Konference o kultuře řeči v NDR

Zdena Palková, Růžena Buchtelová

[Kronika]

(pdf)

Конференция о культуре речи в ГДР / Conférence sur la culture de la langue dans la République démocratique allemande

Ve dnech 9.—10. dubna 1981 se konala v Halle (Saale) v pořadí již 13. konference[1] věnovaná problematice kultury mluvené řeči, tentokrát s poněkud slavnostním názvem: 75 Jahre Sprechkunde — Sprechwissenschaft an der Universität Halle. Pořadatelem konference bylo jako obvykle pracoviště oboru Sprechwissenschaft na univerzitě Martina Luthera v Halle. Konference se zúčastnilo na 200 odborníků z NDR, dále hosté z Bulharska, Maďarska, SSSR, Jugoslávie a ČSSR. Jménem Mezinárodní fonetické společnosti ISPhS pozdravil konferenci prezident společnosti M. Romportl a viceprezident společnosti M. Kloster-Jensen (Norsko).

Do vědeckého programu konference byla zařazena dvě plenární zasedání a tři sekce, které měly pracovní charakter.

V plénu byly předneseny jednak referáty hodnotícího a výhledového charakteru, jednak příspěvky zaměřené k obecnějším a metodologickým otázkám oboru. K prvnímu okruhu patřily např. oba referáty E. Stocka: ve svém prvním referátu (Probleme und Ergebnisse der Sprechwirkungsforschung) podal přehled dosavadního zkoumání v této oblasti. Zdůraznil při tom, že se jedná o tematiku značně širokou, jejíž bližší vymezení i vztah k ostat[350]ním oblastem zkoumání bude třeba dále upřesňovat. V druhém referátě (Konzeption für ein komplexes Lehrmaterial zur Phonetik für Ausländer) představil E. Stock rozsáhlý program učebních materiálů pro výuku fonetiky němčiny, jejíž rozpracování bylo již zahájeno; pracoviště v Halle při tom úzce spolupracuje s Herderovým institutem v Lipsku. — Koncepční referát k problematice uměleckého přednesu připravila E. M. Krechová. — Z příspěvků zabývajících se otázkami speciální pedagogiky měl zásadní význam referát E. M. Pfauové věnovaný terapii hlasové funkce. — Obecnějších otázek oboru promítnutých na pozadí klasické dichotomie langue—parole se týkal referát M. Klostera-Jensena. — M. Romportl se zabýval otázkou společné teoretické báze pro konfrontační fonologický popis větné intonace. — G. Richter soustředil svou pozornost na vzájemný vztah jednotlivých dílčích složek oboru zabývajícího se otázkami kultury mluvené řeči (Sprechwissenschaft) a jejich poměr k ostatním disciplínám z obecně metodologického hlediska. — G. Lindner věnoval svůj plenární referát metodickým otázkám jazykové kultury v rámci vysokoškolské pedagogiky. — K pedagogické problematice byly zaměřeny i příspěvky H. Stelziga a O. Preue, které přinesly podněty pro teorii vyučování. Formou plenárních zasedání bylo prezentováno celkem 16 příspěvků.

Rozdělení tematiky do sekcí odpovídalo v zásadě základnímu rozčlenění oboru Sprechwissenschaft. Zařazení jednotlivých referátů do sekcí nebylo však mnohdy jednoznačné a docházelo k určitému překrývání; to mimo jiné ukazuje na úzkou návaznost mezi jednotlivými tematikami oboru.

První sekce se zabývala otázkami působení řeči na posluchače, tedy problematikou, která byla takto nově formulována na minulé konferenci v r. 1976 (Buchtelová - Palková, 1977) a navazuje v zásadě na dřívější zájem oboru o oblast rétoriky. Ve srovnání s minulou konferencí byly jednotlivé příspěvky již častěji zaměřeny k řešení zcela konkrétních úkolů a častěji se také opíraly o experimenty. Živý zájem a diskusi vzbudily např. příspěvky, které se zabývaly vlivem řečového standardu učitele na psychiku žáků, na rozvoj jejich mluvních schopností a na úspěšnost vyučovacího procesu (referáty L. Greifenhahnové a A. Nieberové). — Vztahem textové a zvukové složky mluveného projevu, zejména z hlediska vyjadřování emocionálního postoje mluvčího, se zabýval Ch. Gutowski. — H.-H. Schmidt věnoval svůj příspěvek estetickému aspektu při uplatňování různých zvukových forem v neuměleckém textu.

Druhá sekce byla zaměřena převážně metodicky a zahrnovala příspěvky jednak z oblasti speciální pedagogiky, jednak z problematiky kultury mluvené řeči a výchovy k ní. Tak otázkami hlasových poruch se zabývali R. Ackermann, H. Streubel a E. Schleier; U. Wendlerová referovala o výsledcích experimentů směřujících ke zjišťování souvislosti mezi hudebním sluchem a vnímavostí pro melodii řeči; D. Menhert se zabýval otázkou poznatků z akustiky řeči potřebných pro pracovníky v oboru speciální pedagogiky. Několik referátů bylo věnováno problematice jevištní řeči a hereckého projevu vůbec (např. ref. W. Klawittera a H. Hinnische, H. Jentsche a B. Abenda).

V třetí sekci byla výrazně zastoupena problematika konfrontační. Sekce byla věnována výuce němčiny jako cizího jazyka a výuce fonetiky u cizinců obecně. K tomuto tématu hovořily např. H. Dielingová, U. Hirschfeldová, R. Simeonová (BLR), A. Wodnanská i I. Vaverková. K téže problematice byly přihlášeny také referáty sovětských odborníků, kteří se však konference nezúčastnili. Uvolněný časový prostor byl dán k dispozici ostatním sekcím, takže zde zazněly i referáty k dalším tématům. Tak R. Buchtelová se zabývala otázkami výzkumu v oblasti ortoepie, R.-B. Fridrichová informovala o výsledcích testové série věnované závislosti pochopení textu na výraznosti intonace; B. Büky (MLR) podal přehled o současném stavu výzkumu mluvené řeči v Maďarsku, I. Wacha (MLR) se zabýval různými vrstvami rytmu mluvené řeči (v širokém smyslu slova), zejména pak problematikou výstavby celků větších, než je věta. E. Kurka věnoval svůj příspěvek některým historickým aspektům normy ve výslovnosti hlásky r v němčině.

V tomto krátkém přehledu jsme se pokusily nastínit bohatost problematiky, která je v současné době zpracovávána na pracovištích oboru „Sprechwissenschaft“ v NDR a naznačit alespoň základní směry výzkumu, jak se rýsovaly na 13. konferenci v Halle.

[351]Referáty z konference budou v plném znění publikovány v samostatném čísle periodika Wissenschaftliche Beiträge Universität Halle/Wittenberg. V téže řadě vyjde ještě v krátké době sborník příspěvků věnovaných 75. výročí oboru, připravovaný původně jako doplňující materiál pro diskusi na 13. konferenci.

 

LITERATURA

 

BUCHTELOVÁ, R. - PALKOVÁ, Z.: Konference o kultuře řeči v NDR. SaS, 38, 1977, s. 252—253.

Slovo a slovesnost, ročník 42 (1981), číslo 4, s. 349-351

Předchozí Slavomír Utěšený: Druhá konference o slangu a argotu v Plzni

Následující Karel Horálek: K novému vydání Skladby spisovné češtiny J. Bauera a M. Grepla