Realizace cílového projektu Národní jazyky v rozvinuté socialistické společnosti

Jan Petr

[Rozhledy]

(pdf)

Реализация целевого проекта Национальные языки в развитом социалистическом обществе / The realization of the project National Languages in the Developed Socialist Society

Ve dnech 29. 10. — 1. 11. 1985 se konalo v Centrálním jazykovědném ústavu AV NDR v Berlíně závěrečné zasedání hlavní redakce kolektivní monografie, věnované rozvoji a fungování národních jazyků v zemích socialistického společenství. Tato rozsáhlá práce (rukopis obsahuje více než 750 strojopisných stran) je výstupem mezinárodního cílového projektu Národní jazyky v rozvinuté socialistické společnosti (12. 4. CP 27, dříve 3.22, dále jen Národní jazyky …), který se stal na základě usnesení vedoucích představitelů akademií věd evropských socialistických zemí významným úkolem jazykovědy pro období sedmé pětiletky (1981—1985). Hlavní koordinace tohoto úkolu byla svěřena Československé akademii věd a v jejím rámci Ústavu pro jazyk český, jeho ředitel byl pověřen vypracováním koncepce výzkumu a obsahu výstupní kolektivní monografie. Na základě tohoto rozhodnutí byla koncepce předložena k projednání a posouzení prezídiu ČSAV, které ji se souhlasem vzalo na vědomí na svém zasedání dne 12. února 1980. Do plánu mnohostranné spolupráce akademií věd evropských socialistických zemí na sedmou pětiletku byl tento výzkumný úkol zařazen na zasedání místopředsedů akademií věd konaném v Praze v dubnu 1980. Podle tohoto usnesení se na řešení úkolu a autorském zpracování kolektivní monografie podíleli (ovšem v nestejné míře) jazykovědci z akademických a některých univerzitních pracovišť v BLR, ČSSR, MLR, NDR, PLR a SSSR.

První pracovní zasedání kolektivu řešitelů úkolu Národní jazyky … se konalo v květnu 1981 v Liblicích (ČSSR). Na něm byl projednán návrh obsahového zaměření připravované monografie, koncepce jednotlivých jejích částí (Petr, 1982; Dešerijev, 1982; Schönfeld, 1982; Kraus, 1982) a byl zpracován a kolektivně schválen její podrobný obsah (1982), podle něhož se mělo závazně postupovat při její přípravě. Byly stanoveny konkrétní úkoly jednotlivých zúčastněných institucí, témata jednotlivých statí, rozsah příspěvků a termíny dodání jejich rukopisů. Tyto úkoly pro partnerské ústavy jednotlivých socialistických zemí byly stanoveny v navrhovaném obsahu monografie (1982) většinou paralelně a rovnocenně pro všechny z nich (sledovala se tak mj. jejich rovnoměrná účast). Bylo třeba však dodatečně zjistit konečné stanovisko jejich vedení k navrhovaným úkolům. Do zasedání v Liblicích byla známa jen jejich předběžná stanoviska na základě předcházejících konzultací o globálním obsahu monografie. Předpokládalo se, že některé ústavy omezí svůj autorský podíl v monografii pouze na některé tematické okruhy, popř. jen na některé její oddíly, a že se nebudou z různých důvodů podílet na zpracování všech otázek zahrnutých do monografie.

Tento předpoklad se částečně splnil (neúčast ústavů se týkala jen jednotlivostí obsahu monografie), což však nikterak nenarušilo její tematický obsah stanovený v Liblicích. Také v průběhu její přípravy došlo k některým dílčím upřesněním obsahu, zvláště zaměření jednotlivých statí a jejich návaznosti na tematiku obsaženou v příspěvcích druhých autorů. Došlo také v několika případech k přeřazení statí z jednoho oddílu do druhého a k zařazení nového příspěvku neuvedeného v obsahu monografie, a to proto, aby se zajistila větší plynulost a ucelenost výkladu.

