Pavel Novák
[Kronika]
Сборник переводов «Математическая лингвистика» / Recueil des traductions „Matematičeskaja lingvistika“
Jak známo jsou překlady z oboru matematické lingvistiky zastoupeny v ruských překladových řadách lingvistických (Novoje v lingvistike), a zejména matematických (Kibernetičeskij sbornik 1—9, 1960 až 1964, nyní nově Kibernetičeskij sbornik, Novaja serija od r. 1965). Na rozdíl od právě uvedených případů, kdy šlo vesměs o práce N. Chomského (nebo o práce, jichž byl Chomsky spoluautorem), setkáváme se v samostatném sborníku Matematičeskaja lingvistika (pod red. Ju. A. Šrejdera, I. I. Revzina, D. G. Lachutiho a V. K. Finna, Moskva 1964, 310 s.) obsahujícím 13 statí celkem s 14 různými autory (mezi nimi je i Chomsky a D. G. Mattews). Pět statí, celá druhá část je věnována otázkám sémantickým, a to v pojetí skupiny cambridžské (Mastermannové) a milánské (Ceccatovy). Z části první je zvláště třeba upozornit na závažnou obecně metodologickou stať Y. Bar-Hillela Recursive Definitions in Empirical Sciences (Rekurzívní definice v empirických vědách) z r. 1953, která nebyla přetištěna v nedávno vyšlém výboru z jeho prací Language and Information, Reading, Mass.—Jerusalem 1964.[1] Z československých prací byl do sborníku pojat článek L. Nebeského O jedné formalizaci větného rozboru (SaS 23, 1962, 104—107).[2]
[1] Viz P. Sgall, Z počátků algebraické lingvistiky, SaS 26, 1965, 291—293.
[2] Srov. dále L. Nebeský, K odnoj modeli analiza predloženija, The Prague Bulletin of Mathematical Linguistics 2, 1964, 3—10.
Slovo a slovesnost, ročník 28 (1967), číslo 1, s. 100
Předchozí Jana Weisheitelová: O automatické syntaktické analýze
Následující Marie Těšitelová: Fonologická statistika na základě frekvence slov
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1