Výročí Karlovy univerzity a lingvistika

Petr Sgall

[Chronicles]

(pdf)

The anniversary of Charles University and linguistics

Loňské 650. výročí svého založení (7. dubna 1348) si Karlova univerzita připomněla řadou akcí pořádaných mezi 17. listopadem 1997 a 7. dubnem 1999 přímo rektorátem i mezinárodními konferencemi a publikacemi připravenými na jednotlivých fakultách. Znovu se ukázalo, že je pražská univerzita i dnes významným evropským vědeckým centrem. Připomeňme jen stručně několik z těchto akcí, které mají přímý dosah pro lingvistiku.

Konference Bridges and Interfaces – Form, Meaning and Function byla v rámci oslav uspořádána Ústavem formální a aplikované lingvistiky MFF UK ve dnech 12.–14. března 1998, a to v těsném spojení s dvanáctým cyklem přednášek Střediska Viléma Mathesia. Iniciátorka a hlavní organizátorka obou těchto událostí, Eva Hajičová, dovedla v Praze shromáždit víc než 80 významných odborníků z Evropy a ze Severní Ameriky, kteří – stejně jako čeští účastníci a studenti Střediska – v konferenci viděli nový závažný přínos k mezinárodní spolupráci v oboru. Mezi pozvanými přednášejícími byli B. H. Partee, J. McCawley, J. Pustejovsky, N. Asher z USA, H. Riemsdijk z Nizozemí, R. Růžička, A. Steube, P. Kosta, K. von Heusinger z Německa, W. U. Dressler z Rakouska, Y. Tobin z Izraele, L. Karttunen a P. Pognan z Francie a další.

Pozvaní řečníci působili i jako učitelé zmíněného dvanáctého cyklu přednášek Střediska Viléma Mathesia a přispěli k tomu, že si Středisko během své dnes už sedmileté existence získalo velkou oblibu a úctu mezinárodní lingvistické obce. Díky iniciativě zesnulého O. Lešky i dalších a finanční podpoře především ze strany sorosovských nadací tak Praha získala možnost pravidelně našim mladým lingvistům všech oborů (pokud ovšem aspoň pasívně znají angličtinu) i uchazečům ostatních evropských postkomunistických zemí zprostředkovávat přímý kontakt s předními představiteli hlavních směrů výzkumu v dnešní lingvistice i v literární vědě a v sémiotice umění.

Jeden z čelných přednášejících dvanáctého cyklu, prof. J. D. McCawley z Chicaga, známý svým přínosem k tzv. generativní sémantice i pronikavou a přínosnou kritikou přístupu N. Chomského k teoretické lingvistice, vystoupil 16. 3. 1998 na pozvání Pražského lingvistického kroužku (spolu s ÚFAL MFF UK a Mathesiovým střediskem) i v nyní už tradiční řadě přednášek nazvané po R. O. Jakobsonovi, a to na téma Why surface syntactic structure reflects logical structure as much as it does, but only as much (Proč povrchová syntaktická struktura odpovídá logické struktuře v takovém stupni, ale jen v takovém). Tato řada přednášek byla založena (s finanční podporou Ústavů pokročilých studií) v r. 1996 v návaznosti na konferenci věnovanou sedmdesátému výročí Pražského lingvistického kroužku a nedožitým stým narozeninám R. O. Jakobsona. (Ve Slově a slovesnosti byla z této konference uveřejněna přednáška, kterou tam pronesl M. Komárek: Jakobsonův význam pro strukturální historickou fonologii, SaS, 57, 1996, s. 206–211.) Smutná zpráva je, že J. McCawley náhle zemřel v dubnu 1999.

Další jakobsonovskou přednášku proslovila J. Bresnanová, která spolu s E. Bachem, E. L. Keenanem, B. Webberovou, M. Marcusem (USA), B. Comriem, Ch. Lehmannem, H.-H. Liebem (Německo), K. Sparck-Jonesovou (Velká Británie), N. Calzolari (Itálie) a dalšími přednášela v rámci [330]13. cyklu Střediska Viléma Mathesia v listopadu 1998. V březnu 1999 se konal 14. cyklus, v němž přednášeli mj. S. Peters, M. Steedman, M. Lieberman, J. Hirschbergová, H. Schnelle a J. Toman (s jakobsonovskou přednáškou z dějin Pražské školy).

