Příručka matematické logiky, vhodná pro lingvisty

Růžena Bergerová, Josef Berger

[Chronicles]

(pdf)

Пособие по математической логике, подходящее для лингвистов / Manuel de la logique mathématique à recommander aux linguistes

Spojitost mezi formální logikou a jazykovědou trvá již od antického Řecka. V jazykovědě posledních dvou desetiletí se nezřídka využívá aparátu moderní formální logiky (matematické, jejímž zakladatelem je G. Boole). Rostoucí počet jazykovědných prací opírajících se o metodologii a techniku moderní logiky je spojen především s aktuálností problému strojového překladu i studia informačních jazyků. Přitom převodní a informační jazyky spojují vlastnost univerzality přirozených jazyků s jednoznačností formalizovaných jazyků logických. Techniky a metodologie formální logiky lze použít i při axiomatickém vytváření teorie přirozeného jazyka. V tomto směru jsou pro jazykovědce zvláště poučné výsledky logické syntaxe, které mohou přispět k řešení základních otázek větné stavby přirozených jazyků, včetně zpřesnění výkladu této problematiky. Pokud pracovníci specializovaní na jazykovědné metody odlišné od těch přístupů, které využívají moderní logiku, chtějí porovnat tyto matematickologické interpretace se svými vývody u studovaných jevů, bude jim k tomu kniha Vl. Janáka Základy formální logiky (SPN, Praha 1973, 235 s.) neocenitelnou pomůckou. Obsah Janákovy knihy nepředpokládá předběžné znalosti formální logiky, ani matematiky, kniha seznamuje čtenáře se základními pojmy i technikami moderní logiky.

Z formálního hlediska je vlastní obsah publikace členěn na dvě části: výklad (1) výrokové logiky a (2) predikátové logiky. V první části knihy se tak čtenář seznámí s definicí výroku, s jednotlivými druhy výroků a jejich spojek (konjunkce, negace, disjunkce, implikace, ekvivalence). Pro čtenáře, který dosud s matematickologickými texty nepracoval, bude velmi užitečný přehled symbolů výrokové logiky a následující systematický výklad základních operací (zkracování výrazů, výpočet hodnoty formule, důsledkový vztah, výrokový kalkul, dedukce atd.). Podobně je strukturována i část věnovaná predikátové logice, počínaje vysvětlením pojmu predikátové logiky a jazyka predikátové logiky, včetně symbolů i gramatiky. Vlastní výklad predikátové logiky je věnován zejména logickým funkcím, interpretacím jazyka predikátové logiky, pojmu logické platnosti a logického důsledku a formální teorii predikátového kalkulu. Každý paragraf výkladu je doplněn programovanými cvičeními.

Využití moderní formální logiky pro jazykovědu je na rozdíl od ještě nedávné doby dnes již přijímáno jako zcela samozřejmé. Projevuje se to v časopiseckých i knižních pracích, vydávaných u nás i v zahraničí. Vítáme tedy každou práci umožňující lepší a snadnější proniknutí do této oblasti. Janákovy Základy formální logiky tuto úlohu dobře splňují.

Slovo a slovesnost, volume 36 (1975), number 1, p. 80

Previous Marie Ludvíková: Sborník ze 7. mezinárodního kongresu fonetických věd v Montrealu

Next Karel Horálek: Sémantika a gramatika