Čtvrtý svazek maďarských studií z obecné jazykovědy

Jan Průcha

[Kronika]

(pdf)

Четвертый том венгерских статей по общему языкознанию / Quatrième tome d’études hongroises sur la linguistique générale

Od r. 1963 vychází v Maďarsku každoročně sborník studií z obecné jazykovědy (Általános nyelvészeti tanulmányok), který shrnuje práce maďarských lingvistů týkající se vždy určitého tematického okruhu.[1] V 2. svazku to byly otázky matematické lingvistiky a strojového překladu, v 3. svazku problematika teorie gramatiky. Poslední, 4. svazek studií (Budapešť 1966, 343 s.), jehož redaktorem je opět Zs. Telegdi, profesor obecné jazykovědy na budapešťské universitě, soustřeďuje se na teoretické otázky lexikologie a sémantiky. Obsahuje celkem 11 původních statí a 13 recenzí. S. Károly, Gy. Hell a Gy. Szépe publikují příspěvky o formalizovaném popisu lexika a jeho zapojení do generativní gramatiky, Zs. Telegdi uvažuje o transformacích vět z hlediska jejich obsahu, F. Kiefer v studii o formalizaci teorie významu navazuje na svou dřívější práci o strukturní sémantice.[2] Také další příspěvky se týkají převážně formalizace sémantiky a lexikologie a mají většinou obecně teoretický charakter.

Nejzajímavějšími pracemi přispěli do tohoto svazku L. Dezső (Některé otázky sémantiky a lexikologie, 31—76) a I. Fónagy (Dvojí kódování řeči, 69—76). Oba autoři užívají novým způsobem statistické metody, Dezső k tomu, aby ukázal její užitečnost při sémantickém rozboru konkrétního textu (ukrajinské literární památky z 16. stol.),[3] Fónagy pak ve studiu specifických rysů kódování básnického textu.

V recenzní části se velmi podrobně referuje o pracích Chomského, Bacha, Halla, Postala, Šaumjana, Lászlóa aj., vesměs z oblasti teorie generativní gramatiky. Celkově lze konstatovat totéž, co je patrno již u předcházejících svazků těchto studií — maďarští lingvisté se velmi rychle a důkladně obeznámili s nejaktuálnějšími teoriemi soudobé lingvistiky, zvl. s pracemi skupiny Chomského; tyto teorie přijímají takřka s bezvýhradným souhlasem, snaží se je dále propracovat, a popř. aplikovat na maďarštinu. Právě v aplikaci na konkrétní jazykový materiál jsou pro nás jejich práce nejzajímavější. Bohužel i tento svazek studií je psán pouze maďarsky, a tedy vzbuzuje malý ohlas v naší i mezinárodní lingvistické veřejnosti. Avšak většina závažnějších příspěvků je obvykle publikována i v některém světovém jazyce, zvl. v čas. Acta Linguistica, Computational Linguistics a Studia Slavica.

Slovo a slovesnost, ročník 29 (1968), číslo 2, s. 214

Předchozí Jaromír Povejšil: Kniha o doplněních určitého slovesa v němčině

Následující Marie Zichová: Fonetický sborník Pierra Delattra