Projekt kontinuální analýzy diskuzních pořadů českých televizí

Petr Chleboun

[Articles]

(pdf)

The project of continuous analysis of Czech TV discussions

V červenci 2001 zahájila ostravská společnost InnoVatio, která se v České republice od roku 1996 zabývá obsahovou analýzou masmédií, kontinuální analýzu diskuzních pořadů ČT, TV Nova a TV Prima. Analýza, jejímž zadavatelem je oddělení Analýza programu a auditoria České televize, má 3 základní cíle: 1) zajistit objektivní zpětnou vazbu tvůrcům pořadů a vytvářet podklady pro dramaturgii, 2) posílit nezávislost České televize na různých zájmových skupinách, 3) nabídnout data pro diskuzi širší odborné veřejnosti o kvalitativních standardech publicistických pořadů i o metodách jejich analýzy.

S ohledem na fakt, že se jedná o dlouhodobý kontinuální projekt, a nikoli jedinečnou analýzu konkrétního pořadu či úzce vymezeného období, vytvořili jsme metodiku tak, abychom dosáhli co nejvyššího stupně subjektivní shody: všechny analytické postupy jsou formalizovány do takové míry, aby jedinečná osobnost analytika, jeho smýšlení, sympatie, přesvědčení, popřípadě předsudky (vůči politické straně, rase, odlišnému typu postojů, typu moderace apod.) nemohly významně ovlivnit charakter výsledků. Vysoce formalizovaný postup umožňuje srovnání nejen synchronní (komparaci různých pořadů s odlišnou dramaturgií, srovnání úrovně televize veřejné služby s televizemi privátními, srovnání televizí v mezinárodním měřítku), ale také diachronní (určení vývojových trendů). Důsledná formalizace analytických postupů navíc podporuje akceptovatelnost výsledků. Není těžké si představit, že ani ta nejpronikavější osobní interpretace nepřesvědčí nejširší spektrum příjemců odlišných názorových, sociálních či profesních skupin.

Ve stanovení analytických nástrojů jsme vycházeli z pojetí televizní/rozhlasové diskuze jako specifické komunikační situace, která se odehrává za konstantních podmínek (prostor televizního studia s ustáleným stylem dekorací, veřejný charakter komunikace, přítomnost/nepřítomnost živého publika, normativně stanovená denní doba i časová délka komunikace) a v níž platí přesně definovaný soubor pravidel rámcově určený dramaturgickým plánem (konfrontativní/informativní/zábavný charakter diskuze, nepřípustnost určitých jevů, jako je například mystifikace ze strany moderátora atd.). Všechny tyto stabilní rysy vylučují, aby byl průběh televizní diskuze nazírán optikou pohledu na běžnou komunikační situaci.

V příspěvku Boj o slovo v rozhlasových a televizních debatách, který zveřejnil server www.nadaceperoutka.cz/mediareport 27.12.2001, O. Müllerová odsoudila moderátorku pořadu TV Nova Sedmička za nekorektní vystupování vůči K. Kühnlovi. S ohledem na výše zmíněné se nám zdá neadekvátní hovořit v tomto případě o konverzační kultuře ve vztahu moderátora k hostům a hostů mezi sebou navzájem, vyzdvihovat vzájemný respekt jednotlivých účastníků k promluvám ostatních nebo např. odsuzovat explicitní pojmenovávání rolí v komunikaci ze strany moderátora, které pracovně nazýváme metamoderací.

