Jestliže a sestry její. Obraz jedné spojky v korpusu SYN2000

Michal Šulc

[Articles]

(pdf)

Jestliže and its sisters

Vedle sponových sloves a předložek patří také jednotlivé spojky k nejčastěji se vyskytujícím slovům českého jazyka (v korpusu SYN2000 je ale 326 187x, nebo 183 699x). Na rozdíl od slov plnovýznamových, u kterých bývá zvykem uvádět ve slovnících především kolokace (více či méně odpovídající reálnému úzu), lexikografický popis spojek a spojkových výrazů je měrou mnohem větší doprovázen příkladovým materiálem ad hoc vytvořeným lexikografem. Ti, kteří by očekávali víc, nejsou už dnes odkázáni jen na slovníky – mohou sáhnout po korpusu.

V tomto textu se pokusíme nabídnout nový pohled na jazykový materiál, tentokrát autentický, pohled zprostředkovaný korpusem SYN2000. Zde shromážděné množství jazykových dat nabízí několik možností zpracování: podrobně analyzovat celý výsek tak, že jej ručně projdeme větu za větou a podrobně analyzujeme, což by trvalo neúměrně dlouho a vydalo by na obsáhlou monografii, nebo vybrat si dle uvážení několik malých sond a analyzovat je, což by znamenalo neaspirovat na spolehlivost.

My jsme zvolili přístup ještě jiný. Maximálním způsobem jsme se při práci snažili využít těch možností, které nabízí korpusový software, především tedy statistik; takto získané podklady pak byly lingvisticky interpretovány. Výsledky – získané z celé konkordance lexému jestliže – považujeme za relevantní a spolehlivé. Doufáme, že šíře použití a výpovědní síla tohoto přístupu čtenáře překvapí.

Nejdříve ale malý historický exkurs. Ve starší češtině bychom tento výraz větného původu nalezli v podobě jest-li, že (je-li tomu tak, že…) (Machek, 1997, s. 223), a to i jinde než v prézentu (bude-li to, že Tristam tak hrdinný nalezen by byl… Gebauer 1, 1970, s. 130). V dnešní podobě jednoslovné spojky (spřežky) se se spojkou jestliže setkáváme již od 15. století (jestliže kto sluha boží jest a vóli jeho činí, tohoť uslyší – evangeliář Olomoucký z r. 1421; Bauer, 1960, s. 312).

 

1. Jestliže ve výkladových slovnících češtiny druhé poloviny 20. století

Abychom se seznámili se základní situací v českých slovnících, na jejímž pozadí chceme doporučit k výzkumu korpus a poukázat na jeho výhody, věnujme se nejprve situaci v současných slovníkových příručkách.

Dnes je spojka jestliže nejaktuálněji zachycena ve Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost (dále SSČ), jehož doplněné 2. vydání vyšlo v r. 1994. Charakterizuje ji jako spojku 1. podmínkovou (kde uvádí synonymní -li a když) a 2. srovnávací, typickou pro styl publicistický (kde uvádí synonymní kdežto a zatímco).

Celkem věrně tak kopíruje Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ) z roku 1960, na jehož základě také SSČ vznikl, původně v roce 1978. Nad rámec SSČ je v jeho větším předchůdci u prvního významu (mimochodem jako synonymní uvádí SSJČ jen -li) dodáno, že uvedená podmínková věta může stát i bez řídící věty hlavní a má pak plat[254]nost zvolání (všechny uvedené příklady však obsahují jen jestli). Druhý význam není explicitně označen jako „srovnávací“, ale praví se o něm, že „připojuje vedlejší větu, jejíž význam je v kontrastu s významem věty hlavní“ (zde je jako synonymum uvedeno jen kdežto) a nese stylovou charakteristiku knižnosti.

Na pomoc si ale můžeme vzít i jeden starší slovník, protože v druhé polovině dvacátého století vyšel ještě také Slovník jazyka českého F. Trávníčka (1952, 4. přepracované a doplněné vydání). V Trávníčkově slovníku je jestliže 1. podřadicí spojka v podmínkovém souvětí skutečném (synonymní uvádí -li), 2. vyjadřuje mírnou přípustku (jestliže to někdo řekl, není to pravda) (synonymní nabízí dejme tomu, že), 3. uvozuje větu, k níž je druhá v odporu (synonymní ale, avšak), zde však uvádí příklad, ve kterém se jestliže nevyskytuje.

 

2. Exemplifikace ve slovnících a v korpusu

Shrneme-li výše uvedenou významovou strukturaci lexému jestliže ve slovnících druhé poloviny dvacátého století, mohli bychom ji navrhnout například takto (příkladový materiál citujeme pokud možno ze SSJČ, teprve není-li to možné, používáme SSČ či slovník Trávníčkův):

(1) příkladový materiál publikovaný ve slovnících

1. spojka (podřadicí) v souvětí podmínkovém

j. máš kdy, přijď – budu ti vděčen, j. mi pomůžeš – j. přijdou velké mrazy, bude doprava velmi ztížena (SSJČ) //v tomto podrobnějším dělení by však příklady patřily spíše do 1.2.//

1.2. spojka (podřadicí) v souvětí podmínkovém (podmínka skutečná)

jestliže vody průtoku nemají, dmou se (Trávníček)

1.3. uvozuje zvolání (elipsa hlavní věty podmínkového souvětí)

příklad neuveden //slovníky dokladují jen výskyty s „jestli“//

2. spojka (podřadicí) v souvětí přípustkovém

jestliže to někdo řekl, není to pravda (Trávníček)

3. spojka (podřadicí) srovnávací

j. loni slib nesplnili, pak letos ano (SSČ) //v tomto podrobnějším dělení by však příklad patřil spíše do 3.1.//

3.1. spojka (podřadicí) srovnávací s významem kontrastu

j. o tom dříve nevěděl, teď už ví vše – j. si dal dříve vše namluvit, teď už jej nikdo neošidí – j. byl starší zavalitý, mladší byl štíhlý a vytáhlý (SSJČ)

4. spojka (podřadicí) v souvětí odporovacím

bylo-li to dříve ojedinělé, dnes je to časté (Trávníček) //příklad uveden mylně, neobsahuje „jestliže“//

Při stejné významové strukturaci lexému vypadá pohled do korpusu následovně:

(2) příkladový materiál získaný z korpusu SYN2000

1. spojka (podřadicí) v souvětí podmínkovém (podmínka neskutečná)

Jestliže by byl president dvoutřetinovou většinou senátorů odsouzen za porušení ústavy, byl by tím odstra[255]něn z úřadu. (tvar) – „Za nepravdivý údaj by mohl být stíhán pouze tehdy, jestliže by byl slyšen před soudem jako svědek,“ uvedl předseda Nejvyššího soudu Otakar Motejl. (mf970131)

