Sovětské symposium o autorských slovnících

Františka Havlová

[Kronika]

(pdf)

Советский симпозий об авторских словарях (1966 г.) / Symposion soviétique sur les dictionnaires des auteurs

Autorským slovníkům se v posledních letech věnuje stále větší pozornost. Dávají nejen úplný materiál k poznání jazyka autora, a to se zaměřením širším než jen lexikografickým (tento materiál může být spolehlivým základem i pro studia morfologická a syntaktická), ale jsou i bezpečnou základnou pro studium národního jazyka autorovy doby. Celou řadu autorských slovníků nacházíme ve francouzské lexikografii, také v Sovětském svazu se pracuje na slovnících jazyka několika autorů (v Kyjevě byl vypracován slovník jazyka T. G. Ševčenka, v Leningradě se pracuje na slovníku Gogolových Mrtvých duší, v Moskvě se po slovníku Puškinově pracuje na slovníku jazyka S. Jesenina a připravuje se slovník jazyka ruské sovětské poezie). Nejrozsáhlejší prací na tomto úseku bude slovník jazyka M. Gorkého, který sestavuje 15 pracovišť vysokých škol, pedagogických institutů i akademických ústavů v celém Sovětském svazu (v Leningradě, v Kyjevě, Užhorodě, Vladivostoku aj). Bude to slovník vyčerpávající celé dílo Gorkého, včetně korespondence, a protože to je dílo velmi rozsáhlé, nebude se zpracovávat souhrnně jako celek, jak tomu je u slovníku jazyka A. Mickiewicze a J. W. Goetha, nýbrž na každém pracovišti budou sestaveny slovníky k tematicky nebo žánrově spjaté skupině Gorkého prací (autobiografická trilogie, rané povídky, satiry, dramata atd.). Podnět k tomuto dílu vyšel v r. 1961 od B. A. Larina, který také promyslel jeho koncepci; Leningrad zůstává i po smrti B. A. Larina teoretickým a organizačním centrem celé práce (nyní za vedení L. S. Kovtunové). V r. 1968, v roce stého výročí narození M. Gorkého, má vyjít slovník jazyka autobiografické trilogie, na kterém pracuje leningradská skupina. Aby práce na slovníku byla jednotná, bylo v květnu 1966 uspořádáno v Kyjevě týdenní symposium, jehož se zúčastnili zástupci všech pracovišť.

Hlavním účelem tohoto symposia byla definitivní koncepce slovníku a směrnic pro jeho sestavení. Směrnicím, zabývajícím se nejen technikou lexikografické práce, ale i její problematikou (výklad a ilustrace významu slov, frazeologická a slovní spojení, obrazné užití slova, gra[323]matické údaje atd.), byly věnovány poslední dva dny; první čtyři dny bylo předneseno 37 referátů různé závažnosti a hodnoty, které se zhruba řadí do tří skupin; (1) teoretické příspěvky s problematikou autorských slovníků, (2) příspěvky s problematikou obecně lexikografickou a (3) materiálové studie. Z první skupiny byl nejzávažnější referát A. M. Babkina, který se zabýval filologickým smyslem autorských slovníků; autorský slovník jako zpracovaný svod sémanticko-stylistických jazykových faktů odráží na jedné straně jazykové mistrovství autora, na druhé straně ukazuje jeho přínos k rozvoji lexikálního bohatství národního jazyka. Referát V. P. Grigorjeva rozvíjel teorii básnického idiolektu, tj. osobitého slovníku autora, a nutnosti vytvořit metajazyk, „vhodný pro jednotný popis mnoha básnických idiolektů a beroucí v úvahu časovou souřadnici vzhledem k slovníku současného jazyka“. Ostatní referáty vycházely ze zkušeností získaných při práci na Gorkého slovníku (kromě tří, které využívaly zkušeností z práce na slovníku jazyka T. G. Ševčenka, a jednoho vycházejícího z připravovaného slovníku jazyka M. Kocjubinského); pro lexikografickou teorii však nepřinesly nic nového. Několik referátů se zabývalo otázkou obrazného užití slova (zřejmě v souvislosti s názorem B. A. Larina, že „obrazné vyjádření je východiskem vší práce na autorském slovníku, že je jejím jádrem“), přeneseným a obrazným užitím slova a hranicí mezi nimi. Zajímavé byly některé z přednesených materiálových studií (např. studie o slovech s významem barvy v Díle Artamonových, užití slov pro duši, srdce a hruď v románě Matka, sémantika sloves hoření v závislosti na vidu v tvorbě Gorkého, obrazné a přenesené užití slova glaz aj.), pro svůj charakter se však hodily spíše do sborníku studií o jazyce M. Gorkého než k proslovení a k jádru konference, k teoretickému ujasnění koncepce tohoto slovníku, nemohly přispět. Nejdůležitější byl návrh instrukcí a jejich prodiskutování a tohoto cíle bylo dosaženo. Na základě diskuse byly vypracovány definitivní instrukce, které vyjdou tiskem v r. 1967 a které nejen přispějí k jednotě další práce na slovníku M. Gorkého, ale budou mít značný význam i pro ujasnění některých metodologických otázek při práci na autorských slovnících vůbec (projevil o ně např. zájem kolektiv Goethova slovníku, jehož definitivní koncepce bude vypracována v tomto roce).

Slovo a slovesnost, ročník 28 (1967), číslo 3, s. 322-323

Předchozí Jaroslav Kuchař: Sovětsko-československé symposium o teorii gramatiky

Následující Jiří Kraus: Ukrajinské sborníky o statistické a strukturní lingvistice