[194]Vztah moderátora a hostů není v televizních a rozhlasových debatách vztahem rovnocenných účastníků komunikace. Právo moderátora klást otázky a vyžadovat na ně přímou odpověď zakládá nestejnorodost rolí. Dramaturgický plán může propast mezi statuty v diskuzi ještě umocnit. V debatě, jejímž cílem je zveřejnit, případně prověřovat fakta formou ostré konfrontace mezi moderátorem a hosty (např. zrušený pořad ČT Naostro), moderátor nebude vystupovat tak, aby získal on i jeho hosté požitek ze vzájemného porozumění a respektování v dialogu. Pokud lze například považovat za hrubé porušení pravidel běžné komunikace přerušení partnerovy řeči, moderátorovo přerušení hosta je zcela na místě v případě, že se host vyhýbá přímé odpovědi na položenou otázku. Metamoderace nemusí znamenat jen neschopnost moderátora vést diskuzi přímočařejšími prostředky, ale také – pokud je v souladu s dramaturgickým plánem – autoritativní znovunastolování pozic ve chvíli, kdy se role v diskuzi začínají proměňovat. Důvodem metamoderace může být např. ohled na veřejný charakter diskuze (zajištění přehlednosti pro diváky), příčinou vysoká nekázeň hosta.

 

Nestrannost vystupování moderátora: stylová hodnota moderátorových promluv

Formální přístup jako základní východisko analýzy však s sebou nese riziko, že průběh diskuze jako kvalitativního procesu zredukuje na autonomní exaktní samomluvu, která o kvalitě nikdy uspokojivě referovat nemůže. Proto může být vztah tvůrců-žurnalistů a analytiků někdy napjatý, jak o tom svědčí například vyjádření publicistky L. Rakušanové na adresu Centra pro mediální studia FSV UK, které na žádost vedení ČT vypracovalo analýzu jejího pořadu Chapadla korupce. „Sledovat se stopkami v ruce vystoupení jednotlivých „mluvčích“ a přepočítávat je na procentuální zastoupení toho či onoho politického subjektu (…) může být nevinnou kratochvílí v univerzitní věži ze slonoviny. V novinářské realitě České republiky je to každopádně děsivý precedens“ (HN, 5.9.2001). Vedení ČT výsledky analýzy CEMESu akceptovalo a zahrnulo do svého oficiálního postoje. Vyjádření L. Rakušanové má ke korektnosti daleko: analýza sice přináší kvantitativní sumarizace, ke kterým lze vyslovit výhrady (výběr klasifikačních kritérií, např. stranické příslušnosti jednotlivých mluvčích jako hlavního kritéria vyváženosti), těžiště závěrů analýzy CEMESu však leží v části přinášející kvalitativní analýzu. Celá kauza tak spíše vypovídá o dotčenosti tvůrců pořadu Chapadla korupce a jejich neochotě vzít na vědomí negativní hodnocení vlastního pořadu než o růstu slonovinové věže na Fakultě sociálních věd UK.

Základním nástrojem pro analýzu nestrannosti moderátora (jako hlavního kritéria objektivity) je formální klasifikace všech promluv, kterými se moderátor v průběhu diskuze obrací na své hosty. Termín promluva odpovídá do značné míry replice postavy v dramatickém dialogu: je ohraničena vstupem účastníka (v tomto případě moderátora) do diskuze a ukončením (uzavřeným, neuzavřeným), kdy do diskuze vstupuje další účastník. Novou promluvu klasifikujeme také v případě, že moderátor v průběhu souvislého projevu změní adresáta.

Zkoumání nestrannosti je tak plně převedeno na projev řečové aktivity moderátora, závisí na výběru otázek i způsobu, jakým jsou jednotlivé promluvy pronášeny (realizace suprasegmentálních prvků, aktualizace, kontextová podmíněnost). V souladu s prin[195]cipem obsahové analýzy jsme stanovili sadu předdefinovaných typů promluv (aktuálně 28), podle kterých analytik klasifikuje konkrétní verbální vystoupení moderátora. Typová skupina disponující omezeným počtem reprezentativních položek zajišťuje dostatečně variabilní kategorizaci, která se zároveň vyhýbá riziku popisu skutečnosti stejně rozsáhlému jako skutečnost sama. Výsledky jsou pak po kvantitativní stránce dostatečné k určení převládajících trendů, k pojmenování základních charakteristik jednotlivých diskuzních pořadů, aniž by příliš schematizovaly kvalitativní průběh diskuze.

