Schůze filologů Vysoké školy obchodní

Zdeněk Vančura

[Kronika]

(pdf)

Réunions des philologues de l’Ecole Supérieure de commerce

Pracovní sdružení filologů, přednášejících na Vysoké škole obchodní v Praze, konalo v minulých dvou letech za předsednictví prof. J. Čady řadu schůzí, které byly věnovány teoretickým základům studia cizích jazyků a kultur. O schůzích ve škol. r. 1934/5 srov. Slovo a slov. 1, 1935, 248 násl.; ve školním roce 1935/6 bylo pět debatních schůzí, referáty přednesli doc. L. V. Kopeckij „O syntaktickém a lexikálním plánu hospodářského jazyka“, doc. T. Krejčí „O syntaktickém a stylistickém plánu německého jazyka hospodářského“, dr. J. Kožešník „Všeobecné zásady studia kulturního národopisu“, doc. D. Prohaska „Nárys oekonomologie“, doc. F. Krupička „Otázky kulturního národopisu v Anglii“.

Pro letošní školní rok 1936/7 je připraven cyklus debatních večerů, věnovaných postupně všem jazykům zastoupeným na této škole.

V rámci tohoto programu se konala dne 26. listopadu první schůze, na které soukr. docent T. KREJČÍ podal obraz přednášek a cvičení z jazyka německého, promluvil o jejich meto[261]dických směrnicích a konkretním pedagogickém cíli.

Protože na Vysokou školu obchodní vstupují absolventi všech typů středních a odborných škol, je nejprve nutno utvrditi znalost mluvnice a jazyka v běžné funkci sdělovací, ovšem s přihlížením k sociální vrstvě, jejíž složku budou jednou posluchači tvořiti. Co nejdříve se pak přistupuje k poznání hospodářského jazyka německého v slovníku, skladbě i stylu. Důležitým praktickým úkolem je výchova korespondentů v cizích jazycích. Tento předmět je chápán jako výcvik ve funkčním stylu hospodářského jazyka. Toto pojetí překonává potíže a nesrovnalosti, které vznikaly z pojímání korespondence jako součásti komerčních nauk. I tematicky byl postaven tento předmět na novou basi, totiž podnikovou, a dřívější název „obchodní korespondence“ byl změněn v „písemný styk podniku“ (Schriftverkehr der Unternehmung). Kromě úkolů jazykových jest ještě úkol charakterologický: poznávat život německého národa na úseku kulturním a hospodářském. Tím zařazuje filologické studium na Vysoké škole obchodní organicky do svého rámce i kulturní národopis (Auslandskunde, Kulturkunde neboli Volkstumskunde). — Doplňující referáty pronesli lektoři a suplenti V. Š. O. Jokl, Volný, Wiener a Kožešník.

Na druhé schůzi dne 14. prosince, věnované angličtině, promluvili soukr. docenti Krupička a Vančura a univ. prof. Vočadlo. Zpráva o ideových základech těchto referátů je podána v tomto čísle výše (na str. 259).

Slovo a slovesnost, ročník 2 (1936), číslo 4, s. 260-261

Předchozí Zdeněk Vančura: Program studia angličtiny na Vysoké škole obchodní v Praze

Následující Přednášky v Pražském linguistickém kroužku od března do června 1936