Marie Čechová
[Kronika]
A remark on T. Hoskovec’s paper „Seven years from the revival of the Prague Linguistic Circle“
Z vlastní vysokoškolské výuky mohu doplnit Hoskovcovu zmínku ze s. 78 o tom, že „myšlenky Kroužku se alespoň v některých kruzích českoslo[320]venské intelektuální obce udržovaly i za krajně nepříznivých podmínek“:
V r. 1976 jsme na FF UK zavedli dvouhodinový seminář jazykové kultury a od r. 1980 teorie spisovného jazyka a jazykové kultury pro poslední ročník, v pozdějších letech byla ještě přidána hodinová přednáška. Tato disciplína měla (a má) završit získané vzdělání bohemistické. Výuku jsem (v kooperaci s prof. A. Jedličkou) postavila na myšlenkách Pražského lingvistického kroužku, postupovalo se v ní od pramenů PŠ (zahraničních i domácích) k motivu jejího vzniku, k hlavním myšlenkám funkčně-strukturní školy a k jejich vývoji.
Základní literaturou v 70. letech byla Jedličkova monografie „Spisovný jazyk v současné komunikaci“, sb. „Spisovná čeština a jazyková kultura“ z r. 1932, Ertlovy „Časové úvahy o naší mateřštině“, Mathesiova „Čeština a obecný jazykozpyt“ a J. Vachkem vydaná knížka „U základů pražské jazykovědné školy“ (obsahující Mathesiovu studii O potenciálnosti jevů jazykových a Teze k 1. sjezdu slavistů).
Snad stojí za zmínku, že jsem navázala kontakty s prof. J. Vachkem, který pak v 80. letech měl v rámci této disciplíny přednášku o Pražské škole. Naše spolupráce pokračovala a projevila se i jeho publikační činností v časopise ČJL (srov. např. v r. 1990 K obnově činnosti Pražského lingvistického kroužku, s. 93–96). Obdobně byl přizván k diskusi v tomto semináři F. Daneš; usilovali jsme o to, aby F. Daneš mohl vést na fakultě seminář, ale to tehdejší ředitel ÚJČ nepovolil.
Dodejme tedy, že generace bohemistů absolvujících fakultu od konce 70. let byla s myšlenkami Kroužku seznamována.
Slovo a slovesnost, ročník 59 (1998), číslo 4, s. 319-320
Předchozí Irena Bogoczová: Za Danou Davidovou
Následující Jan Kořenský: Do jubilejního ročníku Slova a slovesnosti
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1