1.2. spojka (podřadicí) v souvětí podmínkovém (podmínka skutečná)

„Jestliže další vyšetřování ukáže, že firma skutečně používala pirátské kopie, hrozí odpovědným pracovníkům až pětiletý trest vězení nebo pokuta 2 miliónů korun,“ řekl mjr. Milan Jelínek z pražské kriminálky. (lnd94076) – Zaplatím vám pět tisíc dolarů a nutné výdaje, jestliže ji najdete a spojíte mě s ní do dvacátého devátého června – čili ode dneška za šest dní. (host)

1.3. uvozuje zvolání vzniklá elipsou z podmínkových souvětí

příklad v korpusu SYN2000 nenalezen

2. spojka (podřadicí) v souvětí přípustkovém

Jestliže se obrací básník Sedmnáctého arkánu pak nakonec k ženám jako ke svým přirozeným spojencům, jestliže jim věnuje svou důvěru a doufá, že jsou to ony, které by mohly realizovat myšlenku svobody, není to proto, můj maskulinními spazmaty sužovaný příteli, že by se chtěl vetřít do jejich přízně, ale prostě proto, že pochopil definitivní bankrot patriarchálního systému tohoto světa. (napr) (Přestože se básník obrací k ženám, není to proto, že by se chtěl vetřít do jejich přízně.) – Jestliže naše řádky vzbudily dojem, že v numerické matematice jsou všechny úlohy vyřešeny, není to bohužel pravda. (vesm9504) (Přestože naše řádky vzbudily tento dojem, není to pravda.)

3. spojka (podřadicí) srovnávací

„Jestliže dnes je minimální mzda ve zdravotnictví dána tarifem, bude po zavedení smluvních platů dána kolektivní smlouvou,“ uvádí se ve stanovisku Ministerstva zdravotnictví. (hnh5) (Srovnání dvou skutečností, jejich vzájemný vztah je sice „odlišnost“, u posluchače/čtenáře však nevzniká dojem vyhraněné opozitnosti.) Jestliže do této chvíle se Vítězslav s Dusbabou neměli příliš v lásce, tak nyní vzniklo mezi nimi napětí jako v malých kšandách na velkém břichu. (borivoj) (Srovnání dvou skutečností, jejich vzájemný vztah bychom mohli označit za stupňovací.)

3.1. spojka (podřadicí) srovnávací s významem kontrastu/opozice

A jestliže je žena především matka, muž je otec až v poslední řadě. (kantilen)

Jestliže ten první byl jako jemný jarní deštík, tenhle byl jako bouře a hromobití. (jenny) (V obou případech posluchač/čtenář vnímá srovnávané skutečnosti jako vyhraněně opozitní.)

4. spojka (podřadicí) v souvětí odporovacím

A jestliže mu dnes kritici vytýkají některé osobní vlastnosti, není to ani nedostatek píle, ani nízká výkonnost. (pi240) (Kritici mu vytýkají některé vlastnosti, ale ne nedostatek píle.)

V případě korpusového materiálu jde o exemplifikaci nepopiratelně kvalitní a v porovnání s přehledem (1) také viditelně autentickou. Díky množství a rozmanitosti materiálu a také díky softwarovým nástrojům poskytuje korpus i mnohé další možnosti zpracování a přináší kvalitní podněty k teoretickému zamyšlení. O některých z nich hovoříme níže.

Je sice pravda, že některé z podnětů by mohly být vyvolány i jednotlivými větami, pokud by lingvista měl možnost se s nimi setkat i jinde tak snadno jako v korpusu, některá zamyšlení jsou ale navíc podmíněna velkým množstvím materiálu a možností zpracovat materiál softwarovými nástroji, jinými slovy jsou podmíněna prací s korpusovým softwarem a jsou nepopiratelným přínosem pro lingvistiku. Nejprve ale k těm prvním.

 

[256]3. Práce s výskyty v korpusu

Interpretace souvětí může být někdy poněkud vágní, protože jako podmínková můžeme analyzovat i souvětí, která lze bez velké námahy interpretovat i jinak, jak lze vidět na příkladu „Jestliže vy obviňujete mě z podvodu, pane, obviňuji já vás z nestoudné lži a …“ (host) Situaci lze vidět jednak jako stupňovací, kde jestliže uvozuje negativní tvrzení, které vyvolává jako protiakci negativní (obviňující apod.) tvrzení silnější. Jednak jako situaci odporovací. Proti napadení se mluvčí staví do odporu svým protitvrzením: vy o mně tvrdíte něco negativního, ale já tvrdím, že je to celé lež. Ovšem i interpretace podmínková je zde velmi dobře možná. Mluvčí nechtěl protivníka osočit, ale je k tomu jím samotným donucen (toto donucení bylo podmínkou k denunciačnímu výroku, který by jinak nebyl tak ostrý). My se domníváme, že sémantiku situace i opakování jednoho z nosných významů (jehož forma může být někdy v povrchové struktuře alternována synonymem) by bylo možno interpretovat i v rámci funkce srovnávací (ke které volně patří i výše už zmiňované stupňování): posluchači, když budeš uvažovat o pravdivosti protivníkových slov o mně, zvaž také to, že on sám je lhář, porovnej naši hodnověrnost. Bohatá škála možné kategorizace nenaznačuje zde vágnost významu, ale spíše českými syntaktickými příručkami zatím nezpracovávané prolínání a kombinaci kategorií vedlejších vět.

Ne vždy je tedy interpretace podmínková jediná možná a i pokud možná je, ne vždy je nejvhodnější. Někdy bychom raději mluvili o pouhé okolnosti, volné souvislosti či časovém souběhu. Nemyslete si, že vás urážím, jestliže mám za to, že jste možná určité skutečnosti před Waddellem zatajil. (smrt)

Mluvíme-li o určité „nevyhraněnosti“ některých souvětí, všimněme si několika (v hloubkové struktuře podmínkových, v povrchové struktuře spíše eliptických), ve kterých transformace hlavních vět vede k zamlžení prototypické funkce jestliže a k jeho následné vágnosti:

Jestliže Evangelium je pravé, jestliže Ježiš Kristus je Bůh, jaká pak je tu nesnáz? (cest) (pak tu není žádná nesnáz), Jestliže ve vztazích mezi muži a ženami je ze strany mužů (i některých žen) samozřejmě přijímáno, že silnější vládne a slabší se musí podřídit, proč by totéž pravidlo nemělo platit mezi národy a státy, národnostmi a rasami? (kantilen) (pak by totéž pravidlo mělo platit mezi národy a státy, národnostmi a rasami), Jestliže kouř stoupá k nebi, co ho takhle chytit, strčit do pytle a sledovat, jestli ten pytel bude taky stoupat? (matskol) (můžeme ho chytit, strčit do pytle a sledovat, jestli ten pytel bude taky stoupat)

Důvodem může být nedostatek výpovědní perspektivy (tedy situace, ve které mluvčí započne konkrétní výpověd, aniž by měl jasno, co bude jejím obsahem a jakou bude vyjádřena formou) či neschopnost některých mluvčích produkovat logicky konsistentní výpovědi, může jím být však také naopak velmi dobrá komunikační kompetence, pracující spíše s hloubkovými významy a strukturami, v povrchové rovině se projevující netypicky, pro někoho až zdánlivě defektně. Ať tak či onak, tento typ výpovědi vede k rozvolnění funkční potenciality spojky.