V dalším stupni klasifikace pracuje analýza s tzv. valuační relací, která představuje klíčovou operaci v analýze nestrannosti vystupování moderátora. Relace převádí prvky formální klasifikace (umožňující vysokou míru subjektivní shody) na kvality přisouzené formám na základě stylových hodnot, aniž by vysoká míra shody výsledků zanikla.

Valuační relace pracuje s převodem typů replik na tři základní hodnoty:

1) neutrální – promluva moderátora, která se soustředí na práci s obsahem, tj. s informací: může např. otevírat téma nebo obsahovat tvrzení, které slouží jako iniciace další debaty. Pro neutrální promluvy je charakteristické, že posouvají průběh diskuze po obsahové stránce kupředu, rozšiřují, eventuálně prohlubují informační pole diskutovaných témat. Diskuze s vysokým podílem neutrálních replik moderátora mají informativní charakter a bývají zpravidla velmi korektní z hlediska nestrannosti moderátora.

Příklady stylově neutrálních promluv:

PŘÍKLAD 1:
Moderátor:	Kolik policistů bylo nasazeno v ulicích Prahy během zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky?
(typ: otázka doplňovací – stylová hodnota: neutrální)
PŘÍKLAD 2:
Moderátor:	Hovoří se ve vaší straně o případném nástupci Vladimíra Špidly?
(typ: otázka zjišťovací kladná – stylová hodnota: neutrální)

 

2) konfrontační – takový typ moderátorovy promluvy směrem k hostu, který posiluje očekávání pouze určité odpovědi jako jediné akceptovatelné. Pokud obsah hostovy odpovědi nekoresponduje s vyvolaným očekáváním, moderátorova původní promluva připravuje vnímání takové odpovědi jako sporné či problematické. Pokud je vedení diskuze korektní, konfrontace směřuje k verifikaci či rektifikaci uváděných informací/obsahů, popřípadě odhalování rozporů ve výpovědích hostů. Bylo by chybou domnívat se, že samotné konfrontační pojetí snižuje korektnost či kvalitu diskuze. Stejně tak nelze tvrdit, že takový typ diskuze nemá své místo v televizi veřejné služby. Diskuzím, jejichž dramaturgickým cílem je odhalování informací prostřednictvím konfrontace, hrozí riziko nevyvážené strategie moderátora vůči jednotlivým hostům.

Příklady stylově konfrontačních promluv:

PŘÍKLAD 3:
Moderátor:	A nemyslíte si, že řada významných politiků ODS vlastně teďka za ty poslední čtyři roky jenom papouškovala, co říkal Václav Klaus?
(typ: otázka zjišťovací záporná – stylová hodnota: konfrontační)
[196]PŘÍKLAD 4:
Moderátor:	Myslíte si, že jste něčeho významného pro svou stranu dosáhla? US prohrála ve volbách, rozpadla se 4K (…) to zrovna není moc úspěchů za tento rok.
(typ: otázka pochybová/podivová – stylová hodnota: konfrontační)

 

3) vstřícná – moderátor vyjadřuje vlastní příznivý postoj k hostu, sděluje pozitivní skutečnosti, které jsou v souladu s obsahem promluvy hosta, nebo podporuje pozici hosta v diskuzi.

PŘÍKLAD 5:
Moderátor:	Jednou jsem byl navštívit nemocnici, kde působíte, a musím říct, že jsem na vás slyšel ze všech stran jen samou chválu.
PŘÍKLAD 6:
Moderátor:	To, co říkáte, zní mým uším velmi přesvědčivě. Myslím, že tím téma můžeme uzavřít.

