Několik drobných komenian

Dmytro Čyževśkyj

[Articles]

(pdf)

-

[1]Bohaté tisky a rukopisy Komenského, jež se nalézají v knihovnách všech zemí evropských, zčásti ještě ani neobjeveny, svědčí nejlépe o veliké popularitě Komenského jako spisovatele nejen pedagogického, nýbrž i teologického a politického. Dostatečnou představu o tom dává Zíbrtova bibliografie (Bibliografie české historie, d. V.), v níž Komenského publikace zabírají přes 13.000 čísel, třebaže nepocházejí všechny tam zaznamenané tisky od Komenského samého a mnoho spisů je tam uvedeno dvakrát i vícekrát. Dobře by se uplatnilo sestaviti podle Zíbrta statický přehled o rozšíření spisů Komenského v různých řečech. A přece je seznam Zíbrtův neúplný: takřka každoročně jsou nalézány nové a nové tisky a rukopisy Komenského.

Chci zde jen upozorniti na několik svých vlastních nálezů z oboru komenian.

1. „Truchlivý“, krásný utěšující dialog Komenského, napsaný patrně r. 1623 a tištěný r. 1624 (jen dva první díly), vyšel již r. 1626 v německém překladě v Bratislavě a měl zřejmě takový úspěch, že už po dvou letech, r. 1628, se objevil patisk; tento patisk udává jako místo tisku „Presburg“, ale není jisté, že tam skutečně byl tištěn: měl být co nejvíce podoben původnímu tisku německého překladu, mohl proto titulní list prostě přetiskovat. Podle některých, dosti jistých náznaků bylo tištěno německé vydání tohoto spisu také r. 1628 v Lipsku (Leipzig), ale nikdo dosud toto lipské vydání neviděl (srov. Souček v Časopise Mat. morav. 36, 1912, 111). Hledal jsem toto lipské vydání, ale našel jsem ještě jiné dosud neznámé německé vydání obou prvních dílů „Truchlivého“ z r. 1629; toto vydání je nadepsáno: Trawern | vber Trawren/| vnd | Trost vber Trost/| Sehr dienlich auff al|le Zeiten / Sonderlich bey | jetziger Noth der gantzen | Christenheit/| Durch einen Liebha|ber Göttliches Trosts | verdeutscht … Gedruckt zu Bresburg (sic!) / M. DC. XXIX (262 str.). Exemplář tohoto tisku je v Hlavní knihovně (Hauptbibliothek) sirotčince v Halle, druhý exemplář byl prodán před 30 lety jako duplikát. Hallský exemplář pochází z majetku Heinricha Mildeho, který jej snad dostal od některého svého přítele Čecha nebo Slováka.[2] Milde pokládal tento spis za Drabíkův a poznamenal na titulním listě „Ist von Drabitio geschrieben“. Také tento tisk je patisk vydání z r. 1626; je to snad pokus vydělati patiskem na popularitě jména Komenského, podobně jako u tisku bratislavského (?) z r. 1628 a lipského z téhož roku; tisk sám snad vůbec nebyl proveden v Bratislavě.

Německý barokní básník Moscherosch užil spisu „Truchlivý“, jak je známo, jako podkladu svého spisu „Patientia“ (srov. jeho vydání od Parisera, München, 1897).

2. Upozornil jsem již v Slově a sloves. (6, 1940, 196 n.) na druhé, dosud neznámé vydání Komenského spisu „Posaune“ z r. 1664. Spis ten byl v l. 1663—4 velmi [36]aktuální, protože především jednal o tureckém nebezpečí a snažil se veškeré křesťanstvo spojiti v jednotu poukazováním na toto nebezpečí. Nebezpečí turecké však r. 1664 nepřestalo. Proto pochopíme, že i tento spis byl později přetiskován. Podnět k tomu daly, zdá se, první úspěchy Turků před Vídní. Nalezl jsem — rovněž v knihovně hallského sirotčince — dosud zcela neznámý tisk tohoto spisu z r. 1683 s titulem poněkud změněným: Letzte (Türcken) Posaun | über | Deutschland/| Die in verdammliche Sicherheit versunckene Welt| vom Sünden-Schlaff auffzuwekken … | .. Von Einem heimlich seuffzenden Jeremia I. C. … | in Druck gegeben | von | M. B. F. Z poznámky na titulním listě je vidět, že podkladem tohoto vydání bylo druhé vydání z r. 1664. Tisk tento v 40 o 76 str. obsahuje kromě tekstu „Posaune“ předmluvu vydavatele, M. B. F. (na str. 3—8) a apokalytické poznámky, pocházející patrně od vydavatele (str. 43—76). Poznámky ty jsou učené, uvádějí paralely z protestantské literatury, především luterovské a sledují vývoj politických událostí po r. 1664. Jejich autor cituje Spenera, ale nemusí z tohoto důvodu být pokládán za pietistu. Místy polemisuje sám se spisem „Posaune“. Bohužel nelze určiti, zda věděl, kdo se skrývá pod písmeny „I. C.“; na jednom místě vyslovuje se autor poznámek proti přecenění věšteb ve spisu „Posaune“ a cituje přitom spis N. Arnolda, namířený proti Komenskému.

Jasně ukazuje také tento pozdní přetisk spisu Komenského, jak správně dovedl vystihnouti Komenský náladu doby a ji vyjádřiti: tento jeho příležitostný spis byl aktuální ještě po 20 letech.

 

Našel jsem nedávno také dva rukopisy, které ukazují stejnou popularitu spisů a jména Komenského u jeho současníků.

3. V archivu sirotčince hallského našel jsem opis dopisu „Komenského“, adresovaného francouzskému králi Ludvíku XIV.; dopis mluví o proroctvích Drabíkových. Tento dopis je překlad francouzského memoranda, které nalezl Kvačala v Paříži a v Aix-en Provence a otiskl ve 4. seš. Archivu pro badání o životě a spisech J. A. Komenského (1914, 21—28). Dopis není od Komenského: v exempláři z Aix-en-Provence je memorandum podepsáno jménem nám jinak neznámým, Brickson. Dopis nemůže býti od Komenského, protože se na začátku zmiňuje o událostech po smrti Komenského r. 1671. Zdá se, že i v tomto případě bylo využito popularity Komenského. Konečně mohl překladatel dopisu přiřknouti jej Komenskému z přesvědčení, že je jeho autorem, a to z toho důvodu, že Komenský vydal proroctví Drabíkova; proto překladatel, který ještě o smrti Komenského nemusel vědět, přiřkl Komenskému také memorandum o těchto proroctvích.

4. Ve vévodské knihovně ve Wolfenbüttelu je rukopisný německý překlad ženevského vydání vidění (visiones) Poňatovské: ženevské vydání, jako pravděpodobně první tisk těchto vidění uvádí Zíbrt pod č. 21.396. I tento rukopisný překlad svědčí opět o popularitě spisů vydaných Komenským. První německé vydání vyšlo skoro současně s francouzským vydáním ženevským z r. 1629, a to spojeno s jinými proroctvími pod názvem „Das Göttliche Wunderbuch …“ (Zíbrt č. 21405); také exemplář této knihy je v knihovně hallského sirotčince.

Slovo a slovesnost, volume 8 (1942), number 1, pp. 35-36

Previous Ludvika Petříková-Ryndová: Intonace hovoru dospělých k dětem

Next Věra Lišková: K typologii románu psychologického (In margine Hanušových románů)