Jinou mezinárodní lingvistickou – a literárněvědnou – konferenci uspořádaly v rámci oslav výročí UK dvě její fakulty, filozofická a pedagogická, za vedení A. Sticha v srpnu 1998. Sešli se na ní zahraniční bohemisté, kteří přednesli řadu příspěvků z různých okruhů včetně historických vztahů češtiny k sousedním jazykům, mluvnice a slovotvorby češtiny, její výuky v zahraničí i aspektů sociolingvistických a komunikativních. Přednášeli tu o lingvistických tématech L’. Ďurovič, T. Berger, A. Gladrow, B. Lommatzchová, J. Rakušanová, D. Short, P. Kosta a řada jiných. Nevyužitá bohužel zůstala příležitost představit jim dnešní tvář české lingvistiky v její rozmanitosti, protože čeští odborníci se mohli – kromě úvodního Stichova projevu o historických vztazích UK k češtině (viz Literární noviny z 28.8.1998) – aktivně účastnit jen v rámci diskusí. Vyšel zatím první díl sborníku příspěvků (Pocta 650. výročí založení Univerzity Karlovy v Praze. FF UK, Praha 1998).

Vedle řady dalších oborů se lingvistiky ovšem týkaly i obecné a interdisciplinární akce v rámci oslav výročí. Je třeba se zmínit především o konferenci čestných doktorů Karlovy univerzity, věnované perspektivám a úloze univerzit na prahu třetího tisíciletí, kde jako lingvistka vystoupila s přednáškou B. H. Partee (USA); ta už v osmdesátých letech patřila k pravidelným návštěvníkům univerzity a mezi jejími pracovníky strávila celý zimní semestr 1989–90, i jako aktivní účastnice tehdejších demonstrací a nadšená příznivkyně politických změn.

I mezi těmi, kteří byli v rámci jubilea Univezitou vyznamenáni, je řada lingvistů a literárních vědců. Jubilejní medaili UK dostali dne 9. dubna 1998 E. Goldstücker, F. Svejkovský, W. von Hahn (který spolu s dalšími představiteli hamburské univerzity vykonal velmi mnoho pro udržení úrovně v naší komputační lingvistice a kontaktů mezi lingvistikou naší a německou), Emil Skála; pamětními medailemi byli vyznamenáni E. Hajičová, A. Stich a další.

V rámci oslav uspořádala Pedagogická fakulta UK mezinárodní konferenci Učitel a jeho univerzitní vzdělávání na přelomu tisíciletí v září 1998. Vystoupil tu (jako představitel pedagogiky) P. Piťha, lingvistiku zastupovali K. Klímová (Brno, o didaktice), U. Lindgren a R. Mahieu (Švédsko, o deduktivním čtení), R Hauser (Brno), J. Lipnik (Lublaň), P. Sgall a další.

Do oslav se začlenily i přednášky 41. běhu Letní školy slovanských studií (mezi jejich autory byli J. Kraus, Fr. Čermák, P. Adamec, E. Skála), vydané ve sborníku redigovaném J. Kuklíkem a J. Hasilem.

Výročí univerzity bylo tématem časopisu Čeština doma a ve světě (6, č. 1, 1998); číslo je uvedeno statí O. Uličného O hledání bohemistické pravdy na pražské univerzitě i mimo ni, obsahující doporučení hledat „zdroj spisovnosti v okruzích kvalitních profesionálních uživatelů spisovné češtiny“ a náznak lítostí nad tím, že „starší rozumná centralistická koncepce demokratizace spisovného jazyka, propracovávaná na půdě univerzity zvl. B. Havránkem a A. Jedličkou a mimo ni Fr. Danešem, poněkud zapadla“ (s. 4). Dále je uvedena mezi citáty z Jana Husa o českém jazyce (z České nedělní postily) mj. i zajímavá formulace: „…ktož budeš čísti,… věz, žeť sem psal tak, jakož obyčejně mluvím;… U příkladě: já píši nižádný nevie, a jiní řiekají žádný nevie. Opět já diem musiem učiniti, a jiní řkú musím … Já popad ho, a jiní popad jej. Já diem bychme byli dobří, a jiní bychom byli dobří“ (s. 11). Th. Syllaba se ve stati o A. Schleicherovi zmiňuje o jeho článku O spisovnej češtine, ve kterém se některé tvary obecné češtiny doporučují jako „bohatství z dávných dob“ (s. 26). O Pražském lingvistickém kroužku píše I. Nebeská, že prý „v době poválečné paradoxně již spíše jen přežíval, až byl v 50. letech zrušen i administrativně“ (s. 44), což obojí je v rozporu s fakty (srov. i zprávy T. Hoskovce o obnovení činnosti nikdy administrativně nezrušeného PLK v SaS, 59, 1998, s. 78n. a 238n.).

