Jan Průcha
[Chronicles]
Новые лингвистические журналы в СССР / Les nouvelles revues linguistiques en URSS
Rozvoj různých odvětví teoretické a aplikované lingvistiky v Sovětském svazu vede též ke vzniku dalších publikačních prostředků. I když značná část sovětské lingvistické produkce není vydávána časopisecky, ale v četných periodických i neperiodických sbornících (které jsou příznačným rysem sovětské vědecké publicistiky), přece potřeba nových publikačních možností si vynutila i několik nových časopisů. Od počátku r. 1967 budou vycházet tyto nové časopisy: Russkaja reč’, Russkij jazyk za rubežom a (v ukrajinštině) Movoznavstvo.
Russkaja reč’ je časopis určený ne pouze profesionálním lingvistům, ale širšímu okruhu čtenářů — učitelům, žurnalistům, hercům, propagandistům ap., tj. všem, kteří mají o jazyk a jeho užívání praktický zájem. Časopis se totiž soustředí na otázky jazykové kultury v širokém rozsahu (kultura jazyka umělecké a odborné literatury, novin, ale i rozhlasové a jevištní řeči, filmových dialogů, reklamy aj.). Otázkám jazykové kultury ruštiny, které — vzhledem k značné etnické a kulturní diferencovanosti uživatelů ruštiny na území Sovětského svazu — zaujímají v sovětské lingvistice důležité postavení, dostane se tak širší publicity.[1] Bude jistě zajímavé sledovat i teoretické problémy týkající se jazykové kultury,[2] [326]jež jsou v mnohém blízké našim problémům. Pozornosti zasluhuje i pokus o využití ankety jako prostředku sociolingvistického výzkumu; jde o anketu týkající se užívání variant různých jevů jazyka mluveného i psaného (v. o ní zde na s. 318). — Časopis bude vycházet 6krát ročně.
Russkij jazyk za rubežom bude časopis Vědecko-metodického centra ruského jazyka při moskevské universitě, které se od r. 1966 zabývá problémy vyučování ruštině jako cizímu jazyku. Hlavní náplní časopisu budou proto výsledky dosažené na tomto úseku pracovníky centra i jinými badateli; kromě statí zaměřených metodicky budou se publikovat také práce obecně lingvistické a psycholingvistické i práce z kvantitativní lingvistiky přispívající k optimalizaci jazykového vyučování. Časopis bude vycházet ve 4 číslech ročně; jeho zvláštností bude gramofonová deska přidávaná ke každému číslu (na desce 1. čísla bude zápis základních typů ruské intonace).
Movoznavstvo vychází od ledna 1967 v Kyjevě jako orgán ukrajinské Akademie věd; navazuje na stejnojmenný akademický sborník, který vycházel dosti praviditelně až do r. 1963 (18 sv.). V jeho redakci jsou známí ukrajinští lingvisté, většinou pracovníci Ústavu jazykovědy: akad. Biloděd (hlavní redaktor), Meľničuk, Polomarčuk, Perebejnosová aj. Časopis má být věnován všem aktuálním otázkám teoretické lingvistiky[3] (příspěvky 1. a 2. čísla se týkají lexikografie, sémantiky, teorie gramatiky, problémů slavistiky na Ukrajině aj.); bude vycházet ukrajinsky v 6 číslech ročně.
Tři nové časopisy spolu s dosavadními (jsou to především Voprosy jazykoznanija, Russkij jazyk v škole, Russkij jazyk v nacionaľnoj škole, dále pak u nás méně sledované Filologičeskije nauki aj.) jistě přispějí k dalšímu rozvoji sovětské lingvistiky a k publicitě jejích výsledků i v zahraničí.
[1] Viz také již od r. 1955 vycházející sborníky Voprosy kuľtury reči teoretického zaměření, redigované † Ožegovem; uzavřeny 8. svazkem (1967).
[2] Viz programovou stať V. G. Kostomarova - A. A. Leonťjeva Nekotoryje teoretičeskije voprosy kuľtury reči, VJaz 1966, č. 5, s. 3—15.
[3] Viz úvodní stať v 1. čísle: I. K. Bilodid - O. S. Meľničuk, Aktuaľni zavdannja sučasnogo movoznavstva, s. 3-9.
Slovo a slovesnost, volume 28 (1967), number 3, pp. 325-326
Previous Jiří Kraus: Ukrajinské sborníky o statistické a strukturní lingvistice
Next Karel Horálek: Z německé filosofie jazyka
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1