Bulharistická konference v Sofii 1980

Ludmila Uhlířová

[Kronika]

(pdf)

Конференция болгаристов в Софии 1980 / Conférence bulgaristique à Sofia en 1980

Ve dnech 23.—26. září 1980 se v Sofii konala již třetí komplexní mezinárodní bulharistická vědecká konference věnovaná tentokrát současnému Bulharsku. Navázala na jednání konference druhé, o národním obrození v Bulharsku, a na jednání konference první, o Bulharsku nejstarších období, které se konaly v Sofii v letech minulých. Pořadatelem všech tří konferencí byla Bulharská akademie věd spolu s Výborem pro kulturu.

Úvodní a závěrečné zasedání konference, které probíhalo v plénu, bylo věnováno obecné charakteristice historického vývoje Bulharska a hlavním tendencím v rozvoji bulharské vědy, ekonomiky a kultury. Ostatní zasedání se uskutečnila souběžně v těchto sekcích: (1.) rozvoj a problémy bulharské ekonomiky, (2.) vývoj státu a práva, (3.) historický a politický vývoj Bulharska, (4.) filozofie, sociologie a metodologie vědy, (5.) rozvoj bulharské kultury a umění, (6.) bulharský jazyk a (7.) bulharská literatura. V této zprávě bude referováno o sekci šesté, jazykovědné, jejíhož jednání se z ČSSR zúčastnila autorka této zprávy.

[343]Program jazykovědné sekce probíhal v intenzívní pracovní atmosféře. Bylo to umožněno jednak vzornou organizací (přísně dodržovaným časovým rozvrhem, omezujícím délku projevu na deset, maximálně patnáct minut tak, aby bylo možno k předneseným příspěvkům též diskutovat), jednak tím, že všichni účastníci, domácí i zahraniční, byli bulharisté, a že tedy jediným jednacím jazykem mohla být bulharština. Přednesené referáty zasahovaly v podstatě všechny hlavní oblasti synchronní bulharistiky. Podle převažující tematiky je lze, i když jen přibližně, shrnout do tří široce pojatých okruhů. Je to problematika gramatického, zejména syntaktického systému současné spisovné bulharštiny (též se zřetelem k normě), otázky lexikologické a a lexikografické a konečně dialektologické. Jednotlivé příspěvky zasáhly však zčásti i do oblasti stylistiky, fonetiky a fonologie, sociolingvistiky aj.

Referáty z okruhu prvního se týkaly zásadních otázek vývoje nové spisovné bulharštiny ve 20. stol., její periodizace (období postupného dosažení jednoty spisovného jazyka, období jeho dalšího rozvoje po r. 1944), vztahu psaného a mluveného jazyka (zatímco v prvním období rozvoje spisovné bulharštiny působil spíše psaný jazyk na jazyk mluvený, nyní se konstatuje i rostoucí vliv mluvené bulharštiny na psanou), rozvoje běžně mluvené bulharštiny (sem patří i vznik a charakteristika sofijského interdialektu) i aktuálních otázek jazykové kultury. Pro ilustraci uveďme některé nejčastěji konstatované jevy a tendence, jimiž se projevuje pohyb v spisovné normě. Patří mezi ně např.: a) vyjadřování některých pádových vztahů bez pomoci předložek, např. načalnik [na] stancija, katedra [po] matematika apod. (Liší se však, zdá se, názory na to, jak tuto tendenci interpretovat: jde o snahu po novém syntetismu, nebo naopak o projev ještě vyššího stupně analytismu?, jsou spojení uvedeného typu jednotkou roviny syntaktické, nebo spíše již roviny lexikální?); b) tvarová rozkolísanost v genitivu, dativu a akuzativu některých zájmen — vedle staršího a v nářečích dosud dobře zachovaného ot kogo, za kogo, ne viždam nikogo, njakogo se v běžně mluveném jazyce prosazuje snaha po analytismu, tedy ot koj, za koj, v stajata njama nikoj atd.; c) definitivní neužívání zvláštních tvarů na -a pro některé pády vlastních a příbuzenských jmen (v nejnovějších vydáních děl klasické bulharské literatury, např. I. Vazova, se však zachovávají, tedy např. ot Stojana, za Petra, na vujča atd.); d) kolísání ve výslovnosti proměnlivého e, tedy bjal — beli (podle současné normy, opírající se o severovýchodní nářečí) i bjali (v důsledku snahy po tvarovém vyrovnání singuláru a plurálu), chljab i chleb atd.; e) v nominativu maskulin se preferuje krátký tvar členu před tvarem delším, tedy vlaka se dviži před vlakăt se dviži; f) v 1. os. plurálu se šíří koncovka -me místo -m, tedy četeme, pišeme, chodime, postigneme apod. Tyto a další tendence (např. změny výslovnostní, zejména co se týče redukce samohlásek, změny rekce u některých skupin sloves, rozvoj systému zvratného pasíva, aktivizace některých sufixů pro nomina agentis aj.) jsou povahy různé a různě jsou také hodnoceny z hlediska normativnosti; např. za nepřijatelný se považuje typ načalnik sklad (viz výše), naopak se zdůrazňuje nutnost kodifikovat plurálové tvary sloves na -me apod.

Z problematiky lexikograficko-lexikologické — druhého okruhu — zaujal především podrobný přehled úctyhodných výsledků, kterých bylo v tomto oboru v Bulharsku dosaženo za posledních čtyřicet let, spolu s výčtem nových úkolů (byla vydána řada slovníků, do tisku je nejnověji připraven slovník cizích slov, slovník synonym a slovník zkratek, na dalších slovnících se pracuje). Hlavním současným úkolem je příprava Slovníku bulharského jazyka, který v patnácti svazcích přinese detailní, všestranný popis bulharské slovní zásoby (zatím vyšly dva svazky, písmena A—B a V). Dílčí analýzy slovní zásoby, prezentované v jednotlivých referátech, pojednávaly o terminologii různých oborů, o přirovnáních, o tzv. okřídlených výrazech, o rčeních a příslovích. Velký ohlas měl referát o sémantice abstraktních pojmenování. Několik příspěvků bylo věnováno jazyku a stylu autorskému, např. N. Chajtovovi, N. Vapcarovovi, V. Kolarovovi aj.

Konečně okruh třetí byl zaměřen na aktuální problémy bulharské lingvistické geografie. Šlo v něm nejen o vymezení jednotlivých dialektů na základě hlavních znaků a o stanovení jejich geografických hranic, ale též např. o způsoby tvoření zeměpisných názvů, o vztahy dialektů k spisovnému jazyku atd.

Konference prokázala velký rozmach jazy[344]kovědného bádání v Bulharsku samém a spolu s tím i zájem o bulharštinu a dobrou úroveň bulharistiky v zahraničí. Stala se jednou z význačných a úspěšných vědeckých akcí uspořádaných v předvečer třináctisetletého výročí vzniku bulharského státu (681—1981) a důstojnou oslavou tohoto jubilea.

Slovo a slovesnost, ročník 42 (1981), číslo 4, s. 342-344

Předchozí Přemysl Janota: Jubileum profesora Milana Romportla

Následující Eva Hajičová: Mezinárodní konference strojové lingvistiky v Tokiu