Kromě oslabení původní funkce můžeme v korpusu vysledovat i její možné zmnožení. Jestliže je českým mluvčím vnímána především jako spojka podmínková. U vět podmínkových se v českém jazyce prototypicky vyskytuje především čas minulý a budoucí. Podmínka neskutečná vysvětluje, co by se bylo stalo (v minulosti), kdyby (v mi[257]nulosti) nastala určitá situace, okolnost, která ovšem nenastala (jestliže by byl president odsouzen, byl by odstraněn z úřadu). Podmínka skutečná pak říká, co se stane (v budoucnosti), když (v budoucnosti) dojde k určité situaci, okolnosti (zaplatím vám pět tisíc dolarů, jestliže ji najdete). A připomeňme, že tato spojka může mít i jiné funkce. Jak ale označit takovou vedlejší větu, která je uvozena spojkou jestliže, ale do uvedeného přehledu nezapadá? Oddělení vražd to zřejmě ještě nemá v kupě, jestliže pokládali za nutné nespouštět oko z Fomose, který – podle toho, co jsem se dočetl v novinách – byl do případu namočen jen do té míry, že ovdověl; (…). (host) Odlišnost v časovém plánu (čas minulý a přítomný) není zřejmě tím nejdůležitějším diferenčním rysem tohoto souvětí. Podstatné je zde to, že za spojkou „jestliže“ zde nenásleduje podmínka k uskutečnění obsahu věty hlavní. A protože tento fakt je evidentní, posluchač či čtenář toto souvětí jistě interpretuje jinak. Připomeňme, že prototypická je komunikace prostřednictvím větších (textových) celků a že jen málokdy jsme nuceni uvažovat o významech osamocených vět či souvětí. Ovšem i v takovém případě rodilý mluvčí pracuje v prvé řadě s celkem výpovědi a hodnoty jednotlivým obsaženým prvkům přiřazuje především na jeho základě. Z tohoto úhlu pohledu se stačí zamyslet nad vzájemnými vztahy v souvětí a substituovat „jestliže“ jinou spojkou, odpovídající vzájemnému poměru mezi větami. Nabízí se např. protože a námi zkoumaná spojka by tak spadala mezi spojky příčinné. (Oddělení vražd to zřejmě ještě nemá v kupě, protože pokládali za nutné nespouštět oko z Fomose…) Navrhujeme však hovořit spíše o „související okolnosti“ nebo prostě „vysvětlení“.

Velmi dobrou interpretací by mohla být i interpretace hloubkovým verbem dicendi (nebo performativním užitím slovesa), které bylo v povrchové struktuře elidováno:

(Tvrdím, že …) Oddělení vražd to zřejmě ještě nemá v kupě, jestliže pokládali za nutné nespouštět oko z Fomose (…).

Ve výpovědích tohoto typu jde často o věc známou, evidentní, nebo i prokázanou, např. historický fakt:

Jestliže řeholní kongregace vznikly jako odpověď na mnohé historické problémy ve společnosti, není pochyb, že také my dnes jsme povoláni pomoci např. v aktuální otázce nezaměstnanosti, která je příčinou mnoha osobních, rodinných a také sociálních tragédií. (sbor) – Nakonec i feminismus ve své radikální podobě, jestliže tvrdí, že muži se přežili a jsou zbyteční, nedělá nic jiného, než že usiluje o návrat k přirozenému stavu. (kantilen) – Vše ostatní se takzvaně vyvrbilo předpokladem argumentace a contrario – tedy že pokud někoho kritizuji, sama nesmím mít kritizované vady: a jestliže tvrdím, že muž není dokonalý, já sama nutně musím být dokonalá. (kantilen)

Doloženy jsou však i opačné směry toku informace, kdy jestliže může jako součást fixované širší fráze uvádět základní informaci, která je následně hlavní větou a větami následujícími vysvětlena či doplněna. Kromě příčinného proto, že a protože si u širší fráze všimněme také postpozice hlavní věty a opakování slovesa (odmítá, resp. stěžuje), které však v jiných příkladech může být alternováno textovým synonymem.

Jestliže Faulkner odmítá yankejské, tedy importované řešení rasové otázky, odmítá je proto, že to je urážka inteligence jeho krajanů. (ing) – „Jestliže si ministerstvo stěžuje, že testy neodpovídají jeho představám, stěžuje si na sebe, protože nebylo schopno standardy vydat,“ reagoval ředitel nadace Scio Ondřej Šteffl. (ln99141)

[258]Takové případy, viditelně knižního charakteru, bychom mohli označit za falešnou hypotaxi a celkově je připsat snaze o stylistickou výraznost.

Jako příklad zvláštní diskrepance mezi prototypickou funkcí spojky a sémantikou použitých sloves můžeme uvést souvětí Museli ho propustit, jestliže ho nechtěli držet jako rukojmí, a to nechtěli. (ekl) Sémantika sloves chtít a muset je tu v nesouladu s podmínkovou funkcí spojky a s rámcem celé situace, který se v tomto případě opírá o právní povědomí. Jen stěží si dokážeme představit situaci, ve které by individuální vůle (chtít) či konkrétněji např. záliba v obviněném vedly k nutnosti (muset) ho propustit. Přestože formálně jde o souvětí podmínkové, situace je v hloubkové struktuře spíše příčinná.

