Konference SLE o typologii a univerzáliích v Athénách

Petr Sgall

[Kronika]

(pdf)

Конференция СЛЕ о типологии и универсалиях в Афинах / Conference of SLE on linguistic typology and language universale in Athens

Societas Linguistica Europaea uspořádala svou výroční konferenci r. 1982 ve dnech 8.—11. 9. péčí univerzity v Athénách. Podobně jako v minulých letech (srov. zejm. zprávu M. Romportla o kongresu SLE v Budapešti 1980, SaS, 42, 1981, s. 255n.) byla vybrána určitá ústřední tematika — tentokrát otázka typologie a jazykových univerzálií. K nejzajímavějším plenárním přednáškám z prvého okruhu patřily referáty H. Birnbauma (soustředil se na vztah typologie a genealogie jako podkladu klasifikace jazyků a na příkladu jazyka Rusnaků v severní Jugoslávii ukazoval, že jednoznačné zařazení jazyka do té či oné genealogické skupiny není nijak zaručeno — daný příklad se týká přechodu mezi skupinou východních a jižních jazyků slovanských), dále P. Ramata (rozebral vztah typologie k některým aspektům Chomského teorie a zdůraznil, že typologie není katalogizací jednotlivých jevů, ani nemá jazyky klasifikovat, nýbrž směřuje k odhalování souvislostí mezi jazykovými jevy) a konečně Ch. Lehmanna (doložil, že různé stupně gramatikalizace morfologických významů jsou relevantní pro typologické souvislosti mezi jazykovými jevy z hlediska jak synchronního, tak i diachronního). Vztahu typologie k diachronii se týkaly také některé referáty v sekci, kde R. F. Adrados přednesl nárys typologického vývoje prehistorické indoevropštiny (jak v diskusi upozornil W. Winter, některé předpoklady — např. gramaticky vázaný slovosled v „předflexívním“ období — tu byly značně odvážné), N. E. Enkvist dále rozvinul své pojetí časových adverbií na příkladu staré angličtiny a jiní se věnovali otázkám teorie gramatických kategorií (M. Bílý a T. Petterson pádům v kritické návaznosti na přístup Jakobsonův, P. Leclère různým druhům performativních sloves aj.). Přes značnou roztříštěnost dílčích příspěvků potvrdil i průběh jednoho z menších seminářů, který byl typologii věnován, že se typologické myšlení v posledních letech opět vrací k většímu soustředění pozornosti na otázky vztahů mezi jazykovými jevy, které konstituují typy jazyků; to také v závěru konference v plenárním referátu konstatoval autor této zprávy. V této souvislosti nepřekvapí, že k nejčastěji citovaným typologům na konferenci nepřítomným patřil Vl. Skalička.

Okruh jazykových univerzálií byl reprezentován především plenárními přednáškami H. Seilera (ukázal na nutnost kombinace induktivního a deduktivního postupu) a W. Dresslera (rozborem některých typů afázie doložil užitečnost tzv. přirozené morfologie pro výzkum univerzálií). V sekcích přispěli k této tematice G. Babiniotis, S. Stati (oba v oblasti teorie textu), E. Hamp (ve fonologii) a mnozí další. Oba okruhy určitým způsobem spojoval hlavně plenární referát T. Vennemanna, který usiloval zejména o pojmové vyjasnění (o užívání termínu univerzálie v jeho striktním smyslu, odlišném [176]od pouhých preferencí jedněch jevů před druhými a ovšem i od typologie, která má zejména funkci heuristickou).

Několik sekcí bylo věnováno i dalším tematickým okruhům, zejména kontrastivní lingvistice, teorii gramatiky, fonetice a fonologii, psycholingvistice, řečtině. Přes tuto tematickou šíři se hostitelům (v čele s prof. G. Babiniotisem) podařilo konferenci velmi dobře zorganizovat a připravit všechny potřebné podmínky jak pro soustředěné věcné diskuse, tak i pro využití jedinečného řeckého prostředí (včetně exkurze do Epidauru, Mykén a Nauplia). Předsedou Evropské lingvistické společnosti na příští období byl zvolen prof. J. Fiśiak, který připravuje konferenci v r. 1983 na 16.—21. srpna v Poznani; doufejme, že tam bude Československo opět zastoupeno širší delegací, než to bylo možné v Athénách.

Slovo a slovesnost, ročník 44 (1983), číslo 2, s. 175-176

Předchozí Vladimír Hrabě: V. mezinárodní kongres MAPRJAL

Následující Jan Petr: K zdrojům Marxovy a Engelsovy filozofie jazyka III. Jacob Grimm a klasická německá komparatistika