Kongres SLE v Budapešti 1980

Milan Romportl

[Chronicles]

(pdf)

Конгресс СЛЕ в Будапеште 1980 / Congrès de SLE à Budapest en 1980

K svému pravidelnému zasedání se sešla Evropská lingvistická společnost (Societas Linguistica Europaea — SLE) v r. 1980 potřetí v socialistické zemi (v r. 1970 v Praze, v r. 1973 v Poznani). Zasedání se konalo na pozvání maďarských lingvistů ve dnech 3. až 6. září v budově Maďarské akademie věd v Budapešti za aktivní účasti asi dvou set lingvistů, mezi nimiž nechyběli ani zástupci dalších tří kontinentů mimo Evropu. Příležitost vystoupit s výsledky bádání si kromě domácích lingvistů nedali ujít jazykovědci dalších socialistických států, mezi nimiž byla i početná skupina účastníků z ČSSR, díky zájezdu, který uspořádalo Jazykovědné sdružení při ČSAV (k tomu srov. zprávu J. Vachka).

Ačkoli před zahájením kongresu postrádali účastníci dosti dlouho přesnější informace o jeho programovém i časovém uspořádání a potřebné materiály se jim dostaly do rukou až při zahájení, je třeba konstatovat, že kongres sám proběhl úspěšně, také vzhledem k vzorně připraveným pomůckám, programu i sborníku résumé přednášek. Nad zasedáním [256]leželo jako stín těžké onemocnění předsedy kongresu, prof. Józefa Erdödiho, který krátce po ukončení zasedání zemřel. Kongres tedy proběhl pod vedením především místopředsedů, S. Rota a J. Molnára.

Jako ústřední tematika byla pro kongresová vědecká zasedání stanovena tematika z oblasti syntaxe. Ta byla pojata značně široce a v mnoha referátech šlo o otázky zasahující i do dalších jazykových plánů. Jak je na kongresech SLE pravidlem, i tentokrát zhruba polovina příspěvků pojednávala i o jiných lingvistických otázkách než syntaktických. Dokonce i přednášky dvou plenárních zasedání byly z poloviny z oblasti nesyntaktické, např. zahajující referát odstupujícího prezidenta SLE H.-J. Seilera (NSR) čerpal z oblíbeného autorova tematického okruhu a pojednával o kolektivu a jazykových univerzáliích. Rovněž dvě plenární vystoupení hostitelské země měla jiné zaměření, ugrofinistické: P. Hajdú referoval o typologickém uspořádání uralských jazyků a B. Kálmán o evropském charakteru maďarštiny. Z přednášek obecně syntaktického charakteru jmenujme alespoň referát gener. tajemníka CIPL E. M. Uhlenbecka (Holandsko) zabývající se obecnými otázkami současné syntaxe. Mezi více než 70 referáty nezanikly četné přednášky čs. účastníků. Byly přijaty se značným zájmem, ať již šlo o referát J. Firbase (z oblasti kontextového členění), F. Daneše (o sémantických vztazích konstituujících text), Z. Hlavsy (o syntaktické klasifikaci jmen), E. Hajičové (k otázce tzv. presupozice a alegace), V. Budovičové (o syntagmatech jakožto sémantických jednotkách textu), J. Filipce (o vztahu lexikologie a syntaxe) nebo J. Noska (z textové lingvistiky angličtiny), P. Piťhy (o valenci jmen), A. Vaška (o pojmu jazykové interference) a A. Wodňanské (o gramatických kategoriích v němčině). Další se vydatně účastnili diskusí a jako předsedající v sekcích.

Zasedání SLE kritizovalo opožděné vydávání vědeckého orgánu společnosti Folia Linguistica (mezitím byl již XII. ročník za rok 1978 distribuován), určilo místo konání 14. kongresu — Kodaň (asi 17.—19. 8. 1981, v r. 1982 bude zasedání pravděpodobně v Poznani), řešilo vztah SLE jako kontinentální evropské organizace k světové organizaci lingvistů CIPL, konečně pak zvolilo nové vedení společnosti v čele s W. U. Dresslerem (Rakousko) a znovu s generál. tajemníkem W. Winterem (NSR). V orgánech SLE je nadále řada zástupců socialistických zemí (MLR, ČSSR, PLR, RSR a FSRJ).

Slovo a slovesnost, volume 42 (1981), number 3, pp. 255-256

Previous Josef Vachek: Čtrvrtá mezinárodní konference o fonologii ve Vídni

Next Milan Romportl: Kadence, intoném, melodém