[127]Druhé pracovní zasedání řešitelů úkolu se konalo v září 1983 v Kišiněvě (SSSR) a bylo spojeno se sympoziem věnovaným 60. výročí vzniku SSSR (Petr, 1984b). Při hodnocení stavu plnění cílového projektu Národní jazyky … J. Petr (1984a) konstatoval, že v přípravě kolektivní monografie se udělal v letech 1981—1983 velký krok kupředu. Do kišiněvského zasedání byla totiž napsána většina plánovaných příspěvků a některé tehdy ještě chybějící měly být podle závazného příslibu autorů zpracovány do konce roku 1983 (ve stanoveném termínu byly skutečně zaslány hlavnímu koordinátorovi). V projevu hlavního koordinátora úkolu se dále uvádělo, že tohoto významného výsledku bylo dosaženo díky pracovnímu úsilí kolektivů a jednotlivců především z ČSSR, NDR a SSSR a že od nich také pochází převážná část zpracovaného rukopisu. Kromě nich články odevzdali spolupracovníci z BLR, MLR a PLR; i ty byly jako dílčí příspěvky po redakčním zpracování zařazeny do příslušných oddílů monografie.

Na projev J. Petra, souborně uvádějící rozsáhlou problematiku cílového projektu Národní jazyky … a stav jeho rozpracovanosti, navázali svými referáty Ju. D. Dešerijev (1984) o ideologických aspektech jazykové politiky v současnosti (s ohledem na tematiku I. oddílu monografie), W. Hartung (1984) s analýzou vlivů sociálních faktorů na vývoj jazyka v socialistické společnosti (ve vztahu k II. oddílu monografie) a J. Kraus (1984) o problematice jazykové kultury v rámci existující jazykové situace v současných socialistických zemích (v návaznosti na připravovaný III. oddíl monografie). Takto byla poprvé přednesena před početnou odbornou veřejností (ze všech svazových republik SSSR) problematika projektu Národní jazyky … a připravované kolektivní monografie. Je třeba říci, že vyvolala mezi všemi účastníky kišiněvského sympozia (zvláště ze středoasijských sovětských republik) mimořádný ohlas, což se také projevilo v diskusi a osobních rozhovorech.

Léta 1984—1985 byla věnována systematické redakci shromážděných příspěvků, jejich překladu do ruštiny a redakci těchto překladů, sjednocování textu a vzájemné koordinaci jednotlivých příspěvků v rámci celé monografie i jejích jednotlivých kapitol. Na této redakční práci se podíleli určení pracovníci z ÚJČ ČSAV v Praze, Jazykovědného ústavu AV SSSR v Moskvě a Centrálního jazykovědného ústavu AV NDR v Berlíně. Ruský překlad příspěvků zajistil Ju. D. Dešerijev a jeho spolupracovníci, kteří se také ve značné míře podíleli na technickém vybavení rukopisů. Je třeba říci, že také tato část podílu sovětských lingvistů na úspěšném splnění cílového programu byla časově velmi náročná a že byla ve stanoveném termínu vykonána odpovědně a kvalitně.

Závěrečnému zasedání v Berlíně předcházelo v letech 1984—1985 několik dvoustranných jednání členů autorského a redakčního kolektivu v Praze, Berlíně a v Moskvě. Na nich hlavní koordinátor úkolu, redaktoři monografie nebo autoři jednotlivých statí projednávali dílčí otázky spojené s redakcí jednotlivých příspěvků a jejich ruským překladem. Tato setkání, uskutečněná také v rámci služebních cest zaměřených na jiné výzkumné úkoly, významným způsobem ovlivnila plynulost přípravy konečného znění celého rukopisu monografie a přispěla k operativnímu řešení některých nově vzniklých problémů, bez jejichž rychlého vyřešení nebylo snadné v práci průběžně pokračovat.