 

4. Interpretace nad rámec slovníkové strukturace

4.1. Důsledkový poměr mezi větami

Spojka jestliže může uvozovat také důsledek, je-li součástí některé z fixovaných širších frází, ve kterých je jí tato funkce prototypicky přisouzena:

Jestliže jejich význam dodnes uniká pozornosti, není to jenom proto, že jazyk, kterým psali, je ve světě málo znám. (chalupec)

 

4.2. Podmět

Jak vyplývá z textu odstavce 3, spojka jestliže může ustoupit z funkce podmínkové a v tomto oslabeném postavení pak uvozovat jen „určitou související informaci“. Často jde o explicitní (plné) uvedení subjektu, jehož funkci klasická syntax primárně přisoudila zástupnému zájmenu „to“:

Možná mi to nebudete věřit, ale většina účastníků se zprvu propadne na počáteční úroveň, tj. při prvních cvičeních pro pokročilé zopakují (zase) jen 20–30 % materiálu. Jestliže se vám tedy vede podobně – i to je normální! (uspech) (že se vám povede podobně, je normální). A jestliže jsme se dostali na takovou úroveň, že ze sto tisíc žen nám v souvislosti s porodem, potratem a šestinedělím umírá ročně kolem pěti v celé ČR, to je fantastické. (ln98218) (že jsme se dostali na takovou úroveň, je fantastické)

Podobnou formu jako v odstavci o poměru důsledkovém má i následující souvětí, ve kterém jestliže uvozuje vlastně podmětnou část souvětí podřadného s následující větou účelovou:

Jestliže si vždy vydával knihy sám a sám je rozesílal, bylo to proto, aby co nejtěsněji kolem sebe shromažďoval své čtenáře, i když mu to přidělávalo spoustu práce a zavádělo do značných nesnází peněžních. (chalupec)

 

5. Práce se softwarovými nástroji

V době korpusů může lingvista obohacovat své myšlenky i takovými podněty, které byly dříve nemyslitelné. Souvisejí s množstvím elektronicky uloženého jazykového materiálu, se softwarovými nástroji na jeho zpracování a (ovšem také) se schopností lingvisty tyto softwarové nástroje zvládnout a beze zbytku využít. Z mnoha podmínkových spojek (pokud = 69 042 výskytů, pakli = 33, pakliže = 328, jestli = 21 157, -li = 52 969, když = 193 080, kdybych = 5 693, kdybys = 988, kdyby = 29 948, kdybychom = 3 235, kdybyste = 1 874 a ovšem také kdybysem = 8, kdybysme = 95, dyž = 664, dyš = 9, estli = 1, esli = 55) se tedy do korpusu podívejme podrobněji na jestliže (13 722 výskytů).

 

[259]5.1. Iniciační pozice v souvětí

Jistě jste si v našich příkladových větách již všimli, že u vedlejších vět podmínkových je pozice spojky jestliže jak na začátku, tak uprostřed věty, zatímco v příkladových větách doprovázejících ostatní funkce spojky se v našich příkladech vyskytuje jen v pozici na začátku souvětí. Nechceme sice tvrdit, že protipříklady se v jazyce nemohou vyskytnout, je však dobré si této tendence všimnout. Její pomocí by se dal vysvětlit rozdíl frekvence na začátku (8739) a uprostřed věty (4978). V korpusu SYN2000 je celkem 13 722 výskytů lexému jestliže, zmíněných 8739 + 4978; dalších 5 výskytů bylo v nadpisech psaných verzálkami.

 

5.2. Kolokace lexému jestliže se sebou samým (či synonymem)

Spojka jestliže sice prototypicky nevytváří dvojité opakované spojky typu jednak – jednak, kde každý z výskytů stojí na začátku jiné klauze, její opakování (či opakování synonyma) ale rozhodně není vyloučeno. Tento typ zmnoženého výskytu uvnitř jednoho souvětí však není u spojky jestliže častý, porovnáme-li jej např. se spojkou jestli: jestliže – jestliže 291 versus jestli – jestli 823.

Protože jestli je výrazně hovorovější, uživatelé při jejím použití nepociťují stylizační potřebu obměnit druhý člen. Jestli je tedy ve srovnání s jestliže naopak méně často následována v párovém užití výrazem synonymním (jestli – jestliže = 11 versus jestliže – jestli = 35; jestli – pokud = 79 versus jestliže – pokud = 129; jestli – nebo když = 4 versus jestliže – nebo když = 15).

Na okraj tohoto oddílu si všimněme několika zajímavých výskytů. Jestliže se může v souvětí vyskytnout mnohokrát:

Tomáš vřískal na celou ulici, jestliže jsem ho například nenechala nastoupit do auta na téže straně, jestliže jsem ho oblékala nebo svlékala jiným způsobem, jestliže se změnilo místo určité věci v koupelně, jestliže jsem jela jinou cestou, jestliže jsem nekoupila „zelenou“ kávu v obchodě X a baterie v obchodě Y nebo když byl porušen nějaký jiný rituál. (autismus)

Může být doprovázeno některými ustrnulými frázemi (např. „to znamená“), vesměs vysvětlujícími:

„Tankový prapor je v úplné bojové pohotovosti, jestliže všechna vozidla i jejich osádky jsou v úplné bojové pohotovosti, to znamená, jestliže všechny osádky jsou úplné a zdravé, jestliže v každém tanku je předepsaná zásoba střeliva, pohonných látek, mazadel a proviantu, jestliže zbraně jsou řádně zrektifikovány a oše-“ „A co boty?“ zaječel major. (prapor) (Frekvence „to znamená“ je 6792, v kolokaci s jestliže 5.) Jestliže ano, tedy jinak řečeno, jestliže v sobě máte to, čemu vy říkáte čest a svědomí, co však my správněji nazýváme zdravý úsudek, potom splníte náš požadavek, a tím se věc vyřeší. (2dil2) (Frekvence „jinak řečeno“ je 529, v kolokaci s jestliže 2.) Jestliže zjistíš, že už nejsi pupek světa a ten druhý diamant, který se musí obrousit, tím myslím, když toho druhého i sebe sama dokážeš akceptovat takového, jaký je, pak máš šanci manželství udržet. (5) (Frekvence „tím myslím/myslíme“ je 93.)

Synonymní vyjádření může být použito k stupňování:

Na druhé straně, jestliže nevynikne žádný lék, který by jasně pokrýval příznaky záchvatu, ale jsou zde jasné indikace pro předpis léku pro základní symptomy, zvláště když astmatické záchvaty nejsou ani časté, ani těžké, dáme přednost tomuto léku. (homeop96) (Frekvence „zvláště když“ je 743.)

 

[260]5.3. Kolokace s některými spojkami

Kolokace spojek uvádějících jedinou klauzi jsme zkoumali nejen v čisté apozici, ale také v případech, kdy bylo mezi spojky vsunuto jedno (1) nebo více ((2) a (3)) slov.

