Časopis Slovo a slovesnost
en cz

Další německý sborník o lidském jednání

Iva Nebeská

[Kronika]

(pdf)

Следующий немецкий сборник о человеческом поведении / Another German volume on human action

V r. 1984 vyšel další ze sborníků o teorii lidského jednání, Handlungstheorien — interdisziplinär, Band I-IV. Ed. H. Lenk. München 1977—1981 (rec. v SaS, 43, 1982, s. 333—339), které se zabývají problematikou jednání z interdisciplinárního hlediska. Jde o druhý svazek třetího dílu s názvem Verhaltenswissenschaftliche und psychologische Handlungstheorien (s. 498—1041). Je zde soustředěno celkem 22 příspěvků z několika oborů: psychologie, sociologie, filozofie, historie, právní vědy, kulturní antropologie aj.

Téměř polovina příspěvků se týká teorie jednání ve vztahu k některé disciplíně psychologické. Stati H. Westmeyera (s. 574—606) a editora celé řady sborníků H. Lenka (s. 607—632) jsou příspěvkem k diskusi o vztahu behaviorismu a teorie jednání. Metodologickým otázkám, zejména metodě sebekonfrontace (posouzení vlastního jednání pomocí videozáznamu) se věnuje U. Kalbermatten (s. 659—679), problematika jednání z hlediska vývojové psychologie je předmětem zájmu J. Brandtstädtera (s. 848—878). Dvě stati se zabývají jednáním za stresových podmínek a otázkami agresivity z hlediska teorie jednání.

K obecně zajímavým příspěvkům patří stati, které se věnují problematice práce: S. Moser (s. 720—748) podává přehled vztahu práce a poznání a vztahu teorie a praxe ve vývoji evropské filozofie, J. Linke (s. 749—774) se soustřeďuje přímo na analýzu pracovního procesu v kontextu teorie jednání.

Lingvistice patrně nejbližší je článek R. Girtlera (s. 961—979) o problematice jednání z hlediska kulturní antropologie, protože se zde (s četnými odkazy na D. Hymese) klade dostatečný důraz i na jednání řečové.

Celkově lze říci, že tento svazek ukazuje, až do jaké šíře může zasahovat zkoumaná problematika, jestliže se do centra pozornosti dostane tematika tak „interdisciplinární“, jakou je teorie jednání. Lingvistickému čtenáři umožňuje vidět komunikační proces z nezvykle širokého zorného úhlu; tím mu může přinést některé podněty k zamyšlení.

Slovo a slovesnost, ročník 47 (1986), číslo 1, s. 80

Předchozí Jiří Černý: Několik poznámek o mexické lingvistice

Následující Jan Petr: K působení byzantské mise na Velké Moravě (U příležitosti 1100. výročí Metodějovy smrti)