Třetí a závěrečné porady v Berlíně (1985) se zúčastnili pouze vědečtí a výkonní redaktoři monografie, z ČSSR J. Petr a J. Kraus, ze SSSR Ju. D. Dešerijev a T. B. Krjučkovová a z NDR W. Hartung, H. Schönfeld a E. Isingová. Redakční zasedání zahájil ředitel hostitelského ústavu W. Bahner. Ve svém projevu vyzvedl podíl mezinárodní spolupráce na cílovém projektu a význam, který přisuzovalo vedení Centrálního ústavu jeho uskutečnění z hlediska aktuálních společenských potřeb. Hlavní koordinátor projektu J. Petr ve svém úvodním referátu po rekapitulaci celé dosavadní mezinárodní spolupráce na tomto úkolu mj. uvedl, že hlavním smyslem [128]tohoto zasedání je důkladně přečíst celý rukopis monografie, vnést do jeho ruského překladu případné redakční úpravy a připomínky a poté jej schválit na úrovni redakčního kolektivu do tisku. Ju. D. Dešerijev ve svém vystoupení uvedl, že sovětští účastníci zasedání předkládají zredigované ruské znění téměř celého rukopisu monografie a dále poukázal na některé potíže, které vznikly při ruském překladu (a jeho redakci) několika málo příspěvků.

V průběhu zasedání jednotliví redaktoři I., II. a III. oddílu pečlivě prostudovali konečné znění ruského textu jimi uspořádané části monografie a poté se také seznámili s oddíly druhými. Byl také projednán úvod a úvodní stať, která byla nově zařazena do monografie (autoři Ju. D. Dešerijev a J. Petr) jako její I. oddíl. Tím se také změnilo dosavadní číslování oddílů od II.-IV.

Na závěrečném zasedání red. rady bylo zdůrazněno, že se podařilo zpracovat celou monografii na základě jednotné ideologické (metodologické) koncepce a že s ohledem na jiné syntetické práce tohoto tematického zaměření (také vydané v zahraničí) znamená významný přínos k dalšímu rozvoji marxisticko-leninsky orientované sociolingvistiky. Ve srovnání s původním návrhem obsahu z r. 1981, v němž se sledovalo zpracování jednotlivých aspektů leninské národnostní politiky, sociální podmíněnosti jazykového vývoje a jazykové kultury v jednotlivých zemích socialistického společenství ve srovnávacím měřítku, dosáhlo se v konečném zpracování rukopisu jen toho, že jednotlivé sociolingvistické jevy jsou popsány a vyloženy na příkladě praxe některých socialistických zemí. Příčina tohoto nepochybného omezení původních záměrů tkví v tom, že z určitých akademických pracovišť jsme dostali pouze část plánovaných příspěvků, k některým tématům nebyly stati dodány, čímž se omezil nikoli vinou redakce sledovaný srovnávací aspekt v rámci poměrů všech socialistických zemí. To se týká především některých otázek současné národnostní a jazykové politiky v socialistických zemích. Proto se muselo v průběhu přípravy monografie hledat náhradní řešení. Bylo rozhodnuto, že se uvedou jen tři typologicky charakteristické příklady z SSSR, ČSSR a NDR (postavení lužickosrbského obyvatelstva po 2. světové válce).

Monografie jako celek se řadí do okruhu sociolingvistických výzkumů. Sledují se v ní různé stránky využití jazyka ve společenské činnosti za socialismu a vědomého působení člověka na jazykové situace vzniklé v období (budování) rozvinuté socialistické společnosti. Podává se v ní obraz již dosaženého stavu teorie a praxe leninského řešení jazykové složky národnostní otázky a naznačují se přitom perspektivy jejího dalšího vývoje. Zvláštní pozornost se věnuje otázkám bilingvismu, jeho fungování ve společnosti a úloze jazyka mezinárodové komunikace. Tato problematika se totiž ukazuje jako mimořádně významná pro současný vývoj společnosti a pro možnosti dalšího jazykového a kulturního vývoje menších národů.