 

TABULKA 1

jestliže však	255	>	jestli však	42
jestliže (1) však	148	>	jestli (1) však	23
jestliže (2) však	12	>	jestli (2) však	5
jestliže (3) však	1		jestli (3) však	1
jestliže ale	64	>	jestli ale	45
jestliže (1) ale	40	>	jestli (1) ale	35
jestliže (2) ale	1		jestli (2) ale	11
jestliže (3) ale	3	>	jestli (3) ale	1 (resp. 2)

 

TABULKA 2

že jestliže	173	<	že jestli	319
že (1) jestliže	0	<	že (1) jestli	3
že (2) jestliže	0		že (2) jestli	0
ale jestliže	146	<	ale jestli	416
ale (1) jestliže	0		ale (1) jestli	0
avšak jestliže	5	>	avšak jestli	1
avšak (1) jestliže	0		avšak (1) jestli	0

 

Pokud jde o spojení s další spojkou, je poměr obou lexémů proměnlivý. Všimněme si, že v tab. č. 1 (jestliže/jestli je na prvním místě kolokace) převažují výskyty vícečlenných spojek s prvkem jestliže, zatímco v tab. č. 2 (jestliže/jestli je na druhém místě kolokace) převažují výskyty s prvkem jestli. Lze tedy vyvodit závěr, že spojka jestliže ZA SEBE snadněji než jestli přijme druhou spojku – však, ale (do pozice 1. a 2. vpravo od jestliže, v pozici 3. vpravo je situace proměnlivá, 12:5 proti 1:11). Naopak spojka jestli snadněji nežli jestliže přijme další spojku – že, ale, avšak – PŘED SEBE (jistě na 1. pozici vlevo, množství vzdálenějších výskytů je nedostatečné).

Interpretace tohoto stavu je nesnadná a nejednoznačná. Případy, kdy je jestliže častěji (než jestli) schopné připustit za sebe další spojku, můžeme např. interpretovat pro celou tabulku, a to tak, že důvodem je snad vyšší formálnost a tím vyšší intelektuálnost. Tato okolnost dovoluje zpracovat i jevy složitější a komplexnější – jako je např. hromadění spojek. Domníváme se však, že na místě je spíše interpretovat obě tabulky zvlášť.

V tab. č. 1 kolokují spolu dvě spojky vysoce formální (horní část) výrazně častěji nežli tam, kde kolokuje spojka formální se spojkou neutrální/obecně českou (v dolní části tabulky; rozdíly v množstvích výskytů jsou nesignifikantní).

Tab. č. 2 lze sice interpretovat jako celek, pokusme se však také zde o hlubší pohled a upozorněme na komplementární doplňování. Ale jestli (416) je zastoupenější nežli ale jestliže (146), zatímco jestli ale (45) je méně zastoupené nežli jestliže ale (65).

Velmi zajímavé je v této souvislosti srovnání obou tabulek, ze kterého můžeme vidět, že některé kolokující spojky se prototypicky staví za jestliže/jestli (jestliže však 255, jestli však 42 versus avšak jestliže 5, avšak jestli 1 – postpozice zde 51x, resp. 42x častěji), jiné prototypicky před tyto spojky (ale jestliže 146, ale jestli 416 versus [261]jestliže ale 64, jestli ale 45 – antepozice zde 2,3x, resp. 9,2x častěji). Tendence je tu nepopiratelná a jistě by bylo dobré podchytit ji u celé třídy spojek, popsat a pokusit se o interpretaci.

Všimněme si distribuce zkoumaných spojkových spojení z hlediska začátku souvětí versus středu souvětí. U ale jestliže, ale jestli jde o počty téměř shodné: Ale jestliže (76), ale jestliže (70) a Ale jestli (200), ale jestli (216), zatímco v případech, ve kterých je jestliže/jestli na pozici první, výskyt uvnitř souvětí téměř nenacházíme: Jestliže ale (63) versus jestliže ale (1) a Jestli ale (37) versus jestli ale (8).

Také zde můžeme při interpretaci rozdílů vycházet ze stylové jednoty. Stojí-li na prvním místě neutrální či neformální ale, je téměř třikrát častěji následováno stejně neutrálním či neformálním jestli. Jinými slovy: v jakém tónu jsi začal, tak také pokračuj… Rozhodujícím faktorem tu může být stylová homogenita. (A jen jako spekulaci předkládáme v této souvislosti také hypotézu, že pro českého mluvčího je snadnější/přirozenější změnit stylovou vrstvu z roviny formální do následující roviny neformální nežli naopak.)

Stojí-li na prvním místě vysoce formální avšak, bude mít spojení se stejně formálním jestliže opět větší frekvenci nežli spojení s neformálním jestli.

Kromě úvah o spojce jestliže však může tabulka vyvolat také úvahy o variabilitě distance dvou spojek obecně a o hranicích této distance. Odbočme tedy na chvíli k vícečlenným spojkám (jejich výběr jsem provedl náhodně).

 

TABULKA 3 

počet vložených slov	0	1	2	3	počet vložených slov	0	1	2	3
i když	28700	5	0	0	když i	302	242	328	436
i kdybych	345	0	0	0	kdybych i	4	11	9	10
i kdybys	68	0	0	0	kdybys i	0	4	2	0
i kdyby	2 832	0	0	0	kdyby i	61	57	75	80
i kdybychom	240	0	0	0	kdybychom i	6	10	5	10
i kdybyste	94	0	0	0	kdybyste i	4	2	6	2
a proto	10838	2484	1852	718	proto a	38	374	769	1035
a přece	2081	321	413	275	přece a	8	208	467	478
a tedy	3345	2410	1440	595	tedy a	83	1081	1440	1487
a tak	28135	10293	6227	3743	tak a	396	5057	3451	3668

 

Tabulka sice především upozorňuje na škálu sahající od pevně fixovaného spojení (reprezentovaného někdy dokonce i spřežkově: ikdyž = 367, ikdyby = 48) až po spojení víceméně volné, vyvolává však řadu velmi zajímavých otázek.

Která spojka obsazuje důležitější místo? (A které to vlastně je, to první, nebo to druhé?) Dostává se na důležitější místo spojka frekventovanější? Dostává se tam spojka, která je významově výraznější, vyhraněnější? Nebo spojka, která odpovídá více záměru mluvčího (a podle něj je významově závažnější)? Nebo se do druhé pozice dostávají především slova jednoslabičná a obecně kratší, jak to odpovídá českému pravidlu hromadění příklonek na druhém místě ve větě? Jak velká může být distance, pokud budeme zkoumat jen takové výskyty dvou spojek, které můžeme považovat za „distanční“ výskyt dvou členů spojky dvojčlenné? Do jaké míry je výskyt dvojčlenných spojek a nezávisle na tom také velikost jejich možné distance závislá na funkčním stylu?

