S. L. (= Stanislav Lyer)
[Kronika]
-
Zájem linguistů o fonologii se projevuje stále vzrůstajícím počtem studií o této nové linguistické metodě. Tak v Annálech rumunské akademie (Literární sekce, III. řada, sv. XI) vyšla studie známého rumunského linguisty J. Jordana pod názvem O disciplină linguistică nouă — fonologia (Fonologie — nová linguistická disciplina). V Bruselu u Didiera vydal belgický jazykozpytec Louis Michel informační dílko „La Phonologie“.
Švýcarský jazykozpytec Albert Sechehaye píše ve Vox romanica 5, 1940, str. 4, o vztahu Pražského linguistického kroužku k Saussurovi toto: „Část Saussurova Cours de Linguistique générale nadepsaná „Fonologie“ spočívá na nezcela ujasněných pojmech … Pražským linguistům se podařilo do nich vnésti světlo. Od této vědy o fysiologii zvuků, kterou Saussure nazýval fonologií a kterou my obyčejně jmenujeme fonetikou, odloučili fonologii v pravém slova smyslu, mluvnici to fonémat, a vytvořili novou statickou linguistiku …“
Německý romanista Eugen Lerch oceňuje funkční jazykozpyt takto: „Funkční jazykozpyt má tu výhodu, že se vždy týká základních problémů, kdežto historický jazykozpyt se častěji ztrácí v otázkách podřadných“ (Zeitschrift für romanische Philologie 60, 1941, 545).
Slovo a slovesnost, ročník 9 (1943), číslo 1, s. 56
Předchozí Přednášky v Pražském linguistickém kroužku od května 1942 do března 1943
Následující Bohumil Trnka: Obecné otázky strukturálního jazykozpytu
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1