K 35. výročí osvobození

Redakce

[Articles]

(pdf)

К 35-ой годовщине освобождения / Le 35е anniversaire de la libération

Památné květnové dny, v nichž si připomínáme 35. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou a obnovení našeho státu po hrůzách nacistické okupace, nám poskytují příležitost k zamyšlení nad cestou, kterou prošla od té doby dodnes naše jazykověda a kolektiv odborníků, který tuto vědu u nás rozvíjí. Vnitřní i zahraniční politická orientace našeho státu, pevně zakotvená v Košickém vládním programu a s konečnou platností potvrzená únorovým vítězstvím pracujícího lidu r. 1948, podmínila mnohostranný rozvoj čs. jazykovědy na základech marxisticko-leninské filozofie a konfrontaci s buržoazními lingvistickými směry. Nebyla to ovšem přímočará cesta rozvoje oboru, nejednou bylo třeba znovu svádět boj o takovou jeho orientaci. I v odborné literatuře přežívaly pozůstatky minulosti ve vědomí lidí, mnohdy nekritické přejímání výsledků, k nimž dospěla čs. jazykověda v předválečném období, ba někdy i nechuť k principiálnímu zhodnocení filozofických základů dlouho přežívajícího neblahého dědictví metafyzických nedialektických a idealistických směrů v československé a světové lingvistice. Nastoupenou cestu také někdy nepříznivě ovlivňovaly jazykové teorie, které se za marxistické jen vydávaly. Čs. jazykověda se také, byť jen okrajově, neubránila v šedesátých letech jednostrannému vlivu módních západních směrů, které v různých podobách odváděly badatele od dialektického a materialistického pojímání jazyka a jeho vztahu ke společnosti. Nenašly však u nás ohlas některé buržoazní sociolingvistické a sémantické školy, usilující začlenit výsledky svého výzkumu do ideologie imperialismu, ani snahy pomocí idealistické teorie jazyka negovat prioritu bytí před vědomím, zpochybňovat materialistické pojímání jazyka a vědy o něm.

Pozornost stranických a státních orgánů, jíž se dostalo jazykovědě v uplynulých desetiletích, vytvořila potřebné podmínky pro její mnohostranný rozvoj a získání náležité společenské prestiže. Bádání o jazyce, zvláště mateřském, se nestává jen soukromou záležitostí vědců, ale je pozorně sledováno celou naší socialistickou společností. V úsilí o marxistickou orientaci teorie a filozofie jazyka, o prohloubení společenské angažovanosti, zvyšování ideové a odborné úrovně oboru nám poskytuje pevnou oporu jazykověda v SSSR a ostatních socialistických zemích; z ní cílevědomě čerpáme podněty, navazujeme na její výsledky a v této soudružské konfrontaci poznatků řešíme úkoly, které před námi vytyčila naše společnost i světový rozvoj oboru. V minulosti i přítomnosti najdeme mezi českými a slovenskými jazykovědci řadu těch, kteří především v návaznosti na sovětskou vědu tvůrčím způsobem rozvíjejí a prohlubují marxistickou metodologii v jazykovědě.

Chceme nadále pokračovat v nastoupené cestě a v souhlase s usneseními stranických orgánů rozvíjet jazykovědu jako společenskovědní disciplínu tak, aby se aktivním způsobem podílela na budování vyspělé socialistické společnosti. Jen tak můžeme tvůrčím způsobem navázat na odkaz slavného období roku 1945, které si v tomto roce připomínáme společně s veškerým pracujícím lidem Československa.

Slovo a slovesnost, volume 41 (1980), number 3, p. 177

Previous Iva Nebeská: Německá práce o teorii řečové činnosti

Next Jan Chloupek: 35 let nového vývoje češtiny