Ustavení Čs. terminologické komise při Čs. komitétu slavistů

Alois Jedlička

[Kronika]

(pdf)

Организация Чехословацкой терминологической комиссии / Le Comité terminologique tchécoslovaque est créé

Ke kladným výsledkům IV. mezinárodního sjezdu slavistů v Moskvě patří i zřízení stálých komisí při Mezinárodním komitétu slavistů, mezi nimi i komise terminologické. Terminologická komise, jejímž předsedou je sovětský literární vědec D. D. Blagoj, má dvě sekce, sekci lingvistickou a literárněvědnou; předsedou lingvistické sekce je A. V. Isačenko a jejím sídlem a pracovištěm je pak Československo-sovětský institut ČSAV. Na zasedání terminologické komise sjezdové bylo předběžně diskutováno o pracovní náplni a cílech komise. V souhrnné zprávě o sjezdu v časopise Voprosy jazykoznanija 8, 1959, č. 1, s. 15 upozorňuje se především na potřebu započít práci na unifikaci literárněvědné a lingvistické terminologie. Za tím účelem na úseku jazykovědném bude potřebí vypracovat návrh hesláře lingvistických termínů i bibliografii lingvistické terminologické literatury. Další propracování lingvistické terminologické problematiky i vytčení konkrétních úkolů pro jednotlivé národní terminologické komise, které již byly nebo budou ustaveny, přinesla porada Mezinárodní termilogická komise při Mezinárodním komitétu slavistů, která se konala v březnu t. r. v Praze.

[159]Při Čs. komitétu slavislů byla ustavena za předsednictví Al. Jedličky — jako v jiných případech pro plnění úkolů mezinárodních komisí — národní Čs. terminologická komise pro terminologii lingvistickou počátkem minulého roku. Poslání této komise je celostátní, jejími členy jsou lingvisté čeští a slovenští, z pracovišť akademických i vysokoškolských. Pracovní základnou komise je Ústav pro jazyk český. Pro speciální otázky slovenské jazykovědné terminologie existuje vedle toho Komisia pre jazykovednú terminológiu při Ústavu slovenského jazyka v Bratislavě. Samostatná komise česká zřízena nebyla; počítá se s tím, že specifické otázky české lingvistické terminologie budou řešit čeští členové Čs. terminologické komise.

Pracovní náplň i pracovní zaměření Čs. terminologické komise jsou určeny především jejím vztahem k terminologické komisi mezinárodní. Ať se již práce této mezinárodní komise projeví v nejbližší době úsilím o koordinaci lingvistické terminologie v rámci slavistickém a mezinárodním, anebo ať si bude klást úkoly náročnější, není pochyby o tom, že bude vždy třeba vycházet z důkladného poznání a zpracování lingvistické terminologie v jednotlivých jazycích. Úkolem Čs. terminologické komise bude tedy v této první etapě poznání a zpracování lingvistické terminologie české a slovenské, a to zejména jejího současného stavu. Předmětem studia bude ovšem nejdřív obecnější terminologie lingvistická a terminologie souvisící se strukturou slovanských jazyků, nikoli např. speciální terminologie románských jazyků nebo jazyků orientálních apod. V první fázi půjde o poměrně úplnou inventarizaci české a slovenské lingvistické terminologie, se shromážděním synonym, s jejich zhodnocením z hlediska funkce, dobového výskytu, individuálního nebo směrového užití, se zjištěním homonymity, polysémie aj. Je ovšem třeba zdůraznit, že práce na lingvistické terminologii, i když půjde v počátcích o shromažďování materiálu a jeho základní lexikografické zpracování, musí být velmi těsně spjata s otázkami lingvistického pojmosloví, s otázkami lingvistické pojmové a terminologické soustavy.

Na práci se budou podílet akademické ústavy (Ústav pro jazyk český ČSAV, Ústav slovenského jazyka SAV, Československo-sovětský institut ČSAV) i katedry vysokých škol.

Pro potřeby vlastní i pro potřeby komise mezinárodní pořizuje se bibliografický soupis českých i slovenských prací z lingvistické terminologie, ať už prací zásadních a většího rozsahu, nebo i dílčích příspěvků o jednotlivých termínech nebo souborech termínů, které jsou ovšem často skryty v monografických pracích o jednotlivých otázkách.

Nově ustavená terminologická komise může ve své práci navázat na dobrou tradici české lingvistiky ve vztahu k obecným otázkám terminologickým (stačí zde připomenout obecné teze obsažené ve sborníku Spisovná čeština a jazyková kultura, podíl českých lingvistů na normalizaci terminologie jednotlivých oborů) i na někdejší úsilí Pražského lingvistického kroužku o vypracování pojmosloví a terminologické soustavy v oblasti fonologie (srov. Projet de terminologie phonologique standardisée, Travaux du Cercle linguistique de Prague 4, 1931, 309—323).

V současné době pak vznikly — už pod záštitou komise — dvě významné práce terminologické, soustavné zpracování terminologie »Pražské školy« v práci J. Vachka »Dictionnaire de linguistique de l’école de Prague« (1960) a dvojjazyčný Rusko-český slovník lingvistické terminologie za vědeckého redaktorství Vl. Skaličky zpracovaný O. Manem a L. Kovalem a vydaný péčí Československo-sovětského institutu ČSAV v Praze. Na výkladovém slovníku lingvistické terminologie pak už dlouho pracuje Vl. Skalička.

Mluvíme-li o koordinaci lingvistické terminologie v rámci slovanském, je třeba jistě mít na mysli i koordinaci české a slovenské lingvistické terminologie. To bude úkolem české a slovenské složky Čs. terminologické komise. Jejich spolupráce se projeví, jak o tom bylo v komisi jednáno, už při přípravě nového, přepracovaného vydání terminologické příručky Základná jazykovedná terminológia, které chystá Ústav slovenského jazyka.

Základní pracovní zaměření komise je sice určeno poměrem k Mezinárodní terminologické komisi, ale Čs. terminologická komise chce [160]nadto sledovat, koordinovat a řídit veškerou práci v oblasti lingvistické terminologie i veškeré terminol. dění v této oblasti u nás. Že je to úkol nejen významný, ale i aktuální, o tom svědčí potřeba pečovat i v samých počátcích o terminologii nově se rozvíjejících oborů lingvistických (např. tzv. matematické lingvistiky, teorie strojového překládání aj.), dbát o to, aby nově vznikající termíny byly vytvářeny se zřetelem k požadavkům jak soustavnosti i formální nosnosti terminologie, tak její koordinace slovanské i mezinárodní.

Slovo a slovesnost, ročník 21 (1960), číslo 2, s. 158-160

Předchozí Jiří Cejpek: Dobrá kniha o písmu

Následující Jiří Daňhelka: Čtení o Karlu Čtvrtém a jeho době