[262]Nechci na tomto místě vyslovovat hypotézu a přinášet podpůrné důkazy pro některý z výše naznačených směrů uvažování, rád bych tu ale ukázal, že situace je u vícečlenných spojek proměnlivá, a to od pevného spojení (i když, i kdyby) až po spojení velmi volné (a proto, a tak). Bližší průzkum těchto jevů uvnitř funkčních stylů jistě v budoucnu prokáže dnes jen tušené rozdíly v distribuci.

Přestože zdaleka ne všechny v tabulce uváděné výskyty odkazují k „dvojčlenné spojce“, tedy jinak řečeno, přestože mnoho z těchto výskytů zastupuje dvě „jednotlivé spojky“ – a s rostoucím rozestupem množství těchto případů přirozeně roste, je tento jev relativně častý a rozhodně by zasluhoval větší pozornost, než mu byla doposud věnována. Možnost interpretovat výskyty dvou spojek jako distanční výskyt členů dvojčlenné spojky můžeme nejen u případů na vzdálenost 4 pozic/slov (respektive 3 vložených pozic/slov), na kterou se omezila naše tabulka, ale také na vzdálenosti větší.

Na 4. pozici (tři vložené prvky):

A ty trenýrky možná proto tak rychle uschly, že byly luftovací. (borivoj) – Ovšem, je to už dospělá dívka, a musí se jí proto dát příležitost, aby dokázala, že má kladný poměr k našemu budovatelskému úsilí, ne jako její otec. (mirak)

Na 5. pozici (4 vložené prvky):

Z hlediska kádrového to znamenalo, že protože byl Lojzův otec jednou z rozhodnutí strany shledán vinným, byla jeho faktická nevinnost vlastně podraz vůči straně a synovi takového člověka není proto možné svěřit nadzvukovou stíhačku. (ing) – A jako krajně nemístné mi proto zní v česko-německém kontextu nynější mistrování Zemana zrovna z úst Dienstbierových. (rp980805) – Na tomto základě by tito lidé získali práci na souši, ale zároveň se tak zcela neodtrhli od svých starých domovů a jejich rodinná pouta by proto nemusela být narušena. (tien)

Na 6. pozici (5 vložených prvků):

Pán, který nám tentokrát zprostředkovával styk, utrpěl krátce po předání negativu těžkou nehodu a spojení s panem Leipzigem bylo proto přerušeno. (smilide) – Jake nepatřil do jejího jun-hjunu a jakékoliv bližší kontakty s ním proto pro ni byly zakázané. (tien) – Kdo se jí protiví, poškozuje si játra, a v létě u něj může proto dojít k chorobným změnám chladné povahy, neboť si nevytvořil dostatečné podmínky pro nárůst energie léta. (clavis97) – Správný občan nebo domovník zůstával rád doma, ve své čtvrti; uvnitř velké Paříže si vytvořil svou malou Paříž, a každý z těchto okresů si proto ještě nesl svůj zřetelný, dokonce provinční charakter. (zweig) – A za několik dalších týdnů se proto nový král Liholiho nechal pohnout oběma Kamehamehovými nejdůležitějšími vdovami a – před očima svých nevěřících krajanů – se svou matkou a se svou tetou v Kailue veřejně pojedl. (havaj)

Na 7. pozici (6 vložených prvků):

V dětstsví byl tlouštík a ve škole i doma se mu proto posmívali. (tien) – Protože např. zdravotní výchova je preventivní strategií, její sdělení jsou instruktivní a jednoduchá a inzerující technika může být proto velice efektivní. (socpol10) – Od guvernéra přišel vzkaz, že setnina si má vyzvednout zbraně, a na louce za Slavíkovou hospodou se proto den nato leskly vycíděné bajonety a ježily se nad čtyřstupy Lincolnových slovanských střelců, pochodujících před zraky paní a dívek svižněji než obvykle. (lnnp9131)

Na 8. pozici (7 vložených prvků):

Začínal jsem být pomalu už tuze velký pro světnici páně Wopsleovy pratety a moje učení pod vedením té zpozdilé babky proto skončilo. (dicken3) – Gianakosovo umění patří do království oné poněkud afektovaně se usmívající zdánlivé nevinnosti, v němž přebývají umělci jako Haring a Otterness, a jakákoliv sexualita v jeho obrazových prostředcích je proto elegantně zneutralizována. (artodays)

[263]Korpus SYN2000 neobsahuje větněčlenské tagování, takže zabývat se podobným způsobem také počtem vložených větných členů není v současnosti možné.

 

5.4. Kolokace s některými příslovci

 

TABULKA 4 

jestliže…, pak	1756	>	jestli…, pak	513
jestliže…, tak	527	<	jestli…, tak	1657
jestliže…, tedy	80	>	jestli…, tedy	50

 

Podobně jako jsme zkoumali spojku jestliže v dvojitém (tedy opakovaném) výskytu typu jednak – jednak, kde každý z výskytů stojí na začátku nové klauze, podívejme se nyní podrobněji na takové společné výskyty této spojky s některými příslovci, ve kterých jde – opět díky pozici na začátku klauzí – o různé syntaktické pozice.

Podobně jako tomu bylo v oddíle 5.3. se spojkou avšak, i tady vidíme, že formální tedy vstupuje do spojení se zkoumaným jestliže výrazně méně často nežli příslovce neutrální až hovorová (pak, tak). Vysvětlit si to lze tak, že jazyk se brání – v posledním desetiletí viditelně – nadměrné formálnosti, a pokud lze místo výrazů knižních použít výrazy neutrální, dostávají přednost.

Pro tvůrce slovníků je velmi významný vztah mezi skupinami na prvních dvou místech tab. č. 4. Tendence užívat pak s jestliže a tak s jestli je evidentní a mohla by se v novém slovníku objevit ve velmi názorné, ale přitom realitu nezkreslující ani nezjednodušující formě, jejímž průkopníkem v slovníkové literatuře se stal Longman Dictionary of Contemporary English,

 

či v některé její snadno odvoditelné variantě.

[264]

 

5.5. Kolokace s částicemi

Zajímavou možností kombinace je spojení podmínky s rozkazem či výzvou.

 

TABULKA 5 

jestliže…, nechť	6		jestli…, nechť	8
nechť…, jestliže	1		nechť…, jestli	2
jestliže…, tak ať	8		jestli…, tak ať	24
tak ať…, jestliže	0		tak ať…, jestli	1
jestliže…, ať	66		jestli…, ať	87
ať…, jestliže	9		ať…, jestli	80

 

Z doložených frekvencí vyplývá, že kombinace není nijak častá a že provádět statistické výzkumy rozkazu či výzvy na tomto materiálu by tedy bylo problematické.

