Marxistický pohled na vývoj spisovné francouzštiny

Pavel Novák

[Kronika]

(pdf)

Марксистский обзор развития литературного французского языка / Conception marxiste de l’évolution du français littéraire

Z díla Marcela Cohena[1] zaslouží zvláštní zmínky soubor 17 populárně zaměřených článků o spisovné franštině, uveřejněných v letech 1950—54 v časopisech Europe a Lettres françaises[2]. Slibný podtitul »500 let francouzské věty« není zcela na místě. O větě spisovné franštiny (f. écrit) za půl tisíciletí se dočítáme málo a sotva něco nového: emancipovala se od věty latinské, romantismus jí přinesl uvolnění apod. Více než 70 stránek vyplňuje zato podrobný a bohatě doložený popis osudů passé simple, hlavně z uplynulé poloviny našeho století. Jeden z článků je věnován počátkům polopřímé řeči (style indirect libre).

M. Cohen vykládá svým francouzským čtenářům o jazyce u Rabelaisa, plejády, Vaugelasa, Fénelona a akademie, aby ukázal, jak a kdy vznikla dnes platná kodifikace spisovné francouzštiny a jejího pravopisu, jak a proč se od sebe značně oddálily jazyk spisovný a jazyk mluvený (f. parlé). Východisko z dnešního stavu vidí autor — řečeno českou terminologií — v demokratisaci spisovného jazyka a v pravopisné reformě.

Z díla Cohenova se poučí i lingvista a připomene si věci nesporné: o spojitosti dějin a rozvrstvení jazyka s dějinami společnosti a společenskou situací, o vztahu jazyka spisovného k jazyku mluvenému aj. Často se Cohenovy formulace podobají zásadám PLKu o kultuře spisovného jazyka.

Slovo a slovesnost, ročník 19 (1958), číslo 4, s. 315

Předchozí Lubomír Doležel: Německá práce o polopřímé řeči

Následující (rd) (= Redakce): Jazykovědná publikační činnost NČSAV