Shrnutí diskuse lingvistické sekce

Jana Hoffmannová

[Rozhledy]

(pdf)

Резюме дискуссии лингвистической секции конференции об интерпретационных процессах / Summing up the discussion of the linguistic section of the conference on the interpretation processes

V bohaté diskusi se projevovala snaha odlišit jednotlivá pojetí interpretace zaváděná na konferenci a jednotlivé způsoby užívání výrazu interpretace (F. Daneš aj.), uvést do vztahu např. pojmy interpretace a recepce (P. Novák). Pozornost byla věnována rovněž pojmu anticipace, chápanému jako předjímání, předpokládání, očekávání, odhadování aj.; v diskusi bylo konstatováno (F. Daneš, O. Leška), že nejde pouze o předjímání ve smyslu časové posloupnosti, ale i o komplexní rekognoskaci celého souboru zkušeností, postojů, možných interpretačních aktivit partnera a jejich výsledků (viz k tomu Z. Mathauser, Literatúra a anticipácia, Bratislava 1982). Diskutovalo se o možnostech modelování interpretačních procesů, o „vnitřních modelech“ textu a skutečnosti a jejich exteriorizaci v rámci interpretace (J. Khol), o procesuálním modelování (J. Kořenský); O. Leška navrhoval rozlišit model - strukturu a „modelový impuls“ jako procesuální korelát modelu. M. Havelka zdůraznil asymetrické uspořádání různých typů subjektově-objektových a subjektově-subjektových relací v interpretačních procesech, které vyplynulo ze vstupních referátů v sekci. V souvislosti s interpretací v řečové komunikaci byly zvažovány i otázky racionality, záměrnosti interpretačních procesů (i nezáměrný bezděčný výkřik představuje obvykle interpretaci skutečnosti). Diskuse reagovala rovněž na možnosti různé hloubky interpretace a různého poměru výsledků interpretace k záměru produktora a k cílům interpretační aktivity recipienta (K. Hausenblas, M. Havelka).

Snad nejvíce diskutovaným problémem v jednání sekce se stala potřeba typologizace interpretačních procesů. Jednotliví účastníci mj. doporučovali strukturovat celou tuto oblast a pojmenovat jednotlivé činnosti i jejich výsledky, resp. provést jejich konfrontační analýzu (K. Hausenblas, P. Novák); rozlišovat interpretaci v užším a širším smyslu, tj. rozlišovat interpretace různých řádů a uspořádat je graduálně (J. Kořenský). O. Šoltys navrhoval diferencovat interpretační aktivity aktuální a dlouhodobé (analogicky k diferenciaci typů paměti v psychologii). J. Skácel předložil následující klasifikační kritéria: (1.) klasifikace podle hloubky interpretace, tj. buď interpretace všeobecná, vedoucí k porozumění, pochopení, nebo speciální (např. informační analýza různých druhů textu — viz T. G. Dridze, Jazyk i social’naja psychologija, Moskva 1983); (2.) klasifikace podle složitosti interpretovaných jednotek: buď interpretace na základě vybraných souborů, např. sloves fungujících jako operátory řízení, nebo na základě textu, nebo na základě komunikační kompetence, [149]tj. složitých jednotek psycho-fyziologicko-sociálních; (3.) klasifikace podle průběhu interpretace: interpretace předběžná (odhad, jak bude text přijat), průběžná a následná (z textu).

V diskusi se opakovaně konstatovalo, že jakékoliv charakteristiky procesu řečové interpretace skutečnosti jsou silně závislé na typu textu, resp. typu komunikační události (J. Čapek aj.). Přitom se diskutující nejvíce zaměřili na význam interpretačních aktivit pro typologii dialogů. Účastníci upozorňovali na specifiku interpretačních činností vzhledem k dostředivým a odstředivým silám, které v dialogické komunikaci působí, k možné disharmonii mezi partnery, ke stupni konstruktivnosti dialogu; vyjadřovali se k fungování interpretace v dialogu nerovnoprávných partnerů, v dialogu složeném z paralelních monologů aj. (K. Hausenblas, S. Čmejrková).

V závěru diskuse byli její účastníci vyzváni, aby svá stanoviska k projednávaným otázkám zformulovali písemně a předložili je ke společné publikaci. Uveřejňujeme zde příspěvek O. Šoltyse (K problematice interpretace z hlediska lingvistiky).

Slovo a slovesnost, ročník 49 (1988), číslo 2, s. 148-149

Předchozí Olga Müllerová: Komunikační proces a text jako objekt teoretické interpretace

Následující Otakar Šoltys: K problematice interpretace z hlediska lingvistiky