 

5.6. Otázka

Můžeme se ale pro srovnání podívat na otázku. Jestliže se vyskytuje v otázkách, resp. ve větách a souvětích končících otazníkem 686x, jestli 1099x. Statistiky nás zde mohou upozornit na nejčastěji kolokující slova vlevo, kde se u jestliže a jestli překvapivě odhalí jen velmi nízká shoda lexikonu nejbližšího kontextu.

U jestliže v otázce nalezneme jako frekvenčně nejčastější levé kolokace (v rozsahu –2 pozice, klíčové slovo) následující substantiva a verba: člověk (8), stanout (7), být (6), otázka (5), stát (5), bůh (3), smysl (3). Pokud nás bude zajímat nejvyšší hodnota vzájemné informace (statisticky zjištěného a číselně vyjádřeného stupně vzájemné spojenosti do souvýskytu), pak dostaneme následující substantiva a verba: spasit (9,065), počít (7,828), umírat (6,854), humor (6,656), stanout (6,65), respektovat (6,259), nápad (5,865).

Naproti tomu u jestli v otázce nalezneme jako frekvenčně nejčastější levé kolokace (v rozsahu –2 pozice, klíčové slovo) následující substantiva a verba: vědět (67), zeptat se (23), ptát se (15), říci (14), otázka (13), zjistit (12), myslit (10). Z hlediska nejvyšší hodnoty vzájemné informace dostaneme následující: mrknout (8,476), farmář (8,073), zeptat se (7,632), ptát se (7,22), los (6,871), posoudit (6,616), napadat (6,505), náhodou (6,414).

Z hlediska frekvence je tu společná jen otázka, z hlediska vzájemné informace shoda nenastala ani jednou. Situaci lze interpretovat jako důsledek distribuce v závislosti na funkčních stylech (mluvenost jestli zdá se tu být postavena do opozice proti převáž[265]ně psanému modu u jestliže), konečný soud však ponechme komparativním studiím zmíněných funkčních stylů.

Podívejme se ale do všech kontextů spojky jestliže podrobněji.

 

5.7. Kolokace se slovesy

Velmi zajímavou možnost pohledu na jazyk má dnešní korpusová lingvistika díky statistickému zpracování velkých souborů, které počítač provede za několik málo sekund.

Můžeme tedy například zkoumat, která slova se nejčastěji vyskytují v nejbližším okolí těch výskytů lexému jestliže, které leží uvnitř souvětí. Obraz výskytu např. sloves bude pak následující:

 

1. pozice vlevo od spojky	znamenat (2), volat (2), dosáhnout (1), hrozit (1), říci (1)
2. pozice vlevo	být (29), nastat (16), platit (15), říci (13), stát (12), stanout (12), dělat (11)
3. pozice vlevo	být (259), moci (48), mít (38), říci (18), muset (11), vznikat (9), stát (9), existovat (8), znamenat (7)
4. pozice vlevo	být (272), moci (65), mít (35), muset (23), považovat (11), stát (9), chtít (9), platit (8), hrozit (7), pohrozit (5), říkat (5)
5. pozice vlevo	být (278), moci (64), mít (53), muset (19), považovat (13), stát (9), platit (8), říci (8), chtít (7), udávat (6)
levý kontext souborně (5.–1. pozice)	být (838), moci (183), mít (128), muset (54), říci (51), stát (39), platit (38), považovat (28), nastat (25), vznikat (22), chtít (21)

 

U této tabulky je třeba upozornit na dvě skutečnosti. Za prvé počítačový software pracuje s čárkou ve větě jako s jednou „pozicí“. Slovesa, která zde máme v prvním řádku, tedy bezprostředně předcházela jestliže (před jestliže nebyla čárka). Za druhé software nemůže pracovat s významem, pracuje jen s formou. Proto je třeba si uvědomit, že zpracovává-li počítač frekvence lemmat, tedy vlastně všech tvarů z flektivního paradigmatu, a používá-li při tom reprezentativní tvar, zastupující celé paradigma (někdy citovaný jako základní tvar, v korpusové lingvistice označovaný za „lemma“), pak musíme dát pozor na „homonymnost lemmat“. Stát je totiž jednak lemma substantivní (stát, 2. p. státu), jednak verbální (stát, já stojím). Tyto okolnosti je při vyhodnocování materiálu třeba mít na mysli.

Pokud bychom chtěli výsledky statistického zpracování nějak interpretovat, mohli bychom říci, že spojku jestliže používáme nejčastěji tehdy, chceme-li říci, že něco platí – stává se – nastává – vzniká jen v určité situaci (tedy jestliže …). (Tyto kolokáty by také bylo výhodné použít pro slovníkovou exemplifikaci.)

Pravý kontext budeme zkoumat na celém souboru, tedy jak u výskytů na začátku, tak uprostřed souvětí. Obraz sloves bude následující:

  

1. pozice vpravo od spojky	být (2110), mít (309), chtít (187), dojít (61), existovat (33), moci (32), přijmout (21), vědět (20), zjistit (16), dokázat (16), použít (15), začít (15), znát (14), přijít (14), dát (14), vzniknout (13)
2. pozice vpravo	být (462), mít (171), chtít (102), moci (54), stát (33), přijmout (28), rozhodnout (27), dát (26), podařit se (23), vědět (23), učinit (23), existovat (23), dokázat (23), zjistit (21), splnit (20), dostat (19)
[266]3. pozice vpravo	být (798), mít (125), chtít (58), moci (48), podařit se (43), rozhodnout (41), stát (30), dokázat (24), stanout (22), dostat (19), dojít (17), dosáhnout (17), dát (17), vědět (16)
4. pozice vpravo	být (375), mít (77), moci (48), chtít (45), dostat (31), podařit se (30), stát (25), muset (24), rozhodnout (23), jít (17), dokázat (16), začít (16), dojít (14), odmítnout (14)
5. pozice vpravo	být (443), mít (85), moci (71), muset (37), stát (27), chtít (21), podařit se (19), dostat (18), dát (13)
pravý kontext souborně (1.-5. pozice)	být (3778), mít (767), chtít (413), moci (253), stát (142), dojít (117), podařit se (115), rozhodnout (106), muset (101), dostat (97), existovat (90), dokázat (87), dát (83), vědět (75)

 

Z materiálu můžeme vysoudit, že nejčastěji něco platí – stává se – nastává – vzniká tehdy, když něco jiného již existuje nebo když se něco podaří – stane, když k něčemu dojde. Dále pak často tehdy, když se k něčemu rozhodneme, když něco dokážeme.

