Dvě lingvistická zasedání v Poznani

Vlasta Straková

[Chronicles]

(pdf)

Два лингвистических заседания в Познанe / Two linguistic sessions in Poznań

Poznaňská univerzita Adama Mickiewicze byla organizátorem a hostitelem dvou za sebou následujících lingvistických akcí, a to: XVI. zasedání lingvistické společnosti Societas linguistica Europaea (19.—21. srpna 1983) a VI. mezinárodního kongresu historické lingvistiky (22.—26. srpna).

Na zasedání SLE výrazně převládala morfologická problematika, jíž bylo věnováno i několik večerních zasedání pracovních skupin po vlastním programu přednáškovém. Vedoucí skupiny W. Dressler i další referenti (R. Laskowski, W. Wurzel, F. Karlsson, R. Beard aj.) podali ve svých příspěvcích zajímavý základ pro širokou diskusi k jednotlivým otázkám.

Problematika obou zasedání byla rozsáhlá a rozmanitá (nebylo jednotícího tématu, jak tomu bývá jindy), do určité míry se překrývala [76]na obou zasedáních, takže zde se pokusíme pouze naznačit několik tematických okruhů.

Problematice související s vývojem indoevropských jazyků byly věnovány především referáty (a rovněž diskusní příspěvky) W. Wintera, W. Mańczaka, T. Vennemanna, L. Bednarczuka, W. Stefańského aj.

Obecné problémy jazykové typologie byly rozebrány v referátech A. Carstairse, D. Kastowského (vnitřní flexe), M. Mithunové (inkorporace), B. Karponaye (postpozice), C. Hamanse (umlaut a vokálová harmonie), obecnými problémy univerzálií a relativity se ve svém referátě zabýval R. Bugarski, otázky generativních modelů si všimla O. Tomićová, foném v širších souvislostech byl předmětem rozboru v referátě J. Dančeva.

Otázkami možností historické rekonstrukce se zabýval E. Hamp, náhodou a nutností v diachronní syntaxi H. Haider, diachronií subtraktivních operací W. Dressler.

Z příspěvků věnovaných problematice pádů uveďme systém F. Karlssona (na materiále finštiny) a příspěvek H. Schallera (shody mezi slovanskými a baltskými jazyky).

Otázky valence sledoval G. M. Horn a J. Andor; větná intonace byla předmětem rozboru v referátech M. Pétera a A. Schwedeka.

Řada příspěvků byla věnována problematice sémantiky: B. Lewandowska-Tomaszczyková referovala o teoretických problémech dynamické sémantiky; sémantikou v aspektu slovotvorném se zabýval J. Wierzchowski (Jazykový znak, sémantika a slovotvorba), R. Beard (derivační korelace), V. Straková (analýza sémantických rysů desubstantivních sloves), W. Funk (sémantická analýza rysů v podmínkových větách).

V centru pozornosti byly jednotlivé otázky z historického vývoje angličtiny, němčiny i jiných jazyků, dialektové rozvrstvení angličtiny (J. Fisiak — předseda obou zasedání a jejich organizátor), jiné typy diferenciace (V. Kniezsová — australská angličtina) apod.

Poměrně méně pozornosti bylo věnováno slovanským jazykům (viz výše) a též románským jazykům (M. Hariss — „dislocated structures”, H. Niedzielski). Objevily se i příspěvky týkající se sociolingvistiky, etnolingvistiky, překladu apod.

Organizace zasedání byla vynikající, program zajímavý, diskuse věcná a důkladná. Pro každého z účastníků bylo jistě snadné vybrat si a najít v tomto množství otázky, které zpracovává a o kterých má možnost se něco nového dovědět nebo k nim něco nového říci.

Slovo a slovesnost, volume 46 (1985), number 1, pp. 75-76

Previous Jan Petr: Slavistická bibliografie NDR

Next Jana Pleskalová: Český sborník o onomastice jako společenské vědě