Matematická lingvistika v Polsku

Jan Průcha

[Kronika]

(pdf)

Математическая лингвистика в Польше / La linguistique mathématique en Pologne

Matematická lingvistika (dále ML) nemá v Polsku příliš dlouhou tradici, i když je pro historii tohoto oboru v Polsku zajímavým faktem, že už r. 1887 V. Lutosławski užíval tehdejší tzv. stylometrie k chronologickému určení Platonových děl.[1] V současné době se rozvíjí především kvantitativní lingvistika, kdežto algebraická lingvistika se uplatňuje velmi omezeně. To je překvapující jak vzhledem k světové úrovni polské matematické logiky, tak v souvislosti se skutečností, že polští lingvisté v mnohem větší míře než naši využívají studijních, zvl. dlouhodobých pobytů na předních lingvistických pracovištích v zahraničí, a že mnoho amerických studentů slavistiky, často žáků Chomského, studuje dále na polských universitách. V oblasti strojového překladu se zatím vážněji nepracuje a jiné aplikace ML se týkají také jen její kvantitativní části. Rozdíl proti situaci u nás spočívá i v tom, že v Polsku neexistuje žádné pracoviště zabývající se výhradně ML a že v tomto oboru spíše než lingvisté pracují matematici, literární vědci aj.

Dosti soustředěně se věnuje kvantitativní lingvistice skupina statistiků v Matematickém ústavu ve Wrocławi. Výzkum je zaměřen na statistické vlastnosti textů a stylů (zejména uměleckého a publistického) současné polštiny. Z výsledků jsou nejhodnotnější kvantitativní charakteristiky týkající se syntaxe.[2] S touto skupinou spolupracuje J. Woronczak, významný badatel v oblasti statistického výzkumu slovanského verše.[3] V poslední době se věnuje i kvantitativnímu studiu lexika, stejně jako W. Kuraszkiewicz v Poznani, který dále propracoval metody určení sporného autorství.[4] V poznaňském Zakładu fonografii byly vypočteny [297]četnosti fonémů v polštině a rozložení slabik ve slovech.[5]

Ve Varšavě je soustavnější výzkum v ML prováděn jen v Institutu badań literackich (odd. M. R. Mayenowé; práce se však soustřeďují na jazyk polské literatury 16. století). K zajímavým výsledkům patří např. zjištěné četnosti slovních druhů aj. jednotek v různých typech vět.[6] Připravuje se zde také rozsáhlý frekvenční slovník polštiny 16. stol., v tisku je sborník Poetyka i matematyka. Anglista W. Świeczkowski z Lublina průkopnicky uplatnil kvantitativní metody při studiu slovního pořádku.[7]

V Krakově pracuje dosti izolovaně orientalista W. Skalmowski, jenž publikoval cenné práce o statistickém charakteru fonologického a lexikálního vývoje perštiny.[8] Lingvistické oddělení krakovského žurnalistického ústavu provádí i statistický výzkum syntaxe jazyka novin.[9] K uvedeným výsledkům polské ML (které ovšem v této zprávě neshrnujeme v úplnosti) připojme ještě výpočet entropie grafematické soustavy polštiny[10] jako jednu z mnohých kvantitativních hodnot porovnatelnou s údajem zjištěným již i pro češtinu.

Slovo a slovesnost, ročník 26 (1965), číslo 3, s. 296-297

Předchozí Helena Novozámská: Dokumentace a aplikovaná lingvistika

Následující Alena Skaličková: Kniha o lingvistice a fonetice