Časopis Slovo a slovesnost
en cz

Co se literárnímu historikovi nemá stát

Rudolf Havel

[Kronika]

(pdf)

-

Mladá fronta vydává úhledné a milé sešitky nazvané Květy české poesie. Obsahují celé sbírky nebo výbory z básní i próz a mají jistě především mládeži ukázat pokrokovou linii české literatury. Pokud jde o doslovy, o výběr a o textovou stránku sešitků, je jejich cena a spolehlivost různá, podle vzdělanosti, svědomitosti a schopnosti editora. Předposlední svazeček, číslo 19, obsahující výbor z veršů J. K. Tyla a nazvaný Národe můj …, překonal všechno očekávání. Pořadatel výboru, tylovský odborník a člen redakce kritického vydání sebraných spisů Tylových, zachází s Tylovým veršem velmi málo šetrně, neboť mu je zcela jedno, že místo Jsou sic posud Čech a Němec soky napíše Jsou si … (47), nebo že místo a proč dítko zpěvu naučilas píše neučilas (30), když místo ruko uměle tvořící vytiskne umně tvořící (8), i v písni „Kde domov můj“ má chybu atd. (a to nemluvím o kvantitě, hláskosloví a j.). Zde je vydavatel daleko za vydáním Sekaninovým, jehož chyby nejen mechanicky přejal, nýbrž je i bohatě rozmnožil, a z něhož přejal i neúplné údaje. Ale nejen to; neodpovědnost práce zejména ukázal tím, že mezi Tylovy verše zařadil známou báseň F. L. Riegra Kovářská. Ano, Vojtěch skutečně zpívá tuto píseň ve hře Venkovský poslanec; ale slova její jsou od F. L. Riegra. Píseň velmi brzy znárodněla, a proto jí Tyl užil, jak bylo jeho zvykem. Ale vydavatel se nespokojil jen se zařazením písně mezi verše Tylovy, on v doslovu z ní činí závěry o Tylově politické koncepci. Už dlouho se nedostalo F. L. Riegrovi tak velké pocty jako od Jiřího Hájka.

Hájek slibuje další svazeček Tylových veršů, tentokrát satirických. Prosíme ho, aby byl opatrnější a lépe hodnotil knihovničku Květy české poesie. Některá čísla sbírky jsou již rozebrána. To svědčí o tom, že je o ni zájem, že se čte; literární historik je povinen věnovat ediční práci stejnou pečlivost jako jiné své vědecké práci.

Slovo a slovesnost, ročník 13 (1952), číslo 2, s. 108

Předchozí Jiří Hrubeš: Společnost a kniha

Následující Bohuslav Havránek: Dva roky po Stalinově geniálním zásahu do vývoje jazykovědy