K realizaci národnostní otázky v současné etapě vývoje socialistické společnosti také počítáme teorii a praxi uskutečňování jazykové kultury (směrem k národním spisovným jazykům i spisovným jazykům mezinárodové komunikace), která zaujímá významné místo v komplexu prostředků k dalšímu rozvíjení leninské národnostní politiky. K této problematice se také vážou dnes často diskutované otázky o možnostech a směrech vědomého působení člověka na vývoj jazyka a z druhé strany také vědomé užívání těch společenských nástrojů, jejichž uplatňování vede k optimálnímu fungování jazyka v období (budování) rozvinuté socialistické společnosti.

Tyto otázky nastoluje v dnešní době společenský vývoj a je třeba na ně odpovědět s ohledem na možnost jejich plného využití pro další rozvoj společnosti. Proto jejich zpracování bylo zařazeno do monografie, která může být také chápána jako pokus o další tvůrčí rozvíjení leninského pojímání národnostní problematiky a úlohy, jakou v ní v současnosti hrají spisovné národní jazyky. Zdůrazňuji „v současnosti“, protože leninské principy národnostní politiky byly již před několika desetiletími (od r. 1917) [129]úspěšně řešeny v SSSR a poté po 2. světové válce v dalších zemích socialistického společenství. Toto řešení ve své podstatě třídní, a proto hluboce demokratické přineslo výsledky světodějného dosahu a celosvětového významu. V současnosti je třeba tyto leninské poznatky dále rozvíjet a prohlubovat, obohacovat je o nové tvůrčí závěry. Významnou měrou k tomu přispívají jednání a závěry sjezdů některých komunistických a dělnických stran a některá vystoupení představitelů socialistických států. Vždyť marxismus je živý návod k jednání, k samostatné práci, k řešení těch složitých úkolů, které staví před nás každá nová etapa dějin (Andropov, s. 22).

V Politické zprávě ÚV KSSS XXVII. sjezdu KSSS, kterou přednesl 25. 2. 1986 generální tajemník M. Gorbačov, se mj. zdůrazňuje (v části II. C. 2) mimořádný význam dalšího utužování bratrského přátelství všech národů SSSR a nutnost stále rozvíjet národnostní vztahy v mnohonárodním sovětském státě. Je třeba citlivě přistupovat k zájmům každého sovětského národa (národnosti) a bojovat proti všem projevům národnostní omezenosti, nacionalismu a šovinismu, které jsou v příkrém rozporu s leninským pojetím národnostní otázky. Sovětský lid je kvalitativně nové sociální a internacionální společenství stmelené jednotou ekonomických zájmů, ideologie a politických cílů. V Politické zprávě se dále uvádí, že při dalším uskutečňování národnostní politiky je třeba zajistit, aby v budoucnosti přínos všech svazových republik k rozvoji jednotného národohospodářského komplexu odpovídal jejich zvýšenému ekonomickému a duchovnímu potenciálu. K tomu vede prohloubená výrobní spolupráce a vzájemná pomoc mezi svazovými republikami a odstraňování všech projevů lokálního patriotismu. Při hodnocení kulturního života národů SSSR se poukazuje na stále rostoucí význam kultur všech národů SSSR, na jejich rozvoj a na výsledky, jichž bylo v kulturní oblasti dosaženo. Současně se však poukazuje na nutnost podporovat objektivní proces vzájemného působení a sbližování národních kultur. Tento proces přináší již v současnosti významné výsledky v rámci sovětské mnohonárodní socialistické kultury. Zdůraznění těchto úkolů pro další rozvíjení národnostní politiky v SSSR odpovídá aktuálním potřebám sovětského společenství národů, dosaženému stupni vývoje sovětské společnosti a perspektivám jejího dalšího rozvoje.

Jak již bylo několikrát zdůrazněno na předchozích jednáních řešitelů programu Národní jazyky … (např. Petr, 1984a, s. 181), při zpracování kolektivní monografie se vycházelo především z poznatků sovětské sociolingvistiky, která už ve 20. letech dosahovala významných výsledků. Z ní jsme čerpali metodiku, metodu a metodologii oboru včetně pojmoslovného aparátu a rozvíjeli ji pro potřeby našich výzkumů. Tato skutečnost nám také umožnila zpracovat celou monografii podle jednotných hledisek a na základě principů marxisticko-leninsky orientované sociolingvistiky. Přihlíželo se přitom k rozvoji tohoto vědního oboru v dalších, především socialistických zemích, zvláště pokud šlo o uvádění faktického materiálu a jeho bezprostřední výklad. V tomto smyslu monografie podává souborný obraz novějších přístupů k výkladu sociálně podmíněných jazykových jevů a k jejich fungování v socialistické společnosti.