Podle řady kontextových signálů či realizace suprasegmentálních prvků může být např. jeden ze základních promluvových typů v diskuzi „otázka zjišťovací kladná“ aktualizován s novou funkcí a odlišnou stylovou hodnotou:

Příklady změny stylové hodnoty obdobných promluv:

PŘÍKLAD 7:
Host:	V této lokalitě provádíme po nálezu první miny zevrubný pyrotechnický průzkum.
Moderátor:		Našli jste ještě nějaké další nevybuchlé miny?
(typ: otázka zjišťovací kladná – stylová hodnota: neutrální)
PŘÍKLAD 8:
Host:	První průzkum byl nedostatečný, když jsme lokalitu prohledali znovu, našli jsme ještě další nevybuchlé miny.
Moderátor:		Našli jste ještě nějaké další nevybuchlé miny? To by mě zajímalo, kdo se zaručí, že druhý průzkum byl dostatečný?
(typ: promluva pochybová/podivová – stylová hodnota: konfrontační)

Z podílu konfrontačních a neutrálních replik moderátora vyslovených na adresu konkrétního hosta stanovujeme celkovou míru konfrontace v moderátorově strategii. Klíčový význam má míra konfrontačnosti nikoli v práci s absolutní hodnotou (která sama o sobě o nestrannosti nic nevypovídá), ale v relativním vztahu k míře konfrontačnosti moderátora vůči ostatním hostům. V případě, že míra konfrontace je obdobná u všech hostů, lze hovořit o nestrannosti moderátorova vedení diskuze. Pokud však podíl konfrontačních otázek položených jednomu z hostů výrazně vybočuje z průměru, nestrannost je oslabena.

Ke srovnání nestrannosti moderátorů různých pořadů slouží výpočet tzv. rozptylu moderátorovy strategie, který vyjadřuje průměrný rozdíl v míře konfrontačnosti moderátora vůči jednotlivým hostům. Vyslovila-li například moderátorka pořadu Kotel (TV Nova) M. Jílková na adresu předsedy KSČM M. Grebeníčka 36 % konfrontačních promluv (23.5.2002) a na adresu předsedy KDU-ČSL C. Svobody o týden později 96 % (30.5.2002), činí rozptyl 60 % a vystupování moderátorky ve srovnání obou pořadů lze označit za velmi nevyvážené. Paradoxní je, že právě M. Grebeníček si na vysokou konfrontačnost pokládaných otázek přímo v pořadu stěžoval. Možná že i tento explicitní protest ovlivnil vystupování M. Jílkové (viz příloha č. 1).

[197]Má-li být analýza objektivity korektní, musí vzít v potaz specifické případy promluv moderátora, které jsou podmíněny aktuálním vystupováním hosta, respektive jeho nekázní.

Obecně můžeme hovořit o dvou základních faktorech, které určují vystupování moderátora vůči hostu:

a) Strategie kladení otázek a způsobu vedení diskuze vychází z připraveného scénáře a je v souladu s dramaturgickým charakterem pořadu. (Dramaturgickým cílem diskuzního pořadu ČT Naostro bylo vyvolat kontroverzi mezi hostem a moderátorem; pořad ČT Bez imunity naopak usiloval o co nejvyšší informativnost.) Připravená moderátorova strategie je v podstatě závazným protokolem moderátorova přístupu k hostu, a není proto přímo ovlivňována žádnými aktuálními stimuly.

b) Moderátor bezprostředně reaguje na aktuální vystupování hosta (vysoká míra neukázněnosti hosta, jeho extrémní, nekorektní či zavádějící tvrzení). Jedná se o jednoznačně okolnostmi podmíněné chování, které souvisí s jednáním hosta. Nelze z něj proto přímo usuzovat na strategii moderátora a kategoricky hodnotit výkyvy nestrannosti v přístupu ke dvěma hostům s odlišnou kázní.

Aby bylo možné nezkresleně a s nejvyšší možnou mírou relevance hodnotit nestrannost moderátora, v analýze přisuzujeme aktuálně podmíněným promluvám, tj. především promluvám, které reagují na neukázněné vystupování hosta, neutrální hodnotu.

