Ze zasedání etnografů

Otakar Šoltys

[Kronika]

(pdf)

Из заседания этнографов / The session of ethnographs

Ve dnech 25. a 26. října 1988 se v Domě slovenské kultury konalo zasedání, které by nemělo ujít pozornosti lingvistů. Ústav pro etnografii a folkloristiku ČSAV pořádal již druhou poradu ke klíčovým heslům připravovaného Slovníku etnických procesů. Šlo o poradu dobře připravenou (asi půl roku před konáním porady vydal ústav jako interní tisk Přípravné materiály k Slovníku etnických procesů v rozsahu 182 s.) a také s nadhledem řízenou. V úvodním slově totiž autoři koncepce slovníku, S. Brouček a I. Vasiljev, zopakovali záměry slovníku a v náznaku zdůvodnili přijatá řešení, takže diskuse se nemusela zdržovat ani objasňováním podrobností (účastníci měli v ruce písemné formulace), ani dodatečným ujasňováním záměrů obou autorů. Uvedení do problematiky bylo na této poradě zvládnuto velmi racionálně. Proto jednání mohlo začít věcnou diskusí stavějící proti sobě ujasněné názory s relativně vysokou pravděpodobností, že nebudou pouze upřesňována stanoviska minulá, ale že z diskuse mohou vyjít nové poznatky vzniklé na místě. Vystoupení J. Kořalky, M. Hrocha, J. Hlavsové, M. Bendži, V. Hubingera, V. Liščáka, K. Horálka, P. Zimy, abychom uvedli alespoň některé účastníky, splnila očekávání jak odborně, tak metodologicky. Vystoupení I. Heroldové věnované etnicitě českých národnostních menšin ukázalo i praktické využití koncepce připravovaného slovníku při zvládnutí složité problematiky.

Lingvistika v současnosti opět prochází obdobím, kdy je otevřená poznatkům mnohých [256]disciplín zabývajících se procesem komunikování, řečovou událostí a všemi okolnostmi, které souvisejí jak s přípravou, tak s interpretací těchto jevů. Toto období začalo v evropském kontextu pragmatickým zlomem v sedmdesátých letech a za poměrně krátkou dobu lze již pracovat s výsledky, které přesahují interpretační sílu systémové lingvistiky. Další vývoj jistě souvisí s podrobnou analýzou prožívání přirozeného jazyka (jak na ně již ve 40. letech upozornil B. Trnka), které přímo souvisí s etnicitou, s jejím naplňováním v etnických procesech v rámci určitého etnika, v konkrétní etnické situaci a konkrétních politických podmínkách. Současnou lingvistiku by tedy zrod Slovníku etnických procesů měl eminentně zajímat.

V souvislosti s přípravou Slovníku etnických procesů vzniká poměrně vyspělá teorie, která by se měla stát teoretickým a metodologickým pozadím slovníku, do něhož budou přispívat historikové, etnografové, filozofové, lingvisté, folkloristé, sociologové a psychologové. Od dosavadních teorií se odlišuje tím, že nestaví pouze na analýze etnických kolektivit v jejich procesuálním existování (tento přístup přináší řadu vzájemně neslučitelných teorií národa, etnosu, etnické skupiny), ale přistupuje k problematice daleko komplexněji. Podstata etnicity v slovníku se chápe na základě tří hledisek, která představují: (1.) komponenty etnicity, (2.) vývoj etnicity v sociálních situacích a (3.) podmínky vzniku, vývoje a přeměn etnicity, a to nejen u kolektivit, ale též u jednotlivců. K přednostem této teorie patří podle našeho názoru také to, že může integrovat poznatky z mnoha oborů.

Postavení přirozeného jazyka v této teorii není centrální a není také předem dáno. Vyplývá ze strukturovanosti etnicity, různě hierarchizované. Systémové uspořádání jevů podílejících se na konkrétním historickém stavu etnického vědomí pak může být klíčem k objasnění prožívání přirozeného jazyka. Lingvistům by se tak mohl dostat do ruky nástroj, který dosud v Československu neměli. Jeho účinnost však úzce souvisí s tím, jak účelně bude připraven a nakolik bude v lingvistice používán. Proto bychom na něj chtěli upozornit již v době, kdy se připravuje.

Vzhledem k dosavadní publikační praxi Ústavu pro etnografii a folkloristiku lze očekávat, že i materiály z porady budou záhy publikovány, a tak přípravu koncepce budou moci sledovat i ti, kteří se jednání přímo nezúčastnili.

Slovo a slovesnost, ročník 50 (1989), číslo 3, s. 255-256

Předchozí Jan Petr: Pokračování práce o dějinách litevského jazyka

Následující Simeon Romportl: Jazyk a etologický kód populace