Na závěrečném zasedání redakční rady kolektivní monografie se poukázalo na to, že vytyčený úkol byl splněn dva měsíce před stanoveným termínem a že monografie přes některé výše uvedené úpravy splňuje očekávané a plánované požadavky, že se podstatným způsobem neodchyluje od záměrů, které byly vytyčeny v její koncepci a rozpracování jejího obsahu v r. 1981. Byly splněny záměry formulované ve vystoupeních hlavního koordinátora a redaktorů jednotlivých oddílů na zasedáních v Liblicích (1981) a Kišiněvě (1983). Proto redakční rada předložený text monografie schválila a doporučila čs. redaktorům ještě udělat v něm některé úpravy, sjednotit terminologii v některých příspěvcích, uvádět bibliografii podle jednotného systému [130]a udělat na některých místech textu odkazy na příslušná místa v jiných příspěvcích. Monografie vyjde rusky v nakladatelství Academia ČSAV v Praze.

V kolektivní monografii bude uvedena redakční rada v tomto složení: hlavní redaktoři Jan Petr a Junus Dešerijevič Dešerijev, redaktoři II. oddílu J. D. Dešerijev, III. oddílu Wolfdietrich Hartung a IV. oddílu Jiří Kraus, vědečtí sekretáři redakce J. Kraus a Tatjana Borisovna Krjučkovová.

V konečné podobě bude monografie obsahovat tyto části: Předmluva. Obecný úvod. I. oddíl: Sociální, teoreticko-metodologické a ideologické problémy rozvoje jazyka v zemích socialistického společenství. II. oddíl: Ideologický boj ve světě a jazyková politika v podmínkách budování a rozvíjení socialistického společenství. III. oddíl: Sociální podmíněnost jazykového rozvoje v rozvinuté socialistické společnosti. IV. oddíl: Problémy jazykové kultury v rozvinuté socialistické společnosti. Závěr: Perspektivy dalšího uskutečňování jazykové politiky v socialistických zemích.

Účastníci závěrečného zasedání redakční rady monografie vyslovili přesvědčení, že práce kolektivu lingvistů z šesti socialistických zemí bude přínosná jak pro sociolingvisty, tak také pro širší okruh čtenářů, že přinese nejen shrnutí dosavadních výsledků při výzkumu uváděných problémů, ale i řadu nových poznatků, že bude podávat nejen popis stavu dosaženého v současné etapě společenského vývoje, ale i perspektivy dalšího vývoje národnostní a jazykové politiky v socialistických zemích. Záměrem autorů monografie bylo ukázat řešení výše uvedených složek národnostní politiky v socialistických státech a zprostředkovat v zobecněné i konkretizované podobě tyto zkušenosti jako podněty pro jejich případné uplatnění také v zemích, v nichž nazrává nutnost řešit tyto mimořádně složité a citlivé problémy. Má pravdu ten, kdo řekne, že naše monografie přináší důkaz o síle a životnosti leninského řešení národnostní otázky a o jeho platnosti pro celou lidskou společnost, která nezadržitelně směřuje k odstranění všech forem třídního vykořisťování a sociální nerovnosti lidí. Je trvalou zásluhou klasiků marxismu, že národnostní otázku pojímali jako součást otázky sociální a její spravedlivé řešení důsledně spojovali (s ohledem na její obsah) s revolučním řešením jim současných společenských poměrů.

 

LITERATURA

 

ANDROPOV, Ju. V.: Učenije Karla Marksa i nekotoryje voprosy socialističeskogo stroiteľstva v SSSR. Kommunist, 1983, č. 3 (1229), s. 9—23.