Příklady nepodmíněného a podmíněného vystupování moderátora:

PŘÍKLAD 9:
Host:	Nelze vnímat problematiku odsunu sudetských Němců bez předcházejícího kontextu, příkoří, které českému národu po šest let činila německá okupace.
Moderátor:		Nicméně odsun je odsun, a brutalitu omlouvat jinou brutalitou, to bychom se daleko nedostali.
(typ: námitka – hodnota: konfrontační)
PŘÍKLAD 10:
Moderátor:		Když jste mluvil o dopravním podniku, chtěl jste říct stovky, ne miliony zaměstnanců.
(typ: oprava, napomenutí hosta, faktická připomínka – hodnota: neutrální)

Konfrontačnost tedy nelze vysvětlovat jednoduše jako „ostrost“ či „bojovnost“ moderátora, které sice vycházejí z jeho verbální aktivity, ale do značné a předem neurčitelné míry závisí také na nekorektním vystupování hosta. Výsledky, které by se nepokoušely oddělit podmíněné faktory od nepodmíněných, by měly pochybnou vypovídací hodnotu.

Přesto, jak dokládají výsledky analýz, pořady konfrontačního typu jsou náchylnější k oslabení nestrannosti než diskuze informativního typu. Dramaturgové i moderátor musí počítat s řadou faktorů, které mohou mít na snahu moderátora o vyvážený konfrontační styl vliv: ať už se jedná o jazykovou bariéru (nutnost simultánního tlumočení), mimořádnou kázeň hosta, respektive souhlas hosta s obsahem konfrontačních replik moderátora, nebo například v případě diskuze se dvěma nebo více hosty (Sedmička TV Nova) nevyváženou pozornost moderátora vůči hostům. Preference jednoho z hostů s sebou zpravidla nese vyšší konfrontačnost.

Výjimečným typem výraznější odchylky v konfrontačnosti vůči konkrétnímu hostu může být příklad verbálního vystupování moderátora pořadu Naostro M. Šímy vůči [198]H. Marvanové (Naostro, 28.7.2002). Předem připravený scénář diskuze byl narušen vysoce aktuálním úvodním vstupem „přes obrazovku“ J. Kavana, předsedy plenárního zasedání OSN. Česká média začala v souvislosti s předpokládaným podílem bývalého sekretáře ministerstva zahraničí K. Srby na přípravě atentátu na novinářku S. Slonkovou hovořit o možné Kavanově rezignaci na tuto funkci. Ve srovnání s ostatními červencovými hosty adresoval moderátor H. Marvanové výrazně vyšší podíl konfrontačních replik. Jedním z možných důvodů je „komprese“ připraveného scénáře na klíčové části vzhledem k výraznému časovému deficitu po úvodním rozhovoru s J. Kavanem. S touto redukcí scénáře může souviset zvýšení podílu konfrontačních replik, které obvykle v konstrukci scénáře nesou nejzávažnější body diskuze (viz příloha č. 2).

Výše zmíněnou úvahu o oprávněnosti zařazení diskuzních pořadů konfrontačního typu do programového schématu média veřejné služby je možné nyní formulovat přesněji: z hlediska nestrannosti moderátorova vystupování vůči hostům je korektní takové vedení diskuze, které zajišťuje obdobný podíl konfrontačních replik adresovaných každému z hostů. V případě, že dochází často k výrazným výkyvům (ať už jsou způsobeny volbou a vystupováním hostů, nebo nevyváženým určením témat apod.), vzdaluje se diskuze kvalitativním standardům televizní publicistiky a výsledky analýz by měly být signálem pro dramaturgy, aby pořad nahradili korektnějším formátem, který nebude tak závislý na řadě aktuálně podmíněných okolností.

