K problematice lexikálního složení českých odborných textů

Lumír Klimeš

[Chronicles]

(pdf)

К проблематике лексического состава чешских научно-технических текстов / Au sujet de la structuration lexicale des textes scientifiques tchèques

V r. 1973 vyšel ve spisech Univerzity 17. listopadu první díl práce J. V. Bečky Lexikální složení českých odborných textů technického zaměření. Referovali jsme o ní v SaS 36, 1975, 78—79.[1] Začátkem r. 1976 byl vydán díl druhý, abecední seznam slov s údaji o jejich frekvenci.[2] Zaznamenává všechna slova, která se ve zkoumaném materiálu vyskytla nejméně dvakrát a která jsou doložena alespoň ve dvou textech. Slova mající jen jeden doklad jsou zachycena pouze v některých případech.

Údaje o frekvenci jsou uspořádány podobně jako v slovníku Frekvence slov, slovních druhů a tvarů v českém jazyce[3] (s výjimkou pořadí dvou údajů o frekvenci). Avšak důležitým přínosem, který je uplatněn právě v abecedním seznamu, je to, že se tu u polysémních slov zaznamenává vedle celkové frekvence slova i frekvence jednotlivých významů. To v dosavadních slovnících je dosud zcela výjimečné. Např. je uvedeno, že slovo dlouhý z 55 dokladů má prostorový význam 39krát, časový 16krát. Význam slov bývá diferencován i v jednotlivých oborech technické češtiny. Např. slovo tlak z 250 dokladů: 27 (krevní v lékařství), 59 (hydraulický), 89 (kompresní, pracovní apod. ve strojírenství), 26 (hydrostatický, hornin aj.). Např. z výskytů slovesa představovati není doložen ani jeden význam ‚představovati koho komu‘. Slova vázaná na vnitřní život člověka nebyla v technických textech vůbec doložena (např. spokojený, milý, lež, podezírat aj).

Nová Bečkova kniha znamená věcné i metodické obohacení našich znalostí o frekvenci slov. Umožňuje též, abychom si utvořili představu o tom, jak se frekvence slov a jejich významů liší v jednotlivých oborech technické češtiny. Že jí lze s prospěchem použít také při tvorbě učebnic českého jazyka pro cizince, není třeba zvlášť zdůrazňovat.

Slovo a slovesnost, volume 37 (1976), number 3, p. 251

Previous Jaromír Hník: Nový německý terminologický slovník

Next Ludmila Uhlířová: Bibliografie prací o aktuálním členění