Etymologické sympozium ve Vídni

Jiří Rejzek

[Kronika]

(pdf)

Symposium on etymology in Vien

Přesně na přelomu září a října 1991 se ve Vídni konalo dvoudenní etymologické sympozium k 100. výročí úmrtí F. Miklošiče. V neokázalém prostředí Institutu pro slavistiku (Institut für Slavistik) vystoupilo se svými příspěvky 23 slavistů a etymologů ze sedmi evropských zemí a USA. Jednak si spolu s ostatními účastníky konference připomněli odkaz vynikajícího slovinského jazykovědce, autora prvního etymologického slovníku slovanských jazyků, jednak se podělili o některé nové poznatky v oblasti slovanského etymologického bádání.

Sympozium bylo zahájeno 30. 9. za účasti rektora vídeňské univerzity. První příspěvky se týkaly osobnosti F. Miklošiče a jeho místa v dějinách srovnávací jazykovědy. S. Hafner v úvodním vystoupení zařadil Miklošiče do kontextu jazykovědného bádání 19. století. O. N. Trubačev sledoval v rozsáhlém příspěvku vývoj vědecké slovanské etymologie. Miklošičův Lexicon Palaeoslovenicum byl tématem příspěvku F. V. Mareše, R. Katičič promluvil o Miklošičově recepci Boppova díla. Značnou pozornost vyvolalo vystoupení H. G. Lunta, který se konkrétně a s mírně skeptickým nadhledem zabýval některými těžko řešitelnými otázkami etymologické rekonstrukce. L. Moszyński hovořil o praslovanském panteonu v Miklošičově etymologickém slovníku. Příspěvek V. Cvetko–Orešnikové se týkal jihoslovanských střídnic za skupinu ⁺tl/dl. R.–P. Ritter referoval o slovanských slovotvorných výpůjčkách v maďarštině. Slovanským etymologiím se z různých úhlů pohledu věnovali A. E. Anikin a H. Eichner. Program prvního dne završil obsáhlý referát Ch. Kocha o vztahu prozódie a morfologie u slovanského slovesa.

Pořad druhého dne zahájily dvě bělehradské lingvistky – B. Vukmanovičová se zabývala černohorskými etymologiemi, J. Vlajičová etymologickými problémy expresívních sloves. G. Holzer se na materiálu slovanských jazyků pokusil dokázat existenci psl. ⁺zvon– (ide. ⁺kuon–). I. Němec, náš jediný zástupce mezi přednášejícími, se zabýval hypostází předložkových pádů a jejím významem pro etymologii. J. Reinhart na dvou konkrétních rekonstrukcích ukázal spojitost etymologie a morfologie. Osobnost F. Miklošiče se objevila opět v příspěvku L. V. Kurkinové v souvislosti s jeho zkoumáním jihoslovanského lexika. Sémantické rekonstrukce se týkal příspěvek Ž. Ž. Vabotové.

Referát R. A. Chelimského se zabýval slovanskými výpůjčkami v maďarštině. Altajista K. H. Menges upozornil na význam altajistického etymologického bádání pro slavistiku. Akcentologickou problematikou se zabýval V. A. Dybo. Příspěvek T. Mathiassena se týkal Miklošičovy koncepce staroslověnštiny. V závěrečném vystoupení seznámil W. Boryś přítomné s projektem etymologického slovníku kašubštiny.

Vystoupení se odehrávala v neformální atmosféře a provázela je bohatá diskuse, která se jen s obtížemi vtěsnávala do stanovených časových limitů. Díky tomu, že nakonec neodeznělo několik původně plánovaných příspěvků, podařilo se náročný časový program dodržet.

Dvoudenní sympozium přineslo účastníkům řadu cenných podmětů a bylo důstojným uctěním památky velikána slovanské jazykovědy. Organizátorům z vídeňského Institutu pro slavistiku patří za tuto zdařilou akci poděkování.

Slovo a slovesnost, ročník 53 (1992), číslo 3, s. 240

Předchozí Milada Hirschová: Konference o sémantické teorii

Následující Miroslav Červenka: Lumírovec: sémantika verše v Zeyerově epice