Konference o indoevropské i obecné jazykovědě v Münsteru

Pavel Trost

[Kronika]

(pdf)

Конференция по индоевропейскому и общему языкознанию в Мюнстере (1965) / Conférence sur la linguistique indoeuropéenne et générale à Münster

V září 1965 se konala v Münsteru III. konference o indoevropské a obecné jazykovědě, pořádaná obnovenou Indogermanische Gesellschaft. Ještě předchozí (II.) konference (Innsbruck 1962), ačkoli na ní mluvil i Kuryłowicz a někteří jiní, byla uvedena referátem dovozujícím bezcennost strukturalismu pro výklad jazykové diachronie. Ale konference v Münsteru měla za rámcový program „Nové a staré metody v historické a srovnávací jazykovědě“ a ukázala zcela jasně, že novější metody nabývají převahy i v tomto prostředí. Dobře míněný název jednoho z hlavních referátů Je historická fonologie možná? [W. Brandenstein (Graz)] musel se však jevit jako anachronismus. A třeba říci, že obrat k novým metodám v tomto prostředí není přece zcela v souladu se současnými tendencemi světové lingvistiky.

Pozoruhodné byly zejména referáty H. J. Seilera (Kolín n. R.) o struktuře paradigmat (v morfologické analýze uplatňován koncept distinktivních rysů, stanovena kritéria pro stupeň sounáležitosti jednotlivých forem daného paradigmatu), referáty P. Hartmanna (Münster) o typologii větných struktur a R. Katičiće (Záhřeb) o pojmu modelu v srovnávací jazykovědě. Pisaniho přednáška o vyčlenění jazyků z jazykových svazů se ještě obracela proti teorii rodokmene (v domnění, že Schmidtova teorie vln je méně zastaralá než teorie Schleicherova). Referát Š. Ondruše, který podepřel novou a důmyslnou argumentací starou tezi o jediné indoevropské likvidě, byl sice kritizován Vl. Georgievem, ale většinou přijat velmi příznivě. F. Rodriguez Adrados přednášel ve smyslu své velké a silně kritizované knihy o indoevropském slovese; jeho myšlence o významové nediferencovanosti slovesných forem v rané indoevropštině účinně oponoval W. Winter (Austin, Texas a Kiel). Všeobecně odmítány byly pseudofilosofické výklady J. Lohmanna (Freiburg i. B.), zčásti obsažené v jeho nové knize Philosophie [189]und Sprachwissenschaft (která přese všechno obsahuje také některé pozoruhodné myšlenky).

Slovo a slovesnost, ročník 27 (1966), číslo 2, s. 188-189

Předchozí Oldřich Uličný: Konference o výzkumu mluvené podoby spisovné slovenštiny

Následující Slavomír Utěšený: Z II. mezinárodního dialektologického kongresu v Marburgu