3. zasedání Mezinárodní komise pro slovanský jazykový atlas v Praze

Slavomír Utěšený

[Chronicles]

(pdf)

Третья сессия Международного комитета для славянского языкового атласа / 3e session du Comité International pour l’atlas linguistique Slave

Ve dnech 5.—9. června 1961 konalo se v Praze 3. zasedání pléna Mezinárodní dialektologické komise pro slovanský jazykový zeměpis a atlas, jejímž uspořádáním byla z rozhodnutí byra komise pověřena v Budyšíně Československá dialektologická komise.[1] Jednání, jehož se zúčastnila vedle 16 zahraničních hostů i většina členů Československé dialektologické komise, mělo bohatou programovou náplň a v hlavních probíraných otázkách přitom dospělo ke kladným výsledkům. Vyplývá to nejlépe ze závěrečného usnesení, které hodnotí vykonanou práci a detailně rozvrhuje další úkoly podle možností a pracovního zájmu dialektologických a slavistických středisek zúčastněných slovanských i neslovanských zemí. Velkým přínosem zasedání bylo i závěrečné ustavení pevnější mezinárodní organizace a návrh na zřízení organizačního centra v Moskvě. Na jednotlivých úsecích přípravné práce se dospělo k těmto závažným závěrům:

Pro oblast výzkumu hláskosloví, tvarosloví a lexika jsou už připraveny vcelku vyhovující podkladové návrhy inventáře jevů, které přicházejí v úvahu pro zkoumání v celoslovanském měřítku. Definitivní redakci hláskoslovné části dotazníku, svěřené středisku polskému a sovětskému, provede skupina vedená prof. Z. Stieberem. Morfologickou část připraví definitivně Československá dialektologická komise, lexikální návrh pak společně skupina polsko-jugoslávsko-sovětská. Zde bude ještě zapotřebí zesílit sémaziologickou složku a kromě lingvistické lexikologické revize přibrat na pomoc i zkušené etymology a etnografy.

Pro sestavení definitivního hláskoslovného a morfologického dotazníku bude dobře sloužit soupis obecně slovanské slovní zásoby vypracovaný pobočkou Slovanského ústavu v Brně pod vedením doc. F. Kopečného. Vybraná hesla (reprezentanty) v těchto částech dotazníku se totiž musí opřít především o slova, která jsou známa na celém slovanském území.

Dalšího propracování si ještě vyžádá inventář jevů ze syntaxe a tvoření slov. Ačkoli se už vykonalo hodně předběžné práce teoretické (a např. jen v syntaxi byly podány 3 návrhy inventáře), je třeba ještě sjednotit řadu hledisek týkajících se hlavně způsobu a možností výzkumu. Pro syntax má tuto práci vykonat za vedení doc. J. Bauera čs. pracovní středisko v Brně, pro tvoření jmen středisko polské a bulharské, pro kmenosloví slovesa ČSSR.

Komplikovanou problematikou akcentologickou v nejširším smyslu (tj. vlastně výzkum prozodických vlastností slovanských jazyků) zpracuje zvláštní komise složená především z jugoslávských akcentologů; nově se začalo uvažovat i o výzkumu tzv. fonologie větné.

V podstatě definitivně byla uzavřena otázka fonetické transkripce, jejíž návrh vypracoval prof. Z. Stieber. Dořešit je třeba jen přepis neslovanských nářečí pro potřeby slovanského atlasu.

Naproti tomu se dosud nedospělo k potřebné názorové jednotě v otázce sítě zkoumaných bodů. Proti zásadě pravidelně rozvržené sítě, zdůrazňované zejména prof. V. G. Orlovovou, hájili zvláště českoslovenští lingvisté (prof. E. Pauliny) kritérium nářeční diferencovanosti, z něhož ovšem vyplývá nerovno[319]měrná hustota sítě. V diskusi k tomuto bodu se bude pokračovat časopisecky.

Závažná řešení přineslo zasedání v otázkách začlenění neslovanského území (především Rumunska, Maďarska a části NDR) do slovanského atlasu, i když tu zatím zůstávají některé otázky nejasné. Kromě údajů lexikálních a frazeologických uvažuje se i o datech toponymických, která uváděl ve zvláštním referátě akad. E. Petrovici,[2] a též o reliktech slovanských slov v německých nářečích, které připomněl akad. H. H. Bielfeldt. Všechny tyto otázky bude řešit zvláštní komise pro neslovanská území.

Výhledově se uvažovalo i o kartografické problematice atlasu. Akad. B. Havránek navrhl pro práci obvyklý průmět, jehož osou by byl 30. poledník v. d., pracovní mapy by mohly mít měřítko 1 : 3,000.000. Předběžně se diskutovalo i o mapování jazykových jevů, jež teoreticky promýšlí zvláště středisko polské.

Závažné rozhodnutí bylo především zásluhou prof. J. Běliče učiněno v otázce krátkého zkušebního dotazníku, jehož návrh byl vypracován během zasedání. S tímto dotazníkem má být proveden orientační výzkum v několika bodech po celém zkoumaném území, což bude mít význam zvlášť pro metodické sjednocení sběru i zpracovávání materiálu.

V závěru zasedání byla z iniciativy prof. J. Běliče učiněna řada organizačních opatření, která mají více zkoordinovat a zkoncentrovat další přípravné práce na atlase. Byla konstatována potřeba organizačního centra, za jehož předsedu navrhlo zasedání prof. R. I. Avanesova (který se bohužel zasedání nezúčastnil). Stanoveno bylo početní zastoupení jednotlivých zúčastněných zemí a národů v Mezinárodní komisi (SSSR — 5 zástupců, Polsko — 3, ČSSR — 3, Jugoslávie — 4, Bulharsko — 2, NDR — 2, Rumunsko — 1, Maďarsko — 1, Rakousko — 1), jakož i složení sedmičlenného byra komise.

Kromě konkrétního rozvržení další práce byl do usnesení pojat i časový rozvrh a náplň dalších zasedání komise. Její plénum se má sejít na jaře r. 1962 v Bělehradě nebo v Budapešti, byro bude svoláno na podzim téhož roku.

Přípravné práce na slovanském jazykovém atlase, které znamenají zároveň přípravu dokonale koordinovaného výzkumu všech slovanských nářečí, a tedy velký pokrok ve srovnávacím studiu slovanských jazyků, zhodnotil celkově v závěrečném projevu akad. B. Havránek. Jeho projev vyzněl v přesvědčení, že projekt slovanského jazykového atlasu se nám už dnes jeví jako věc uskutečnitelná v dohledné době.

Slovo a slovesnost, volume 22 (1961), number 4, pp. 318-319

Previous Zdeněk Tyl, Milena Tylová: Česká jazykověda v roce 1960 (Část druhá: Práce bohemistické)

Next Petr Piťha: Lingvistická problematika na studentské konferenci v Praze