Program studia angličtiny na Vysoké škole obchodní v Praze

Zdeněk Vančura

[Chronicles]

(pdf)

Le programme de l’étude de l’anglais à l’Ecole supérieure de commerce

Funkční pojetí jazyka je zvláště vhodnou metodologickou základnou pro vyučování cizím jazykům na odborných školách. V konkretním použití se jazykový systém diferencuje podle účelu, k němuž se ho užívá; a jedním z těchto diferencovaných typů jazykového využití je jazyk odborný, na př. hospodářský. Toto pojetí je mnohem užitečnější pro školní praksi nežli dřívější nazírání, podle kterého odborné termíny a rčení byly něco, co leželo na obvodu národního jazyka. Nyní zahrnujeme do hospodářského jazyka celý jazykový projev, který má cíl hospodářský.

Většina filologů, přednášejících na Vysoké škole obchodní v Praze, se hlásí k tomuto pojetí a hledá cesty, jak je uplatniti vzájemnou dohodou a vzájemným doplněním, aby studium cizích jazyků soustavně postupovalo od prvního stupně k třetímu (jsou mu vyměřena tři léta) a aby přitom nebylo zase nutno měniti počet přednášek a cvičení, které již byly zavedeny.

Nejblíže k uskutečnění toho plánu je vyučování němčině a franštině. Na poslední schůzi pracovního [260]sdružení filologů V. Š. O. bylo jednáno o tom, aby též odborníci, vyučující jazyku anglickému, se dohodli, jak by přijatých teoretických zásad mohlo býti využito i pro angličtinu.

Studenti, kteří si dávají zapisovati přednášku „Úvod do studia jazyka anglického“ a cvičení „Angličtina I“, zpravidla se ještě neučili angličtině. Proto první stupeň musí býti věnován soustavě mluvnické, mluvě podle jihoanglické standardní výslovnosti a nejobvyklejšímu styku písemnému. Tak se též skutečně postupuje.

Pro druhý stupeň je určena přednáška „Anglická stylistika“ a cvičení „Angličtina II“. Metodický cíl a postup na tomto stupni nebyl dosud přesně stanoven a podal jsem proto návrh, aby tu bylo vykládáno rozvrstvení angličtiny, a to především místní (angličtina v Anglii, Skotsku, Irsku, Americe a jinde), dále třídní (dialekty třídní) a funkční. Zde by bylo místo k výkladům o spisovné angličtině, jejím vzniku a o její povaze a odlišnosti od jazyka hovorového, o jejím latinisovaném slovníku a některých zjevech gramatických, na př. o morfologické roli přízvuku. Sem by náležel výklad o jazyku básnickém a jazyku novin a odborných spisů. — Tento postup by vyhovoval ustanovení, podle kterého se první zkouška prospěchová koná po třetím semestru, a přijaté zásadě, že předmětem této zkoušky je anglický jazyk ve funkci dorozumívací, nikoli odborné. Právě výklady o jazyku vědeckém a odborném by se konaly až ve čtvrtém semestru. — Cvičení „Angličtina II“ by byla tak uspořádána, aby provázela a doplňovala témata přednášky.

Takové uspořádání studia na druhém stupni by bylo organickým přechodem k přednáškám, které se konají pro třetí stupeň, totiž „Anglické korespondenci“, „Vysvětlení hospodářských a technických termínů“ a „ Anglické civilisaci“. Na tomto stupni se jednak prohlubuje výcvik v jazyku hospodářském, jednak v přednášce o anglické kultuře se syntheticky shrnuje a opakuje použití všech různých stylů, jejichž vyklad by mohl býti podán částečně již na druhém stupni.

První a třetí rok studia angličtiny na Vysoké škole obchodní tedy již metodickým požadavkům vyhovují, a jde jen o to, aby vyučování na druhém stupni bylo tak upraveno a doplněno výkladem o rozvrstvení angličtiny, aby připravilo k studiu v třetím roce a je ulehčilo. Pak by také mohly býti zvýšeny požadavky při druhé prospěchové zkoušce, která je na konci šestého semestru a zkoumá znalost hospodářské angličtiny.

Na všech stupních pak je třeba si bedlivě všímati jednoho problému, který se mnohem silněji ukazuje při studiu angličtiny než na př. němčiny. Ideálním cílem při němčině je, aby se Čech naučil mluvit německy tak jako Němec. Avšak mezi skutečností českou a skutečností anglickou je z důvodů zeměpisných, politických a kulturních, jakož i pro odlišnost jazykové struktury tak nápadný rozdíl, že vyjadřovací potřeby Čecha mluvícího anglicky, jsou leckdy jiné nežli běžné vyjadřovací potřeby rozeného Angličana (na př. když chceme informovati Angličana o našich názorech, zvycích a institucích). Bude tedy při vyučování angličtině vždy jisté napětí mezi výcvikem v aktivní znalosti a uvedením v pasivní znalost. Velmi mnohému musí student rozumět, aniž to musí nutně umět, zvláště v oboru literární angličtiny. Při vyučování a sestavování pomůcek je nutné, aby byly zdůrazněny a jasně odlišeny ty prvky, kterých Čech mluvící a píšící anglicky může vhodně a nenásilně použít.

Slovo a slovesnost, volume 2 (1936), number 4, pp. 259-260

Previous Jan Uher, Stanislav Lyer, rd. (= Redakce): Jazykové vyučování na měšťanské škole: a) vyučování jazyku mateřskému na zlínské pokusné škole, b) „učenost“ v učebnici jazyka francouzského

Next Zdeněk Vančura: Schůze filologů Vysoké školy obchodní