Klasifikace replik moderátora a valuační relace jsou jen dílčí součástí uceleného metodického souboru analýz televizních diskuzních pořadů, který pro Českou televizi vypracovává společnost InnoVatio. Vzhledem k délce trvání kontinuální spolupráce s ČT představují data z analýz unikátní korpus, který poskytuje přesné informace o osobnosti moderátorů, jejich silných i slabých stránkách, o dramaturgickém charakteru jednotlivých pořadů, povaze a vystupování hostů a řadě dalších kvalitativních aspektů, které mají praktické využití pro vedoucí dramaturgy České televize i konkrétní moderátorské osobnosti. Výsledky analýz televizních diskuzních pořadů představují ale také vysoce reprezentativní soubor informací (a s každým dalším měsícem jeho relevance roste), který může sloužit k teoretickému poznávání televizní/rozhlasové diskuze jako specifického komunikačního aktu, k přesnému popisu podmínek i zákonitostí, které určují jeho jedinečnou tvář.

V únoru 2002 projevila zájem o analýzy publicistiky jihoafrická televize veřejné služby South African Broadcasting Corporation (SABC). Ostravskou metodiku převzala jihoafrická společnost Media Tenor Pretoria a 1.5.2002 nastartovala projekt kontinuálních analýz diskuzních pořadů jihoafrických televizí SABC a E-TV. V současnosti se jedná o rozšíření metodiky do SRN a Velké Británie. Společnost Media Tenor Bonn na zakázku německé televize ARD realizovala analýzu série předvolebních televizních diskuzí kandidátů na kancléřský post (TV Duels). K dispozici tak je unikátní srovnání kvality diskuzních pořadů z odlišných geopolitických regionů v obdobném událostním kontextu – období předvolebních kampaní.

 

[199]Příloha č. 1

Výrazný rozdíl v podílu konfrontačních replik vůči M. Grebeníčkovi a C. Svobodovi svědčí o nedostatečné míře nestrannosti moderátorky Kotle M. Jílkové.

 

Příloha č. 2

Naostro: Za vyšším podílem konfrontačních replik moderátora vůči H. Marvanové mohl stát scénář redukovaný pro nedostatek času jen na klíčové body.

 

[200]R É S U M É

The project of continuous analysis of Czech TV discussions

The analysis of current affairs programmes is a continuous project developed and executed by the company InnoVatio in Ostrava/Czech Republic in cooperation with Czech TV since July 2001. The main goal is to ensure the independence of Czech TV various lobbying groups and to provide editors and journalists with important feedback, emphasising qualitative standards in the assessment of journalistic work, designed in the line with the mandate of Czech TV as the national public broadcaster. The analysis of interview programmes (as a part of current affairs programmes) is primarily based on methodological standards of media content analysis. This methodological approach eliminates subjectivity of the results gained by different personalities.

The standardized qualitative analysis of interview programmes is particularly focused on the presenter’s speech performance and his/her manner of inteviewing and treatment of individual participants. The presenter’s speech performance is analyzed on a statement by statement basis and classified primarily according to a defined set of sentence types which follows syntactic value as well as actual communication function of each statement. In the next step this formal classification is turned into qualitative findings every predefined type of a sentence has its constant value – either neutral or confrontational. In the last step the share of confrontational statements made by the presenter towards every individual quest is compared with each other. The difference between the figures indicates lack of objectivity in the presenter’s performance.

The standardized qualitative analysis of the presenter’s speech performance belongs to the comprehensive set of methodical approaches developed by InnoVatio for the purpose of journalistic quality assessment, as required by Czech TV. During 2002, the project also passed through its initial assessment period in the Republic of South Africa (for the national public broadcaster SABC – South African Broadcasting Corporation), under guidance by Media Tenor Pretoria.

e-mail: petr.chleboun@centrum.cz

Slovo a slovesnost, volume 64 (2003), number 3, pp. 193-200

Previous Jiří Nekvapil, Ivan Leudar: O českých masmédiích z etnometodologické perspektivy: romská identita v dialogických sítích

Next Sabine Dönninghaus: Od Eubúlida z Milétu k teorii vědeckého jazyka v současné lingvistice