Ke skladbě starého církevněslovanského jazyka

Nikolaj S. Trubetzkoy, rd. (= Redakce)

[Kronika]

(pdf)

Sur la syntaxe du slave d’église

V časopise Byzantinoslavica (6. sv., 1935—1936, 372—375) je otištěna stať podepsaná J. Stanislavem s názvem „Datív absolutný v starej cirkevnej slovančine. (Odpověď na kritiku podepsanou jménem prof. N. S. Trubeckého, Slovo a slovesnost, list Pražského linguistického kroužku I, č. 3, str. 188—189).“

Chce-li autor tímto neobvyklým názvem naznačit, že krátká recense práce J. Stanislava v „Slově a slovesnosti“ — uveřejněná pod názvem shora uvedeným — nebyla mnou napsána, nýbrž jen podepsána, pokládám za nutné, abych tuto jeho ilusi rozptýlil: recensi jsem nejen podepsal, nýbrž i napsal od začátku až do konce a český jazyk dostatečně znám, abych mohl nésti odpovědnost za celý tekst té recense. Je-li odpověď, podepsaná J. Stanislavem, také skutečně od něho, pak odpověď jeho jen potvrzuje správnost mého ocenění práce J. Stanislava, neboť z toho, jak autor odpovědi „vyvrací“ můj posudek, je jasně vidět, že má zcela neujasněné a matné ponětí o metodě a úkolech studia syntaktické struktury jazyka a proto z velké části vůbec nerozumí mým kritickým soudům. A to ovšem činí další polemiku bezúčelnou.

N. S. Trubetzkoy

 

Pozn. O faktech, uvedených v Slovu a slovesnosti 2, 1936, 135—136, která ukazují, jak se neprávem J. Stanislav dovolával recense Vaillantovy, odpověď Stanislavova mlčí.

rd.

Slovo a slovesnost, ročník 3 (1937), číslo 2, s. 128

Předchozí Přednášky v Pražském linguistickém kroužku v listopadu a prosinci 1936

Následující T. G. Masaryk