Konference o otázkách „rétoriky“
Zdeňka Palková
[Chronicles]
Конференция о вопросах «реторики» (1964) / Conférence sur les questions de la „rhétorique“
Ve dnech 11. a 12. prosince 1964 konala se v Halle (Saale) dvoudenní konference, již bychom mohli charakterizovat jako pracovní konferenci o otázkách rétoriky. Pořádal ji Institut für Sprechkunde university v Halle a zúčastnili se jí pracovníci z velké většiny východoněmeckých universit, pedagogických institutů a hereckých škol. Přítomni byli dále odborníci západoněmečtí a hosté z Polska, Rumunska, z Československa autorka zprávy.
Téma, které konference nesla jako svůj název — „Fragen der Rede und Ausdruckschulung“ — zachycuje výstižně záměr pořádajícího institutu obrátit pozornost zasedání především dvěma směry: k teoretickým otázkám volně mluveného projevu[1] na jedné straně, k praktickému výcviku schopnosti vyjadřovat se správně, srozumitelně a především přesně na straně druhé.[2]
Tomuto dvojímu zaměření konference odpovídala i témata šesti obsáhlých referátů na konferenci pronesených. První dva, „Rede und Redegestaltung als Forschungsgegenstand“ (E. Kurka, Halle) a „Versuch einer Systematik der Redearten und -formen und Aufbau und Gliederungsformen für die freie Rede“ (U. Stötzer, Halle) se vztahovaly k teoretické části tématu a záměrně se určitým způsobem doplňovaly. V prvním referátu šlo především o utřídění problematiky volně mluveného projevu v celé šíři, vycházející jednak z hlediska vztahu rétoriky k příbuzným disciplínám, jednak z hlediska konkrétního průběhu komunikativního procesu. Druhý referát byl pokusem o historickým srovnáním podloženou systemizaci forem volně mluveného projevu v závislosti na jednotlivých funkcích jazyka.
Ostatní referáty byly věnovány metodice výcviku mluvní pohotovosti u žáků nejrůznějších kategorií, daných jednak věkem, jednak oborovým zaměřením. Referát „Zur Methodik der Redeschulung in der Erwachsenenbildung“ (E. Kurka, [94]Halle) podal jistý přehled jednotlivých stupňů a forem výcviku mluvní techniky v celku, ostatní referáty se zabývaly speciálnější problematikou výcviku mluvní schopnosti mládeže různých věkových kategorií: B. Kress (Greifswald) „Zur Schulung der Redefertigkeit (mündlichen Ausdruckschulung) im Unterricht der allgemeinbildenden polytechnischen Oberschule“; G. Scholz (Erfurt) „Über die Ausbildung der Lehrerstudenten“; U. Limpert (Halle) „Über die Bildung der mündlichen Ausdrucksfähigkeit in der Unterstufe und im Übergang zur Mittelstufe“.
V živé diskusi byly zkušenosti a názory vyložené v jednotlivých referátech ponejvíce doplňovány. Kritické poznámky se vztahovaly spíše k referátům teoretickým.
Všechny referáty i diskusní příspěvky vyjdou tiskem, a bude tedy možno o některých zvláště zajímavých nebo naopak sporných otázkách informovat podrobněji, popř. s nimi polemizovat. (Zřejmé je např. strohé odlišení interpretace psaného textu od volně mluveného projevu, které se pak nevýhodně odráží i v některých metodických postupech, nebo nedostatečný zájem o výsledky moderní lingvistiky a literární teorie.) V této krátké zprávě můžeme již jen shrnout a vyslovit tím i nejsilnější pocit českého účastníka: průměrná konference dobré úrovně z oblasti, která u nás nebyla doceněna.
[1] Překládáme tímto způsobem termín freie Rede v německé teorii mluveného slova zcela běžný. Jde o promluvu s obsahem více či méně připraveným, jejíž vlastní podoba je formulována bezprostředně před posluchačem. Je jasné, že stupeň připravenosti i hranice mezi nazpaměť naučeným konceptem proslovu a připraveným, ale bezprostředním projevem zůstává v mnoha konkrétních případech záležitostí spornou.
[2] Při výcviku techniky mluveného projevu jde německým pracovníkům v oboru „Sprechkunde“ skutečně již o vlastní výstavbu projevu tak, aby přesně tlumočil myšlenky mluvčího a účinně působil na posluchače. Zvládnutí ortoepické normy a schopnost volně se spisovným jazykem s pečlivou výslovností vyjadřovat je tu samozřejmou podmínkou, stojící již dnes mimo diskusi, podmínkou, jejíž splnění lze pravděpodobně u posluchačů vysokých škol — v každém případě u posluchačů s pedagogickým zaměřením — předpokládat.
Slovo a slovesnost, volume 27 (1966), number 1, pp. 93-94
Previous Jiří Levý: Mezinárodní versologická konference ve Varšavě
Next Petr Sgall: Newyorská konference o strojové lingvistice
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1