Staronový Erben

BHk (= Bohuslav Havránek)

[Kronika]

(pdf)

-

Z projektovaného pětisvazkového DÍLA KARLA JAROMÍRA ERBENA, které za redakce Ant. Grunda vydává Melantrich, vyšly dosud dva nejzávažnější svazky. Loni vyšel svazek první, Básně a překlady (přesněji „básnické překlady“), a letos svazek třetí, obsahující České pohádky; oba svazky vydal a opatřil poznámkami i doslovem ANT. GRUND sám. Mluviti obecně o jazykových a uměleckých kvalitách obou těchto úhelných kamenů naší literatury znamenalo by nosit dříví do lesa, není-li naším úmyslem podrobiti zde nyní jazyk Erbenův rozboru podrobnému, jakého by si ovšem dávno zasluhoval a kterého, doufáme, se dočká. Tato edice, zvláště objevitelská edice Českých pohádek, k tomu může podstatně přispěti. Zde jde nám o posouzení vydavatelské techniky edice samé, která jistě na dlouhou dobu bude definitivním vydáním literární činnosti Erbenovy.

Edice Grundova právem nevylučuje nic z této činnosti, co vyšlo tiskem anebo je jen rukopisně zachováno[1], a je její nespornou zásluhou, že podstatně rozšířila jak básně Erbenovy, tak zvláště jeho pohádky. Dosavadní edice jeho českých pohádek [158]přestávaly vesměs na tekstech tištěných a první Grund z rukopisných pramenů rozmnožil Erbenův odkaz pohádkový podstatně a netušeně — o celou třetinu — a doplnil své vydání nadto ještě o rukopisné teksty nedokončené a o sbírku materiálů lidových pohádek, u nichž zápis přičítá Erbenovi samému.

Pietně dává vydavatel především mluviti dílu Erbenovu a za ním teprve připojuje své zhuštěné poznámky tekstové s kritickým aparátem.

Plně lze souhlasiti se zásadou vydavatelovou opírat se o definitivní, poslední úpravu autorovu a dávati jí přednost před staršími otisky, zvl. časopiseckými.[2] V této poslední úpravě opravuje jen zřejmé omyly, ale sotva právem mezi ně řadí ve svévolí v „První májové noci“, jak má druhé a třetí vydání „Kytice“, a opravuje podle otisku v Máji na ve svévoli (I, 303); podobně sotva jsou správné opravy v definitivním tekstu Zlatovlásky, provedené podle otisku ve sborníku Máje (III, 232), zvláště mylně opravuje (str. 47, ř. 30) kde jí hledat podle Máje na kde ji hledat, vždyť krátce předtím (str. 46, ř. 28) je stejně v Máji i v Slovanské čítance kde jí hledat, a čtení toto také Grund beze všeho do svého vydání přejímá.

Správná je také zásada zachovávat tento definitivní tekst Erbenův beze změny po stránce jazykové, ale normalisovat jeho pravopis s výjimkou interpunkce. Je dobře, že vydavatel nezahrnuje do normalisace pravopisné i kvantitu, jak se často neprávem děje, nýbrž v zásadě nechává kvantitu původní. Opravuje ji jen tam, kde soudí, že Erben psal odchylnou kvantitu od dnešní proti své výslovnosti podle soudobého usu pravopisného: v tomto úseku nemohu souhlasit s vydavatelovou úpravou důsledné kvantity Erbenovy v infinitivech, jako přinesti, dobyti atd., a dále s některými opravami kvantity jednotlivých slov, jako cár na car, jmeno na jméno, zufale, zufanlivý na zoufale, zoufanlivý a j. Vydavatel je v tom také nedůsledný: v I. sv. švárný zachoval (301), v III. bez poznámky opravuje na švarný (230). Ve všech takových případech, které jistě často mohou být sporné, mělo být původní znění Erbenovo alespoň poznamenáno v kritickém aparátu.

Vydání tekstu samého i kritický aparát ve svazku prvním, jsou — pokud jsem se zkusmo přesvědčoval — pečlivé. Přece se však najdou v aparátu nedopatření, na př. na str. 305 je k v. 288 a 501 „Pokladu“ uvedeno jen různočtení z almanachu Vesny ale zde se liší od definitivního vydání a shoduje se zněním Vesny ještě i 1. a 2. vydání Kytice (ve v. 501 úžej’), podobně u v. 404 vypadlo označení K¹ (totiž 1. vyd. Kytice). Jsou v něm také rušivé tiskové chyby, na př. na str. 311 k Vodníku v. 232 strachuje se… (a má být strachuji se…).

Zato však v edici pohádek, obsahově tak záslužné, zjistil jsem nedostatek vydavatelské akribie; na př. v první pohádce „Dlouhý, Široký a Bystrozraký“ na str. 8 je zdráv se mi domu vrať místo zdráv mi se domů vrať, jak je i v Slovan. čítance i v Perlách českých (a nikoli tedy pouze v rkp. (rb), jak stojí v krit. aparátu, str. 233), na str. 9 abych viděl co je zač, jak mají Perly čes. (místo … viděl, co…, jak má Slov. čítanka) a ob řádek a dlouho by trvalo, než by přišel, až zde obojí tištěné znění nemá interpunkční čárku (vydavatel jinak zachovává Erbenovu interpunkci), k str. 8, ř. 34 uvádí krit. aparát různočtení kralovici (proti královici, jak je v tekstu podle Slovan. čítanky), ale týž rozdíl mezi obojím zněním je před tím v této pohádce již sedmkrát beze zmínky v aparátu atd. Není mi také jasné, proč je v této pohádce rozdělení odstavců — bez poznámky — podle znění v Perlách českých, když jinak je otištěno znění Slovan. čítanky.

Ať jde o sebe drobnější chyby, kritické vydání tekstu tak závažného, mělo být jistě bezvadné. Pro základní jazykový význam Erbenových pohádek bylo by žádoucí, aby vydavatel sám svou edici podrobil revisi a příslušné opravné dodatky otiskl v odborném časopisu, aby se další bádání mohlo pak o jeho edici bezpečně opírat.

V doslovu u každého z obou svazků vydavatel obecně hodnotí příslušný úsek literární tvorby Erbenovy; rádi konstatujeme právě v našem časopise, že v doslovu svazku prvního závěry o poměru Erbena k Máchovi a o jeho nesporném romantismu jsou vyzrálé a dobře poučené diskusí, ke které dala před časem podnět souborná publikace Grundova „Karel Jaromír Erben“ (Melantrich 1935). Je vzácným kladem autorovým, že diskuse ta — z velké části vedená v našem časopise (v. I, 152n. a 218n. a II, 33n.) — vedla k vývoji jeho názorů a nikoli k úzkoprsému hájení počátečních tvrzení, jak se často stává.

Slovo a slovesnost, ročník 5 (1939), číslo 3, s. 157-158

Předchozí Vilém Mathesius: Česká knížka o technice slohu

Následující Josef Hrabák: Kniha o slovinském verši