Peter J. Mayo (ed.): The Year’s Work in Modern Language

Jiří Nekvapil

[Book reviews]

(pdf)

Peter J. Mayo (ed.): The Year’s Work in Modern Language

Peter J. Mayo (general editor): The Year’s Work in Modern Language. Studies. Volume 54, 1992. W. S. Maney & Son Ltd, Leeds 1993. X + 1248 s.

 

Recenzovaný svazek, padesátý čtvrtý v pořadí, zachycuje práce, které byly publikovány v r. 1992 v oboru románských, keltských, germánských a slovanských studií. Celá bibliografická řada, kterou vydává „Modern Humanities Research Association“, je koncipována v duchu tradic moderní filologie, a proto zaznamenává nejen práce lingvistické, ale i literárněvědní. Jde o úctyhodné dílo, na němž se každoročně podílejí desítky bibliografů. Specifičností této bibliografické řady je to, že v ní nejsou publikovány jen různě tematicky strukturované „seznamy“, jak tomu bývá nejčastěji v bibliografických příručkách, nýbrž že jednotlivé záznamy jsou do textu často zaváděny pomocí deskriptivních, a dokonce i hodnotících predikátů a jsou takto stručně anotovány (leckdy vlastně i velmi stručně recenzovány), což ovšem klade na odbornou fundovanost autorů bibliografie nemalé nároky.

Recenzovaný svazek vyniká velkou přehledností, k níž přispívá kvalitní tisk, názorné členění jednotlivých oddílů a téměř dvěstěstránková příloha obsahující seznam zkratek a předmětný a autorský rejstřík. Připravit takové dílo každý rok, a ještě ke všemu jen s odstupem jednoho roku od data publikování zaznamenávaných prací (povšimněme si, že rec. svazek zachycuje práce z roku 1992 a přitom vyšel už v roce 1993), je neobyčejně obtížným úkolem, který v zásadě nemůže být nikdy splněn na sto procent. Také v recenzovaném svazku jsou četné mezery a editoři na příslušném místě uvádějí, že se ten či onen oddíl překládá do dalšího ročníku.

Autoři z České republiky se do bibliografických přehledů dostali dvěma způsoby. Jednak jsou uváděni prostřednictvím zahraničních bibliografů, kteří zpracovávali jednotlivé „filologie“ (to se týká např. našich germanistů uvedených v oddíle „German Studies“), jednak je zachycena česká produkce ve zvláštním oddíle „Czech Studies“ (s. 971–979), který pro svazek připravily M. Nováková a J. Papcunová. Tento lingvistický oddíl – literární oddíl je přeložen do dalšího ročníku – působí v celém svazku vcelku příznivým dojmem; je relativně obsáhlý a reprezentativní. Autorky v něm postihly nejen českou produkci centrální, ale i regionální (vlastivědné sborníky, nové časopisy, jako je např. královehradecký „Češtinář“) a také práce zahraničních bohemistů. Výhrady lze mít k celkové organizaci jejich bibliografického oddílu. Tu mají patrně v rukou jednotliví bibliografové, neboť je v celém svazku dosti nejednotná, a bylo by tedy možné ji nějak modifikovat. Alespoň v něčem by mohly autorky následovat členění, které se uplatnilo v oddíle „German Studies“ nebo „Polish Studies“ (viz např. členicí hesla „pragmatics“, „semantics“, „sociolinguistics“); nejde však jen o zavedení nových, resp. jiných hesel, ale také o jejich pořadí, neboť i pořadí je výrazem nějakého řádu a specifickým akcentačním prostředkem – polský oddíl by tu mohl být dobrým příkladem. Problém autorkám působí zejména heslo „The Standard Literary Language“, které se kříží s řadou jiných hesel, jako je např. „Word Classes“, a do něhož řadí překvapivě i práce, které se zabývají mluvenou, tj. především tzv. obecnou češtinou (viz zejm. „Mluvená čeština v autentických textech“ od O. Müllerové et al.); autorky bibliografie takto podporují mýtus výjimečného postavení spisovné češtiny, ačkoli jsou zmíněné práce zaměřeny – implicitně nebo explicitně – právě na demytologizaci spisovné [75]češtiny. Vhodnější, hodnotově nezatížené a internacionálnější, by tu bylo patrně heslo „sociolingvistika“. Kompozice českého oddílu ve vysoké míře koresponduje se „Slovak Studies“, i když v něm už jsou patrné některé drobné úpravy (jeho autorem je oxfordský bohemista James Naughton); strukturační paralelnost obou oddílů je zřejmě dána tím, že jak český, tak slovenský oddíl připravoval ještě nedávno jeden autor, londýnský bohemista David Short (český ve svazcích 43–50, slovenský 44–47). Rovněž slovenskému oddílu by prospěla nějaká strukturační změna, která by slovenské práce organizovala podle internacionálnějších lingvistických konceptů.

Závěrem: recenzovaný svazek má vysokou informační hodnotu a lze si jen přát, aby celá bibliografická řada, byť v nějaké inovované podobě, mohla vycházet dalších padesát čtyři let.

Slovo a slovesnost, volume 56 (1995), number 1, pp. 74-75

Previous Jiří Nekvapil: Silke Maurer – Reinhold Schmitt: Small talk, Klatsch und aggressive Spiele. Ein Textband zum kommunikativen Tagesgeschehen in einem Kiosk

Next Pavla Boháčková, Světla Čmejrková: Slovar’ tjuremno-lagerno-blatnogo žargona (Rečevoj i grafičeskij portret sovetskoj tjur’my)