Bratislavský Recueil věnovaný prof. E. Paulinymu

Otakar Šoltys

[Kronika]

(pdf)

Братиславский Recueil посвященный проф. Э. Паулини / Recueil linguistique de Bratislava dedicated to Professor Eugen Pauliny

Sedmý svazek Recueil linguistique de Bratislava, který vyšel v nakladatelství Veda v r. 1984, byl věnován profesoru Eugenu Paulinymu k jeho sedmdesátým narozeninám. Bohužel, E. Pauliny se již jeho vydání nedožil; odešel v květnu r. 1983 (srov. SaS, 43, 1983, s. 300) a o jeho díle, které jsme považovali za živé a otevřené, je třeba uvažovat jako o klasickém odkazu jednoho ze zakladatelů slovenského a českého lingvistického myšlení. Proto chceme upozornit na tento svazek Recueil, neboť mnohé příspěvky tento odkaz přímo rozvíjejí.

Do souboru přispělo celkem 32 autorů. Jejich příspěvky jsou uspořádány do okruhů, jimž se E. Pauliny ve své vědecké práci věnoval. Do prvního oddílu soustředěného na fonologii a synchronní a diachronní morfologii přispělo dvanáct autorů. V každém příspěvku se reaguje na názory prof. Paulinyho. Nejotevřenější dialog s fonologickými názory E. Paulinyho vede J. Vachek v příspěvku Poznámky k fonologické konfrontaci češtiny a slovenštiny. J. Sabol vykládá principy své syntetické fonologické teorie, která upřesňuje úrovně abstrakce na fonologické rovině. Problematice spodoby je věnován příspěvek M. Komárka, vokalickému systému spisovné slovenštiny příspěvek L. Dvonče a historické fonologii (palatalizace) příspěvek Š. Ondruše. Fonologickou část uzavírá stať J. Ružičky, v níž se připomínají poznatky N. S. Trubeckého o slovenštině. — Dalších šest příspěvků je věnováno morfologii. Paradigmatice jsou věnovány příspěvky R. Krajčoviče a J. Oravce. A. Ferenčíková se zabývá vztahem rytmického zákona a slovesné morfologie v středoslovenských nářečích, F. Papp možným vlivem slovenských výpůjček na gramatiku maďarštiny. O vyšší systémovou syntézu usiluje H. Běličová v příspěvku Ke vztahu kategorie času a časování ve slovanských jazycích. Morfologickou část uzavírá příspěvek G. Horáka věnovaný slovnědruhovým projevům sémantického příznaku.

Do druhého oddílu věnovaného lexikologickým otázkám přispělo osm autorů. Jemnou konfrontační analýzu nalézáme v příspěvku J. Horeckého a E. Sekaninové. Teoreticky závažné je téma příspěvku V. Blanára věnovaného srovnání slovní zásoby příbuzných a nepříbuzných jazyků. Diferenciaci nářečí z hlediska slovotvorného je věnován příspěvek F. Buffy, karpatismy v dialektech se zabývá příspěvek I. Ripky a vývojem dialektů stať A. Habovštiaka. Sémantické otázky botanické terminologie se řeší v příspěvku M. Majtánové a antropoonomastice je věnován příspěvek J. Matejčíka, jímž se druhý oddíl uzavírá. Na některých příspěvcích tohoto oddílu je patrné, že jejich rozsah byl přísně stanoven.

Třetí oddíl, do kterého přispěli pouze tři autoři, je věnován teorii a historii spisovného jazyka. Z tohoto oddílu je třeba vyzdvihnout příspěvek A. Jedličky věnovaný typologii norem a jazykové situaci.

Poslední, čtvrtý oddíl, do kterého přispělo devět autorů, zahrnuje otázky syntaxe, stylistiky a teorie textu. Charakter informativního a informovaného přehledu má příspěvek P. Sgalla. Poměrně detailní analýza je představena v příspěvcích K. Buzássyové a S. Ondrejoviče, závažná jsou zjištění o napětí mezi formální a sémantickou stránkou věty v příspěvku J. Kačaly. Vztahem podavatele a příjemce v mluvených textech se zabývá J. Mistrík, globální teorie vzniku a interpretace věty z textových a kontextových souvislostí je vyložena v příspěvku F. Mika. Do oblasti klasické textologie patří příspěvky E. Bajzíkové a J. Findry, zatímco příspěvek E. Ružičkové překračuje její hranice do poetiky a literární vědy.

Celkově lze tedy říci, že se sedmý svazek bratislavských Recueil vydařil, že jeho příspěvky mají většinou vysokou úroveň a že by tedy jubilant měl z tohoto svazku jistě radost. Velmi cenná je také bibliografie prací prof. Paulinyho z let 1972—1983 (deset stran textu) a úvodní studie od J. Mistríka.

Slovo a slovesnost, ročník 46 (1985), číslo 4, s. 343

Předchozí Radoslav Večerka: Za profesorem Arnoštem Lamprechtem

Následující František Štícha: Na okraj knihy „Gramatické prostředky hierarchizace sémantické struktury věty“