Příručka bulharské morfologie v tabulkách

Ludmila Uhlířová

[Kronika]

(pdf)

Пособие болгарской морфологии в таблицах / The manual of Bulgarian morphology in tables

Dlouholeté pedagogické působení a zkušenosti s výukou zahraničních studentů podnítily bulharského lingvistu Borimira Krsteva k sepsání příručky Morfologijata na bălgarskija ezik v 187 tipovi tablici (Nauka i izkustvo, Sofija 1984, 181 s.). Je určena cizincům učícím se bulharsky jako praktická pomůcka ke zvládnutí skloňování a časování. Obsahuje úplný popis paradigmatiky ohebných slovních druhů současné spisovné bulharštiny, a to formou tabulkových přehledů. Každému para[350]digmatickému typu (vzoru) je věnována zvláštní tabulka, podávající v jednotném uspořádání výčet všech jeho tvarů. Za tabulkou je vždy připojena informace o tom, která slova k danému typu náležejí. Substantiva jsou rozdělena do 75 vzorů, adjektiva do 14, zájmena jsou probrána v 41 tabulkách a slovesa zabírají zbývajících 46 přehledů. Tabulkám, které jsou jádrem knihy, je předeslán stručný výklad bulharského tvarosloví podle inventáře vyjadřovacích prostředků jednotlivých morfologických kategorií, tj. podle koncovek rodu, čísla a určenosti substantiv (z pádových forem bulharština zachovala pouze vokativ), podle koncovek rodu, čísla, určenosti a stupňovatelnosti u adjektiv atd. Takovéto zpracování formální morfologie, navíc i graficky velmi pečlivě provedené, se smyslem pro řád a didaktickou názornost, jistě uvítají nejen zahraniční slavisté, ale i domácí lingvisté, kteří se zabývají systémem bulharského tvarosloví.

Krstevova příručka zaslouží zvláštní pozornosti ještě z dalšího důvodu. Je k ní připojen seznam 1107 nejfrekventovanějších bulharských ohebných slov s údaji o jejich slovnědruhové příslušnosti a o jejich vzoru (odkazem na číslo příslušné morfologické tabulky). Uživatel tak má možnost se dozvědět nejen to, jak má které slovo skloňovat nebo časovat, ale zároveň získat i přehled o funkčním zatížení jednotlivých skloňovacích a časovacích vzorů. Např. se ukázalo, že celkem 88 vzorů slouží k ohýbání vždy pouze jediného slova z uvedeného frekvenčního seznamu, popř. k ohýbání jediného slova v jazyce vůbec (týká se to např. vzorů pro skloňování některých zájmen, číslovek, slovesa být aj.); zbývajících 61 typů slouží k ohýbání většího počtu slov; největší funkční zatížení vykazuje slovesný vzor iskam (časuje se podle něj 117 sloves z uvedeného frekvenčního seznamu) a substantivní vzor žena (se 176 substantivy uvedenými ve frekvenčním seznamu, a ovšem s mnoha dalšími slovy do seznamu nepojatými). K vytvoření zmíněného frekvenčního seznamu použil autor archívního materiálu, který byl shromažďován po léta na fakultě slovanských filologií Sofijské univerzity Klimenta Ochridského. Z korpusu o rozsahu 3,000 000 slov, tam uloženého, vybral nejfrekventovanější pásmo ohebných slov, které vymezil jako množinu slov s frekvencemi nad 30 výskytů v korpusu. Protože úctyhodný jazykový materiál shromážděný na univerzitě, který představuje výsledek několika desetiletí usilovné kolektivní práce, dosud nebyl vcelku publikován, dostává se nám v Krstevově příručce první příležitosti poznat alespoň zlomek z něj, a to současně s přesvědčivou ukázkou jeho užitečné aplikace.

Slovo a slovesnost, ročník 46 (1985), číslo 4, s. 349-350

Předchozí Helena Confortiová: Sovětská práce o odborném stylu z kvantitativního aspektu

Následující Eva Hošnová, Alena Macurová: Konference o česko-slovenských jazykových vztazích