 

5.8. Koligace – souvýskyt s gramatickou kategorií či syntaktickým jevem

Jazykový výzkum pomocí korpusu se nemusí omezovat jen na rovinu lexikální, jak jsme to udělali my např. v oddíle 5.7. Anotované korpusy umožňují také výzkumy těch gramatických kategorií, jejichž značky (tagy) byly anotací ke korpusu připojeny. Přestože se úspěšnost automatického značkování stochastickými metodami pohybuje mezi 90 a 95 %, výsledky, které byly na takto anotovaných datech získány, lze považovat za relevantní.

Výraznou koligaci se nám ve spojení s jestliže najít nepodařilo, výsledky ale naznačují některé zajímavé skutečnosti. Přestože je jestliže spojkou podmínkového souvětí, podmiňovací způsob pomocného slovesa být (ve spojení s touto spojkou prototypický pro podmínku neskutečnou) následuje za jestliže zřídka. Tagů podmiňovacího tvaru pomocného slovesa být jsme v kontextovém rozpětí 1. až 3. pozice vpravo nalezli pouze 237.

Statistické vyhodnocení morfosyntaktického značkování pravé části kontextu od klíčového slova až do 3. pozice vpravo ukázalo, že vůbec nejčastěji koligující tagy sloves se týkají plnovýznamového slovesa ve tvaru prézenta nebo futura – ve výše zmíněném kontextu lze tyto morfologické kategorie nalézt v 7337 výskytech.

 

6. Závěr

Abychom upozornili na nedávno zveřejněný korpus – materiálovou základnu mimořádného rozsahu, ze které lze příkladový materiál získat rychle, jednoduše a v nebývalém množství a se kterou lze lingvistickými softwarovými nástroji pracovat i jinak velmi podnětným způsobem – předkládáme relativně podrobné porovnání mezi zpracováním lexému jestliže v české slovníkové literatuře druhé poloviny 20. století (rozuměj ve výkladových slovnících češtiny tohoto období) a obrazem tohoto lexému, jak se nám jeví při pohledu do korpusu SYN2000.

Nechceme tvrdit, že zde uvedený popis je vyčerpávající a že zde uvedené interpretace jsou jediné možné. Jen doufáme, že tímto způsobem se nám podařilo zdůraznit některé výhody a výjimečné přednosti práce s korpusem.

 

[267]LITERATURA

 

BAUER, J.: Vývoj českého souvětí. Nakladatelství ČSAV, Praha 1960.

GEBAUER, J.: Slovník staročeský. Díl I (A–J). Academia, Praha 1970.

MACHEK, V.: Etymologický slovník jazyka českého. Nakladatelství Lidové noviny, Praha 1997.

Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Academia, Praha 1994.

Slovník spisovného jazyka českého. Academia, Praha 1960.

TRÁVNÍČEK, F.: Slovník jazyka českého. Slovanské nakladatelství, Praha 1952.

 

PRAMENY

 

2dil2	Dostojevskij, F. M.: Idiot. Ikar, Praha 1995.
5	Jächel, K.: I tohle je manželství … Knižní klub, Praha 1997.
artodays	Lucie-Smith, E.: Artoday: současné světové umění. Slovart, Praha 1996.
autismus	Peeters, T.: Autismus. Scientia, Praha 1998.
borivoj	Mlčoušek, J.: Hajný Vítězslav a fořt Bořivoj. Myslivost, Praha 1994.
cest	Šafařík, J.: Cestou k poslednímu. Atlantis, Brno 1992.
clavis 97	Clavis 1997. http://www.vrana.cz/clavis, 1997
dicken3	Dickens, Ch.: Nadějné vyhlídky. Ikar, Praha 1997.
ekl	Kovtun, J.: Pražská ekloga. Atlantis, Brno 1992.
havaj	Stingl, M.: Očarovaná Havaj. Svoboda, Praha 1981.
hnh5	Hospodářské noviny, 1995.
homeop96	Homeopatie 1996. http://www.enc.cz/alternativa/casop.htm, 1996
host	Stout, R. T.: Večerní host. Knižní klub, Praha 1996.
chalupec	Chalupecký, J.: Expresionisté. Torst, Praha 1992.
ing	Škvorecký, J.: Příběh inženýra lidských duší II. Atlantis, Brno 1992.
jenny	Woods, S.: Jenny, jsi krásná. Harlequin, Praha 1993.
kantilen	Biedermannová, C.: Lítostivá kantiléna. Ivo Železný, Praha 1995.
ln98218	Lidové noviny č. 218, 1998.
ln99141	Lidové noviny č. 141, 1999.
lnd94076	Lidové noviny – Deník č. 76, 1994.
lnnp9131	Lidové noviny – Nedělní příloha č. 31, 1991.
matskol	Fulghum, R.: Všechno, co opravdu potřebuji znát, jsem se naučil v mateřské školce. Knižní klub, Praha 1996.
mf970131	Mladá fronta Dnes. 31. 1. 1997.
mirak	Škvorecký, J.: Mirákl. Atlantis, Brno 1991.
napr	Nápravník, M.: Na břehu. Atlantis, Brno 1992.
pi240	Ravik, S.: Zahradní slavnost pro patnáct miliónů aneb Jak vyhovět Murphyho zákonům. Pražská imaginace, Praha 1993.
prapor	Škvorecký, J.: Tankový prapor. Galaxie, Praha 1990.
rp980805	Rudé právo. 5. 8. 1998.
sbor	Setkání Konferencí vyšších představených ženských řeholí střední a východní Evropy. Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 1997.
smilide	Le Carré, J.: Smileyho lidé. Svoboda, Praha 1994.
smrt	Stout, R. T.: Náhlá smrt. Knižní klub, Praha 1996.
socpol10	Duben, R.: Teorie a praxe sociální politiky. VŠE, Praha 1999.
tien	Lustbader, E. v.: Ťien. Knižní klub, Praha 1996.
tvar	Tvar 1995.
uspech	Birkenbihlová, V. F.: Trénujme úspěch. Ivo Železný, Praha 1996.
vesm9504	Vesmír č. 4, 1995.
zweig	Zweig, S.: Svět včerejška. Torst, Praha 1994.

 

[268]R É S U M É

Jestliže and its sisters

In the article a comparison is made between the lexicographical description of „jestliže“ – as presented in Czech dictionaries of the second half of the 20th century – and a linguistic description of „jestliže“ that we can compile ourself on the basis of the 100-milion Czech National Corpus SYN2000. The focus is on collocations and on their linguistic interpretations.

Ústav Českého národního korpusu FF UK
nám. Jana Palacha 2, 116 38 Praha 1

Slovo a slovesnost, volume 64 (2003), number 4, pp. 253-268

Previous Šárka Lešnerová, Karel Oliva: Česká vztažná souvětí s nestandardní strukturou

Next Miroslav Červenka: Tři poznámky k Dobrovského Prozodiím