Lingvistická problematika na studentské konferenci v Praze

Petr Piťha

[Chronicles]

(pdf)

Лингвистичеcкая проблематика на студенческой конференции в Праге / Problèmes de linguistique à la conférence des étudiants à Praha

Ve dnech 1. a 2. března 1961 se konala X. konference Studentské vědecké společnosti filosofické fakulty KU. V její filologické sekci byly i referáty s tematikou bohemistickou a obecně jazykovědnou; z nich uvádíme:

Marie Skřečková podala v referátu o mluvě pražských dětí příspěvek k výzkumu obecné češtiny. Popsala a dokumentovala rozdíly projevů v různých prostředích a psychických situacích. Projev školní, zvláště v hodinách češtiny, i jiný oficiální bývá spisovnější. Vzrušené dítě mluví méně spisovně, než když je v klidu. U projevů polooficiálních vznikají vzájemným vlivem dvojího proudu vyjadřování (spisovného a obecně českého) i spojení typu dobré mlíko, hodnej strýček. Jistý vliv spisovného jazyka je u dětí možno pozorovat i v soukromých projevech na jevech hláskoslovných. V nejnovějších slovech a spojeních není prováděna změna ý > ej, např. národní výbor, výstava, ustupuje protetické v, neužívá se nom. pl. za ak. pl. maskulin typu vidím kluci. V diskusi byl upřesněn rozdíl mezi prostředím (škola, domov) a psychickou situací (klid, napětí, vzrušení).

Ján Pauliny popsal v referátu o homonymii v současné spisovné arabštině jako projevu koexistence spisovné arabštiny a nářečí vztah mezi klasickou arabštinou a dialekty a vylíčil význam obou těchto forem jazyka v životě arabských národů. Vytyčil termín moderní spisovné arabštiny jako nejdůležitějšího nástroje vědeckého a kulturního života arabského světa a zdůraznil vliv místních dialektů na formu [320]moderní spisovné arabštiny v jednotlivých zemích.

Petr Piťha přednesl referát na téma určování hranic vět při analýze češtiny pro strojový překlad. Zabýval se nejprve některými obecnými lingvistickými problémy spojenými se strojovým překladem, pak podal částečné řešení homonymie interpunkčních znaků a rozlišení mezivětné a mezičlenské funkce souřadicích spojek pro matematický text. Znaky . : ; ! ? jsou hranicemi vět kromě případů, kdy mají funkci matematického symbolu, stojí u zkratek, řadových číslovek, výčtu apod. Souřadicí spojky a čárka jsou koordinační mezivětné, jestliže nalevo i napravo od zkoumané jednotky stojí určité sloveso (l-ové příčestí je považováno za určité sloveso). Jestliže po jedné straně určité sloveso chybí, má spojka nebo čárka jinou funkci — koordinační mezičlenskou nebo u čárky též funkci u apozice, na konci vložených vět, u volného přívlastku, přechodníkové vazby apod. Tyto funkce je možno rozpoznat podle toho, zda před čárkou předchází začátek vedlejší věty (vztažné slovo, podřadicí spojka) a zda je možno vytvořit ze členů před a za čárkou koordinační dvojici. V závěru autor upozornil na případy, které zůstávají neřešeny.

Slovo a slovesnost, volume 22 (1961), number 4, pp. 319-320

Previous Slavomír Utěšený: 3. zasedání Mezinárodní komise pro slovanský jazykový atlas v Praze

Next pn. (= Pavel Novák): Sovětská filosofická encyklopedie