna Mezinárodní dialektologické komise v Praze (červen 1961) jeho byra v Budapešti (duben 1962) a v Moskvě (říjen 1962), na nichž byly středem pozornosti inventáře jevů navržených ke zkoumání,[1] dostaly se přípravné práce na Slovanském jazykovém atlase (dále SJA) do nové fáze. Zejména bylo rozhodnuto, že se má na základě inventáře jevů sestavit celkový dotazník, jenž bude obsahovat část analytickou (v podstatě soupis jevů utříděný podle jazykového systému) a tematickou (vlastní dotazník pro sběr v terénu, uspořádaný podle věcných významových okruhů a souvislostí). Tuto koncepci dotazníku prověřila pak též anketa s miniaturním zkouškovým dotazníkem pro SJA, která byla podle pokynů zasedání byra MDK v Moskvě (v říjnu 1962) provedena ve všech slovanských zemích.

První návrh celkového dotazníku sestavila pod vedením Mezinárodní dialektologické komise za předsednictví člena kor. AN SSSR R. I. Avanesova mezinár. pracovní skupina, jež byla ve dnech 12. 3. až 5. 4. 1963 soustředěna v polských lázních Dušníkách v Kladsku (za ČSSR v ní pracovali A. Habovštiak, H. Křížková, J. Petr a S. Utěšený). První týden zasedání, jehož se zúčastnili i vedoucí jednotlivých národních komisí (za ČSSR čl. kor. J. Bělič a prof. E. Pauliny), byl věnován (1) programovému stanovení struktury dotazníku (včetně posouzení kvalitativních i kvantitativních vztahů mezi okruhy zkoumaných jevů), (2) otázkám způsobů skloubení jeho jednotlivých položek, (3) problematice jeho jazykové redakce. Byla jmenována redakční rada dotazníku (ČSSR v ní zastupují akad. Havránek, čl. kor. Bělič, prof. Pauliny). Počítá se s tím, že vedle základního ruského vydání s ilustračními příklady ruskými, polskými a srbocharvátskými pořídí si národní komise pro své terénní potřeby překlady vlastní; pro výzkum neslovanských území pak bude sestavena zvláštní verze dotazníku.

Kromě toho byl prodiskutován a přijat perspektivní plán mezinárodní spolupráce na SJA, představující po organizační stránce závažný krok kupředu především tím, že počítá s přesně etapovanou koordinací práce mezi akademiemi jednotlivých zúčastněných zemí, s každoročním mezinárodním soustředěním pracovních skupin a s vydáváním mezinárodního bulletinu SJA (referát k tomuto bodu přednesl předseda MDK R. Avanesov). Dále se diskutovalo na základě zprávy čs. komise, přednesené S. Utěšeným, o výsledcích ankety se zkouškovým dotazníkem, a to zvláště se zaměřením na vznikající dotazník celkový. I během dalších týdnů bylo několikrát svoláno přítomné plénum, aby prodiskutovalo otázky spojené s rozsahem výzkumu a s rozlohou zkoumaného území (i vzhledem k možnosti a účelnosti zastoupení některých sousedních území neslovanských). Na základě návrhu R. Avanesova byla přijata koncepce dvojí varianty sítě i dotazníku: v základní síti o hustotě 900—3600 km² má být užito základní — omezené varianty dotazníku, v tzv. opěrných bodech o 4krát až 8krát menší hustotě bude proveden mnohem zevrubnější výzkum podle plné verze dotazníku.

První fáze vlastní práce na dotazníku byla rozvržena podle jednotlivých jazykových plánů s přihlédnutím k jejich specifičnosti; byly proto ustaveny tři větší pracovní skupiny: 1. pro hláskosloví, prozodii a paradigmatickou část morfologie (pod ved. P. Iviće), 2. pro sémantickou morfologii, syntax a tvoření slov (pod ved. H. Křížkové) a 3. pro lexikon a lexikální sémantiku (pod ved. R. Aleksiće a S. Urbańczyka). Později se začalo přecházet k vytváření textu terénní verze dotazníku, a to opět ve třech základních částech, [287]nejprve v části morfologicko-syntaktické s gramatikalizovanými položkami slovotvornými, poté v části (lexikálně) sémantické, jež byla ponechána v abecedním pořádku stranou věcných kontextů. Nejrozsáhlejší část, v níž byly k věcně uspořádaným položkám lexikálním a větší části položek slovotvorných přiřazeny otázky rázu hláskoslovného, prozodického a paradigmatického, byla během zasedání zpracována v podobě kartotéky. Její opsání ve formě terénního dotazníku zařídí dialektologická pracoviště PAN ve Varšavě; hostitelský Polský komitét SJA se také ujal rozmnožení celého textu dotazníku a některých základních dokumentů připravených Mezinárodní dialektologickou komisí k V. sjezdu slavistů v Sofii.[2] Dotazník bude po diskusi na sjezdu a po prověření asi v 20 bodech na různých místech slovanského území podroben počátkem r. 1964 na redakčních poradách v Moskvě důkladnému rozboru, aby mohl být na příštím pracovním soustředění MDK (jež se uskuteční patrně v 2. čtvrtletí 1964 v Jugoslávii) přepracován do definitivní podoby a poté vydán tiskem. — Pro pětiletí po sofijském sjezdu se dále počítá s provedením sběru materiálu a s jeho pokusným kartografickým zpracováním, jež se má plně rozvinout zase až v dalších pěti letech po VI. sjezdu slavistů.

Po překonání počátečních nesnází, vzešlých jak z naprosté novosti a celkové nepřipravenosti úkolu, tak z jeho rozsáhlosti a komplikovanosti, dostává se práce na SJA do náležitého tempa, při čemž se též koncentruje na postupně zpevňované mezinárodní organizační základně. Lze tedy očekávat, že se tento podnik bude vyvíjet stále zdárněji, zvláště ovšem za předpokladu, že se bude i nadále setkávat s porozuměním široké lingvistické veřejnosti všech zúčastněných zemí a s plnou podporou jejich akademických orgánů. Pak vznikne dílo, které bude mít základní význam pro komparatistické i konfrontační studium slovanských jazyků, ba i pro studium jejich historie. Tím pak, že zpracovává skupinu jazyků, nikoli jazyk jeden, stane se SJA opravdovým novem v jazykovědě vůbec.

Slovo a slovesnost, ročník 24 (1963), číslo 4, s. 286-287

Předchozí Eva Hajičová: Americký sborník o některých problémech strojového překladu

Následující Jiří Levý: Deskriptivistický výklad poezie