Rusko-litevský frazeologický slovník

Jan Petr

[Kronika]

(pdf)

A Русско-литовский фразеологический словарь / Russian-Lithuanian phraseological dictionary

V posledních desítiletích se úspěšně rozvíjí frazeologie jako osobitá jazykovědná disciplína. V rámci slovanské jazykovědy jsou takto zaměřené výzkumy organizačně a vědecky podporovány především v rámci činnosti komise pro slovanskou frazeologii při Mezinárodním komitétu slavistů, která vyvíjí značnou výzkumnou aktivitu. Na svém zasedání u příležitosti IX. mezinárodního sjezdu slavistů v Kyjevě (září 1983) si vytyčila rozsáhlé úkoly na úseku srovnávací slovanské frazeologie. Dosud vznikla řada prací o frazeologii jednotlivých slovanských jazyků a také některé jednojazyčné a dvojjazyčné frazeologické slovníky různého rozsahu. Pro češtinu je zpracováván velký Slovník české frazeologie a idiomatiky, jehož autory jsou pracovníci filozofické fakulty UK a lexikografického oddělení ÚJČ ČSAV. (I. díl již vyšel, II. díl byl ukončen a je po recenzním řízení, přistoupilo se k zpracování III. a IV. dílu.)

Frazeologické slovníky jsou významnou pomocí při rozvíjení synchronního konfrontačního výzkumu, který má na úseku frazeologie své oprávnění z důvodů jak lingvistických, tak i gnozeologických. Přihlíží se přitom k systémovým souvislostem jevů, nikoli jen k jednotlivostem. Takto zaměřené studie mají dosah pro teorii frazeologie i pro její aplikaci především při jazykové výuce.

Vydaný rusko-litevský frazeologický slovník Mokyklinis rusų — lietuvių kalbų frazeologijos žodynas autorů E. Galnaitytėové, J. Pikčilingise a M. Sivickienėové (Kaunas, Šviesa 1983, 336 s.) je sice v první řadě určen pro školní potřebu, avšak má mnohem širší uplatnění, mj. při konfrontačně zaměřených studiích rusko(slovansko)-litevských. Dosud jsme se při shromažďování litevského materiálu mohli opírat především o rozsáhlé jednojazyčné výkladové slovníky (Dabartinės lietuvių kalbos žodynas, Vilnius, 2. vyd., 1972 nebo Lietuvių kalbos žodynas, Vilnius I—IX, 1968—1973), a o jednojazyčný slovník J. Paulauskase Lietuvių kalbos frazeologijos žodynas (Kaunas 1977, referoval jsem o něm v JA, 15, 1978, č. 2, s. 75). Rusko-litevský frazeologický slovník tří uvedených autorů nepochybně přispěje k dalšímu prohloubení studia slovansko-litevské frazeologie.

Shledali jsme, že slovník tří litevských autorů obsahuje nejužívanější expresívní frazeologické obraty a ustálená slovní spojení v ruštině a litevštině. Neuvádí méně užívané frazeologismy z antické mytologie, internacionální frazeologismy, přísloví a ustálená slovní spojení užívaná jako termíny, např. přírodovědecké. Frazeologické jednotky se uvádějí v abecedním uspořádání podle ruštiny, také v těch případech, kdy začínají předložkou nebo spojkou. Fakultativní slova se uvádějí v závorkách, např. atiduoti (aukoti) gyvybę, (pa)guldyti (padėti) galvą, ‚položit život za něco, za někoho‘. Uvádějí se vedle sebe frazeologismy, které se liší mluvnickou strukturou, např. senas vilkas (žvirblis), prakalęs dantis, mėtytas ir vėtytas — streljanaja ptica, streljanyj vorobej ‚velmi chytrý člověk, kterého je těžko obelstít‘. Po frazeologismu se uvádějí v závorce slova, s nimiž se obvykle spojují, dále význam, často mluvnická charakteristika, jeho synonyma a antonyma. Stylistické zařazení určuje, zda jde o knižní, lidový nebo archaický frazeologismus. U ruského frazeologismu se obvykle uvádí více litevských ekvivalentů, někdy se autoři museli spokojit jen s uvedením obsahu nebo podáním významu opisem.

[256]Každá frazeologická jednotka je dokumentována příkladem z umělecké literatury, vědeckých pojednání, publicistiky nebo z rus. slovníku A. I. Molotkova (1967). Tento širší kontext se uvádí u ruského i litevského frazeologismu. U litevských citátů se někdy využívalo umělecké literatury přeložené z ruštiny, např. golova na plečach u togo, kto, jesli nado, umejet i „net“ skazať K. Simonov — galvą ant pečių nešioja tas, kuris, jei reikia, moka ir „ne“ pasakyti.

Rusko-litevský frazeologický slovník má bohužel omezený rozsah, obsahuje asi jen 1350 jednotek. To je pro rozsáhlejší konfrontaci málo, avšak i při tomto omezeném a výběrovém korpusu je možné z tohoto slovníku leccos získat pro porovnávání rusko(slovansko)-litevské frazeologie. To může přinést některé dílčí poznatky nejen o pozdějších slovan.-litevských stycích v době historické, ale snad odhalit některé shody ze staršího období. Většina shod bude ovšem odrážet obdobné smýšlení venkovského lidu od období feudalismu.

Slovo a slovesnost, ročník 45 (1984), číslo 3, s. 255-256

Předchozí Nikolaj Savický: O jazyce vysokoškolské výuky ve svazových republikách SSSR

Následující Upozornění