DEŠERIJEV, Ju. D.: Jazyková politika v podmínkách výstavby a existence rozvinutého socialismu. SaS, 43, 1982, s. 8—12.

DEŠERIJEV, Ju. D.: Ideologičeskaja bor’ba i jazykovaja politika v sovremennom mire. SaS, 45, 1984, s. 191—203.

HARTUNG, W.: Der Einfluss sozialer Faktoren auf die Entwicklung der Sprache in der sozialistischen Gesellschaft. SaS, 45, 1984, s. 204—211.

KRAUS, J.: Jazyková kultura jako součást cílového projektu Národní jazyky v rozvinuté socialistické společnosti. SaS, 43, 1982, s. 21—27.

KRAUS, J.: Jazyková situace zemí rozvinutého socialismu a problematika jazykové kultury. SaS, 45, 1984, s. 212—217.

OBSAH KOLEKTIVNÍ MONOGRAFIE „AKTUÁLNÍ PROBLÉMY FUNGOVÁNÍ A ROZVOJE NÁRODNÍCH JAZYKŮ V ZEMÍCH SOCIALISTICKÉHO SPOLEČENSTVÍ“. SaS, 43, 1982, s. 28—30.

PETR, J.: K realizaci programu Národní jazyky v rozvinuté socialistické společnosti. SaS, 43, 1982, s. 1—7. Ruský překlad VJaz, 1982, č. 5, s. 103—108 a Obščestvennyje nauki. Moskva 1983, č. 3, s. 174—178.

PETR, J.: Mezinárodní cílový projekt Národní jazyky v rozvinuté socialistické společnosti, jeho [131]metodologický, sociálně lingvistický a vědeckopolitický význam. SaS, 45, 1984a, s. 177—190. Zkrácený ruský překlad VJaz, 1984, č. 5, s. 14—19.

PETR, J.: Mezinárodní sympozium Národní jazyky v rozvinuté socialistické společnosti (Kišiněv 1983). SaS, 45, 1984b, s. 218—224.

POLITICKÁ ZPRÁVA ÚV KSSS XXVII. SJEZDU KSSS. Rudé právo 26. 2. 1986.

SCHÖNFELD, H.: Vliv sociálních faktorů na diferenciaci národního jazyka (úkoly, metody, výsledky). SaS, 43, 1982, s. 13—20.

 

R É S U M É

Реализация целевого проекта Национальные языки в развитом социалистическом обществе

С 29-ого октября до 1-ое ноября 1985 состоялось в Берлине (ГДР) заседание редакционного совета коллективной монографии посвященной теме языковой политики и функционирования национальных языков в период строительства развитого социалистического общества. Названная монография является окончательным результатом международного целевого проекта Национальные языки в период строительства развитого социалистического общества. Проект был составной частью планов взаимного сотрудничества между академиями наук стран социалистического содружества на годы 1981—1985.

Берлинское заседание исходило из результатов работы предыдущих заседаний, которые состоялись в Либлицах (1981) и в Кишиневе (1983). На нем члены главной редакции принципиально обсудили тщательно отредактированный русский перевод рукописи монографин и подытожили заключительные примечания. Текст рукописи был участниками полностью одобрен. Перед чехословацким координатором стоит задача провести окончательную обработку текста и передать его и издательство Академия.

Редакция подчеркнула бесспорный научный уровень текста, синтетичность охвата материала и соблюдение единой идеологической концепции. Текст монографии в существенной мере не отклоняется от первоначального плана работы, который был подготовлен в виде инструкции на заседании в Либлицах в 1981 г. Рукопись точно придерживается планированной тематической линии, выдвигающей социолингвистические аспекты работы и их применимость к практике национальной и языковой политики в странах социалистического содружества.

Slovo a slovesnost, ročník 47 (1986), číslo 2, s. 126-131

Předchozí Jana Hoffmannová: Temporální sémantika a její výrazové ztvárnění v poezii V. Janovice

Následující Bohumír Dejmek: Hierarchie a dynamika obecněčeských hláskových jevů