Alena Macurová
[Kronika]
Об отношении теории и практики в работе Кабинета литературной коммуникации и экспериментальной методики в Нитре / Sur le rapport de la théorie et pratique dans le travail du Cabinet de la communication littéraire et méthodologie expérimentale à Nitra
O výsledcích posledních výzkumů Kabinetu literárnej komunikácie a experimentálnej metodiky (dále KLKEM) při Pedagogické fakultě v Nitře (za léta 1976—1980) informuje bro[175]žurka Jána Kopála Literárna komunikácia — Teória a interpretácia textu — Literárne vzdelanie (Nitra 1980, 63 s. + 6 s. bibliografie).
Výsledky práce KLKEM jsou v ní představeny především z hlediska kvantitativního: obsáhlá výběrová bibliografie uvádí monografie, sborníky, učebnice, skripta i studie a články, které v souvislosti s vědeckovýzkumnými úkoly Kabinetu vznikly, dále vědecké konference a semináře s tematikou jeho výzkumů spjaté (domácí i zahraniční). Zároveň ovšem brožurka informuje i o kvalitě výzkumné práce Kabinetu, nastiňuje přehled vnitřního vývoje jeho zájmů. Etapa 1976 až 1980 je v práci Kabinetu v této souvislosti v jistém ohledu syntézou, v jistém ohledu východiskem pro výzkum další. Dobře je to vidět v obou základních oblastech činnosti KLKEM.
Problematika literární komunikace, chápané jako jednota tvorby a recepce, se dále propracovává v dílčích aspektech; některé studie, např. o komunikační koncepci autora (Plutko, 1979), při tom navazují bezprostředně na předcházející výzkumnou činnost Kabinetu (rec. Macurová, 1978). Jiné orientují svou pozornost na další komunikační aspekty textu: žánrovost díla, populární charakter textu, jeho „dětský“ aspekt. Z hlediska lingvistického je důležitý výzkum soudržnosti textu a vnitřnětextového navazování (Bajzíková, 1979). Pojem komunikace se při tom zároveň rozšiřuje — o komunikaci se uvažuje i v širších souvislostech jiných znakových systémů jako o komunikaci estetické (Miko - Popovič, 1978, rec. Macurová, 1979).
Propracovanost primární komunikace pak umožňuje přechod k složité problematice komunikace sekundární (metakomunikace). Teoretické východisko metakomunikace (Popovič, 1975, rec. Macurová, 1975) se v tomto období rozvíjí v souvislosti s otázkami literárního vývoje, literární tradice, a především v souvislosti s problematikou literárního vzdělání. Z komunikačního systému literárního vzdělání podrobuje Kabinet v daném období detailnější analýze zvláště tyto subsystémy: literární vzdělání školní, literární muzeum, literární biografistiku (jejím předmětem je studium textů literární biografie), tendenční přepis, adaptaci textů a bibliografii.
Bezprostřední spjatost teorie KLKEM s praxí[1] pochopitelně teoretickou základnu výzkumu Kabinetu zpětně zhodnocuje. Pro lingvostylistiku je podstatné, že už od prvních prací je výchozím pojmem teorie Kabinetu pojem stylu (spjatého s výrazovou soustavou), že styl vlastně vyjadřuje komunikační aspekt textu. Teorie komunikace v té podobě, jak ji KLKEM utváří, je aplikovatelná i na texty jiných funkčních stylů než stylu uměleckého.[2] Zároveň může bezpochyby sloužit jako východisko takové vyučovací praxe (rec. Jiřičková, 1975/76), která by v souladu s úsilím současné metodiky systematicky integrovala školní výchovu literární s výchovou jazykovou.
LITERATURA
BAJZÍKOVÁ, E.: Úvod do textovej syntaxe. Bratislava 1979.
JIŘIČKOVÁ, J.: Metodika práce s textem v nitranském Kabinetu literární komunikace. ČJL, 26, 1975—76, s. 363—366.
MACUROVÁ, A.: O otázkách metakomunikace a metatextu. JA, 12, 1975, s. 181—182.
MACUROVÁ, A.: Inspirativní metodologie nitranského Kabinetu literárnej komunikácie. SaS, 39, 1978, s. 54—57.
MIKO, F. - POPOVIČ, A: Tvorba a recepcia. Estetická komunikácia a metakomunikácia. Bratislava 1978.
PLUTKO, P.: Cesta k básnickému tvaru. Kontext, téma, lyrický subjekt. Bratislava 1979.
POPOVIČ, A.: Problémy literárnej metakomunikácie. Teória metatextu. Nitra 1975.
[1] Srov. také Letní školy interpretace textu pořádané Kabinetem od r. 1975.
[2] 4. letní škola byla věnována problematice interpretace a překladu pragmatických a společenskovědních textů.
Slovo a slovesnost, ročník 42 (1981), číslo 2, s. 174-175
Předchozí Karel Horálek: Slovenský příspěvek k teorii dramatických textů
Následující Lumír Klimeš: Bibliografie české lingvistiky 1977
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1