Zaznamenejme i další ediční činy související s Karlovou univerzitou, které nebyly přímo zařazeny do jubilejních událostí. Vyšel svazek Germanistica Pragensia XIII, pod redakcí A. Šimečkové, věnovaný E. Goldstückerovi a památce P. Trosta, který zahrnuje lingvistické příspěvky H. Bokové, H. Kurzové, J. Popely, A. Šimečkové, M. Vachkové a E. Berglové. Škoda, že úvodní poznámka neupozornila na sborník, který byl na památku P. Trosta vydán na MFF UK v r. 1987, tedy [331]v období charakterizovaném jako dekády vynucené neviditelnosti této tradice. Vydávání hodnotných publikací bylo tehdy obtížné, ale tím spíš by se nemělo přecházet mlčením dnes. (Takové mlčení svědčí o tom, že ještě existují pozůstatky hradeb vnucovaných nám v minulých desetiletích, které snižují možnosti co nejširších diskusí, potřebných pro vývoj oboru. Patří sem i mlčení o podílu Pražského lingvistického kroužku na činnosti SaS v poznámce uvádějící letošní jubilejní ročník časopisu. Jistě můžeme doufat, že práci příštích generací už takové bariéry brzdit nebudou.) Podobně obtížným obdobím prošla celá tradice jádra Pražské školy v druhé a dalších generacích, a tím pozitivnější je, že v době univerzitního jubilea byl na FF UK (ve spolupráci s nadací Viléma Mathesia a PLK, péčí J. Panevové, Z. Skoumalové a Z. Hruškové) vydán dvousvazkový sborník Obsah – výraz – význam, věnovaný M. Dokulilovi k 85. narozeninám; sborník obsahuje výbor z Dokulilových vlastních studií, s krátkými pozdravy řady zahraničních kolegů. Do tohoto kontextu zapadá i vydání (mimo UK) dvou svazků tematicky soustředěných na zesnulého J. Vachka, totiž jeho Prolegomena k dějinám Pražské školy jazykovědné a Josef Vachek v dopisech a vzpomínkách (red. J. Hladký a T. Hoskovec), MU, Brno 1998 (obsahuje vedle vzpomínek žáků a kolegů i velmi zajímavou zachovanou část korespondence mezi V. Mathesiem a J. Vachkem z let 1941–1944). Připraven k vydání (péčí M. Havránkové a J. Tomana) už je i svazek korespondence mezi B. Havránkem a R. Jakobsonem i jejich manželkami v l. 1930–1973.

Bez přímé souvislosti s výročím Univerzity byla uspořádána i česko-americká konference Linguistics and Phonetics 4, která se konala v září na půdě Univerzity státu Ohio (Columbus) v rámci projektu vedeného O. Fujimurou. Z Česka se jí účastnili jako pozvaní přednášející E. Hajičová, J. Firbas a B. Palek.

Připomeňme ještě, že se v srpnu 1998 v Montrealu konal kongres komputační lingvistiky COLING společně s konferencí mezinárodní Association of Computational Linguistics, za účasti sedmi českých odborníků, z nichž E. Hajičová tu působila jako prezidentka Asociace.

Ústav formální a aplikované lingvistiky MFF UK
Malostranské nám. 25, Praha 1

Slovo a slovesnost, volume 60 (1999), number 4, pp. 329-331

Previous Zdeňka Hladká, Marek Nekula: Životní jubileum Mirka Čejky

Next Ruth Konvalinková: Sympozium „Čeština – univerzália a specifika“ – setkání bohemistů v Brně